Efekt Streisandové

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Efekt Streisandové je termín, který označuje situaci, kdy se pokus o cenzuru nebo skrytí určité informace nebo obsahu na internetu vyvolá opakované a intenzivní zájem o tuto informaci. Termín pochází z roku 2003, kdy zpěvačka Barbra Streisandová podala žalobu na fotografa, který pořídil snímky její rezidence v Kalifornii. Fotografie byly součástí projektu dokumentujícího pobřeží Kalifornie, ačkoli na nich nebyla dům Streisandové hlavním objektem. Odraz a rozšíření zájmu o tyto fotografie po soudním sporu vedlo k vytvoření pojmu "Efekt Streisandové". Je to příklad paradoxního účinku, kdy se snaha o ochranu soukromí nebo kontroly informací zvrtne a vede k ještě většímu šíření informace. Tento fenomén je pozorovatelný v digitálním věku, kdy je přístup k informacím snadný a rychlý, a kdy pouhý pokus o omezení přístupu vede často k opakovanému sdílení a šíření dané informace.

Dům Streisandové, jehož fotografie vedla k pojmenování fenoménu Efekt Streisandové (též efekt Barbry Streisandové) je sociální fenomén, při němž pokus o skrytí či odebrání nějaké informace vede naopak k jejímu mnohem většímu rozšíření, obvykle pomocí internetu.

Název

Fenomén je pojmenován po události z roku 2003, kdy se americká herečka Barbra Streisandová pokusila dosáhnout odstranění fotografie své residence z veřejně přístupné databáze. Tím se naopak zvýšil zájem veřejnosti. +more Název vytvořil Mike Masnick, zakladatel blogu Techdirt, poté co Streisandová neúspěšně žalovala fotografa Kennetha Adelmana a server Pictopia. com z porušení soukromí.

Cílem žaloby na 50 milionů USD bylo odstranění leteckého snímku jejího sídla v Malibu z veřejně přístupné databáze. Kolekce zahrnovala celkem 12 tisíc fotografií kalifornského pobřeží, které Adelman nafotografoval pro zdokumentování eroze břehů v rámci státem zadaného projektu California Coastal Records Project. +more „Snímek 3850“ byl přitom do té doby z Adelmanových stránek stažen jen čtyřikrát, nepočítaje v to dvě stáhnutí právníky Streisandové. Výsledkem tohoto případu tak bylo, že se fotografie naopak stala mnohem známější: během dalšího měsíce navštívilo stránku přes 420 tisíc lidí.

Příklady

Mezi další příklady efektu Streisandové patří: * V prosinci 2010 se stránky WikiLeaks staly cílem DoS útoku, poté co tato společnost předala přepisy amerických kabelogramů médiím. Lidé sympatizující s Wikileaks následně stránky společnosti zrcadlili na mnoha místech internetu, aby přepisy zůstaly dostupné. +more * V únoru 2012 se Beyoncé snažila odebrat z internetu fotografii své osoby na koncertu při konání SuperBowl. * V červnu 2012 zakázal úřad skotské správní oblasti Argyll a Bute devítileté školačce aktualizovat její blog NeverSeconds. Na něm žačka tamější základní školy komentovala obědy ze školní jídelny. Blog, který už v té době byl poměrně populární, navštívilo v krátké době velké množství lidí. Po několika dnech, kdy o případu informovala světová média, úřad své rozhodnutí přehodnotil a zákaz zrušil. I poté však byl blog mnohem populárnější než před tímto incidentem. * V dubnu 2013 se francouzská tajná služba Direction centrale du renseignement intérieur (CDRI) pokusila prosadit smazání hesla o vojenské radiostanici v Pierre-sur-Haute z francouzské Wikipedie, neboť údajně představovalo hrozbu pro národní bezpečnost. Nadace Wikimedia to odmítla učinit, dokud neobdrží podrobnější vysvětlení jeho závadnosti. CDRI si tedy pozvala do úřadu jednoho z dobrovolných správců, který jinak s heslem neměl nic společného, a tam ho výhrůžkami, že na něj bude uvalena vazba a bude dále stíhán, přiměla heslo smazat. Jiný správce, tentokrát občan Švýcarska, však heslo opět obnovil. Důsledkem bylo, že do té doby téměř nepovšimnuté heslo se během následujícího víkendu stalo nejpopulárnějším heslem francouzské Wikipedie, když zaznamenalo asi 120 tisíc návštěv, a současně bylo přeloženo i do mnoha dalších jazyků. * V únoru 2014 nechal brněnský magistrát odstranit z Facebooku stránku Žít Brno, která se zabývala psaním satiry na chování magistrátu. Stránka měla v době smazání přes 17 000 fanoušků. Ještě téhož dne založili autoři původní stránky novou stránku s názvem Žít Brno RIP, která během dvou dnů získala 12 000 fanoušků a o několik dní později překonala počtem fanoušků původní stránku. Na základě této události se iniciativa Žít Brno nechala zaregistrovat jako politické hnutí a to takto zpopularizované následně kandidovalo v komunálních volbách 2014, kde vyhrálo v městské části Brno-střed se ziskem 9 mandátů. V celkovém pořadí voleb do zastupitelstva města Brna se pak umístilo na třetím místě se ziskem 7 mandátů. * V červenci 2016 soud uložil pokutu osm tisíc korun aktivistovi s pseudonymem Tomáš Zelený za urážku policie. Označil bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu za 'ušatého traktoristu' a zesměšňoval policisty nyní už zaniklého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Událost by se nedostala do širšího povědomí, kdyby nebylo pokuty a vyjádření samotného Šlachty, který prohlásil: „Za prvé jsem nikdy nejezdil s traktorem, ale s kombajnem, a za druhé se tak nejenom o mně, ale o celém útvaru, vyjadřoval člověk, kterého jsme vyšetřovali. “ Na sociálních sítích začaly okamžitě vznikat vtipy a vtipné koláže na téma Šlachta, traktor a kombajn. * Tohoto principu si byli vědomi už autoři starověku. Římský historik Cornelius Tacitus píše ve svých Letopisech: „Vždyť čeho si nevšímáš, pomine; zlobíš-li se, zdá se, že to uznáváš za pravdu. “.