Egyptština

Egyptština ( výslovnost v klasické egyptštině: []) je afro-asijský jazyk příbuzný nejvíce s berberskými jazyky, semitskými jazyky a jazykem bedža, který patří mezi jazyky hamitské. Stará egyptština se proto řadí do semito-hamitské jazykové skupiny. Jazyk se používal až do pátého století našeho letopočtu ve formě démotštiny a až do pozdního 17. století ve formě koptštiny. Koptština se užívá do dnešní doby jako liturgický jazyk koptských církví, tj. koptské katolické církve a koptské pravoslavné církve. Nejstarší psané záznamy egyptského jazyka se datují do doby 3200 př. n. l., což dělá z egyptštiny jeden z nejstarších zaznamenaných jazyků. Tyto záznamy jsou ve formě 150 tabulek nalezených ve vykopávkách v Abydu v předdynastické hrobce U-j datované do období Nakáda III.

Vývoj jazyka

Koptský zápis ze třetího století našeho letopočtu. +more Egyptština se jako živý jazyk během staletí vyvíjel a proto se dnes rozlišuje šest hlavních vývojových fází:.

* Archaická egyptština (před rokem 2600 př. n. +more l. ) * Stará egyptština (2600-2000 př. n. l. ) * Střední (klasická) egyptština (2000-1300 př. n. l. ), jako literární jazyk až do 400 n. l. * Pozdní egyptština (1300-700 př. n. l. ) * Démotština (700 př. n. l. - 400 n. l. ) * Koptština (400 - 17. století n. l. ).

Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době se používala ke komunikaci také řečtina.

Stará egyptština byla používána pouze na území samotného Egypta. Podrobená území si svůj jazyk zachovala. +more Núbie si svůj jazyk udržela, i když vládnoucí vrstvy egyptsky znaly. V době samostatné Núbijské říše však převzaly hieroglyfické egyptské písmo, z něhož později vytvořili vlastní kurzívní písmo zvané merojské.

Písemná forma jazyka

Papyrus Ebers s medicínským textem Egyptština byla ve své psané formě zachycována takzvaným Hieroglyfickým písmem, které tvoří neobyčejně komplexní písemný systém sestávající ze stovek znaků. +more Původní hypotézy, že se jedná o čistě obrázkové (idiomatické) písmo, byly roku 1822 definitivně vyvráceny na základě výzkumu, který prováděl Jean-François Champollion. Původ písma však zjevně obrázkový byl. Později znaky převzaly i roli fonetickou, vyjadřující tak hlásky a slabiky (odvozené z původního významu znaku), jimiž bylo možno tvořit a skládat další slova, ačkoliv bylo možno znaky použít i v původním idiomatickém významu.

Hieroglyfický systém byl ale taktéž velice složitý pro zápis (preciznost vykreslení znaků), což vedlo k vytvoření paralelních zjednodušených forem písma z hieroglyfů odvozených, které však původní písmo nevytlačily, ale souběžně koexistovaly až do zániku civilizace. Hieroglyfické (v překladu posvátné) písmo bylo dále využíváno pro texty na chrámech, v hrobkách a na stélách, hieratické (v překladu kněžské) písmo sloužilo k zápisům náboženských textů na papyrus a démotické (v překladu lidové) písmo sloužilo k běžným záznamům každodenního života a jeho znalost i užívání bylo nejrozšířenější.

Spolu s příchodem řečtiny do Egypta přišla i řecká abeceda, které se později občas začala používat i pro zápis domácího jazyka. Když se pak dominantním náboženstvím stalo křesťanství, původní písemný systém byl zavržen jako pohanský (egyptský výraz pro hieroglyfy znamenal písmo bohů) a jazyk byl dále zapisován jen pomocí řeckých znaků a jen šest symbolů z démotického písma bylo zachováno pro hlásky, které v sobě řečtina (a tudíž ani abeceda) na rozdíl od egyptštiny neměla.

Výslovnost

Ve starověkém Egyptě se nezapisovaly samohlásky, ale pouze souhlásky. Proto se například slovo krásný přepisuje jako nfr. +more Existují rekonstrukce některých slov, která jsme schopni vysledovat například z pozdějších fázích egyptštiny, kde se již samohlásky zapisovaly. Například tedy slovo egyptština (r n kmt) se mohlo vyslovovat ve staré egyptštině [ɾaʀ nij ˈkuːmat]. Ačkoliv samohlásky u většiny slov nemůžeme ani odhadnout, výslovnost souhlásek je jistější.

Nazála	m	n
Ploziva	Neznělé	p	t		c (ṯ)	k	q		ʔ
Znělé	b	d		ɟ* (ḏ)	g
Frikativa	Neznělé	f	s	ʃ (š)	ç (ẖ)		X (ḫ)	ħ (ḥ)	h
Znělé		z				ʁ (ꜣ/ȝ)	ʕ (ꜥ/ʿ/ˁ)
Approximanta	Approximanta	w	l		j
Vibranta	Vibranta		r

*Možná ejektivní neznělé souhlásky;.

Znaky v závorkách jsou způsob, jakým jsou tyto fonémy běžně přepisovány z egyptštiny

/l/ nemá žádný fonetický znak v hieroglyfech, proto je zapisován nejčastěji stejným znakem, fonogramem, jako /n/, /r/ nebo /ʁ/

Ve střední egyptštině se znaky /s/ a /z/ sloučily a byly zaměňovány. Také se v jistých případech začalo /j/ vyslovovat /ʔ/, například na začátku slov (jwn - /jaˈwin/ > /ʔaˈwin/ „barva“). +more

Uzavřené
Otevřené

.

Gramatika

Morfologie

Jako typický afroasijský jazyk se nejčastěji egyptská slova skládala z kořene tří souhlásek, často také více (např. sḫdḫd - být vzhůru nohama). +more Ke kořenům se pak přidávaly konkrétní samohlásky, předpony a přípony, které určovaly přesný význam. Ale jelikož Egypťané samohlásky nezapisovali, je obtížné je rekonstruovat.

Podstatná a přídavná jména

Egyptština rozlišovala dva rody (mužský a ženský), ženský se odlišoval koncovkou -t, a tři čísla (singulár, duál a plurál). Duál měl koncovku -wj pro mužský a -tj pro ženský rod (také někdy přepisováno do latinky jako -wy nebo -ty). +more Plurál měl koncovku -w pro mužský a -wt pro ženský rod. Egyptština začala používat členy až v pozdní egyptštině (pȝ jako určitý a číslovka jedna wˁ jako neurčitý člen). Stejné koncovky se používaly i pro přídavná jména, například „sḫrwj nfrwj“ (dva dobré nápady), ačkoliv přídavná jména v ženském plurálu byla běžně zakončena (namísto -wt jako podstatná jména) pouze koncovkou -t. V pozdější egyptštině (zhruba 800 př. n. l. ) se u přídavných jmen přestal rozlišovat rod i číslo úplně.

Singulár	sn-n:A1 sn (bratr)	sn-n:t-B1 sn. t (sestra)
Duál	sn-n:Z7*y-A1-A1 sn. wj (dva bratři)	sn-n:t*y-B1-B1 sn. tj (dvě sestry)
Plurál	sn-n:w-A1:Z2 sn. w (bratři)	sn-n:t-B1:Z2 sn. wt (sestry)

Pády egyptština již neužívala oproti svému předkovi protoafroasijštině, která je možná rozlišovala. V rané fázi protoegyptštiny mohly ještě existovat koncovky pro 3 pády (nominativ -u; genitiv -i; akuzativ -a), ale ještě před dynastickým Egyptem pravděpodobně vymizely.

Slovesa

Slovesa mají své určité i neurčité formy. Určité formy jsou schopny vyjádřit osobu, čas, způsob a rod. +more Neurčité formy jsou infinitiv, záporný infinitiv a příčestí. V egyptštině byly tři základní časy: minulý a časově nevymezené imperfektum a aorist.

Příslovce

Příslovce stojí v egyptštině na konci věty (např. sj. +moren st jm - Žena šla tam. )

aA:a-A-N31 ˁȝ	tady
T:n-T14-G41 ṯnj	kde.
O35-n:U19-nw:W-N5 sy nw (ve staré egyptštině zy nw)	kdy. (doslova „který moment“)
mi-i-i-x:Y1 mj jḫ	jak. (doslova „jako co“)
r-m:a r mj	proč. (doslova „pro co“)
xnt-n:t-w ḫntw	dříve
s-f:ra sf	včera
dwA-A-w-ra dwȝw	zítra, ráno
mi-n:ra mjn	dnes

.

Předložky

n n	směrem k, pro
r r	ke, kvůli, proti
i:n jn	s (něčím), za pomocí (něčeho)
H-n:a ḥnˁ	spolu s, po boku
mi-i mj	jako
Hr:r ḥr	na, nad
M16-A ḥȝ	za, okolo
x:r ḫr	v přítomnosti někoho
Xr:r ẖr	pod
tp:Z1 tp	na vrcholu, nad
Dr:r ḏr	od (nějaké doby)
m-m mm	mezi

Syntaxe

Stará i střední (= klasická) egyptština měly slovosled ve stylu přísudek-podmět-předmět. V koptštině se toto změnilo na podmět-přísudek-předmět. +more Ve staré a střední egyptštině se rozlišovaly dva rody (mužský a ženský) a tři čísla (singulár, duál a plurál), v pozdní egyptštině se duál již moc nepoužívá a v koptštině již není. Rané fáze egyptštiny nepoužívají žádné členy, v pozdější egyptštině se začne používat pȝ, tȝ a nȝ jako určitý a wˁ jako neurčitý člen.

Jazyk současného Egypta

Národním jazykem novodobého Egypta je egyptská arabština, která postupně nahradila koptskou egyptštinu, koptštinu, v období po dobytí Egypta Araby a následné islamizaci (po roce 622 a v druhé vlně od roku 1261) a původní koptština nejpozději od 17. století přežívá již jen jako liturgický jazyk koptského křesťanství. +more Rodilí mluvčí jiných arabsky mluvících zemí jsou schopni se v Egyptě domluvit, ale egyptskou verzi arabštiny lze spíše považovat za její svérázný dialekt, který se v mnohém liší, jak výrazy pro používaná slova, tak často i výslovností, přičemž u některých slov a výrazů lze vysledovat vliv koptštiny.

Příklady

Číslovky

Stará egyptština (2500 př. n. l.)

Číslice	Egyptsky	Česky
Z1	'wuʕʕuw	jeden
Z1 Z1	si'nuwwaj	dva
Z1 Z1 Z1	'χamtaw	tři
Z1 Z1 Z1 Z1	jaf'tʼaw	čtyři
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	'tʼiːjaw	pět
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	sar'saw	šest
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	'safχaw	sedm
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	χa'maːnaw	osm
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	pi'siːcʼaw	devět
V20	'muːcʼaw	deset

Střední egyptština (1700 př. n. l.)

Číslice	Egyptsky	Česky
Z1	'wuʕʕuw	jeden
Z1 Z1	si'nuwwaj	dva
Z1 Z1 Z1	'χamtaw	tři
Z1 Z1 Z1 Z1	jaf'tʼaw	čtyři
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	'tʼiːjaw	pět
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	saj'saw	šest
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	'safχaw	sedm
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	χa'maːnaw	osm
Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1 Z1	pi'siːtʼaw	devět
V20	'muːtʼaw	deset

Medio-pozdní egyptština (1350 př. n. l.), Hieratické písmo (2925-2775 př. n. l.)

Egyptsky	Česky
'wuʕʕəʔ	jeden
sə'nuwwʔ	dva
'χamtaʔ	tři
ʔəf'tʼaw	čtyři
tʼiːwəʔ	pět
saʔ'saw	šest
'safχəʔ	sedm
χə'maːnəʔ	osm
pə'siːtʼəʔ	devět
'muːtʼəʔ	deset

Pozdní egyptština (1350 př. n. l.), Demotické písmo (2925-2775 př. n. l.)

Egyptsky	Česky
'wøʕʕ	jeden
sə'nøww	dva
'χamt	tři
ʔəf'tʼaw	čtyři
'tʼiːw	pět
ʔes'saw	šest
'səχf	sedm
χə'moːn	osm
pə'siːtʼ	devět
'meːtʼ	deset

Koptština, 2 př. n. l.-17. století; Revival v 19. století

Číslice	Koptsky	Transliterace	Česky
ⲁⲺ	oⲩⲁⲓ	ouai	jeden
ⲃⲺ	cⲛⲁⲩ	snau	dva
ⲅⲺ	ϣoⲙⲧ	šomt	tři
ⲇⲺ	ϥⲧoⲩ	ftou	čtyři
ⲉⲺ	ⲧⲓoⲩ	tiou	pět
ⲋⲺ	cooⲩ	soou	šest
ⲍⲺ	ϣⲁϣϥ	šašf	sedm
ⲏⲺ	ϣⲙⲏⲛ	šmēn	osm
ⲑⲺ	ⲫⲓⲧ	psit	devět
ⲓⲺ	ⲙⲏⲧ	mēt	deset

Moderní egyptština

Egyptsky	Česky
wa	jeden
senwi	dva
khemetu	tři
ifedu	čtyři
diu	pět
sisu	šest
sefekhu	sedm
khemenu	osm
pesedju	devět
medju	deset

Vzorový text

: 'Ħaːtip tʼi ni'siːwaʔ 'Ħaːuw Niçin Was'jiːriʔ ħa'rij-jib : Niçin Ja'naːpaw ta'pij tʼawaf ja'mijwaʔ : 'niːbuw taʀ-tʼisar 'tʼiːjiʔsan pa'raːjiʔ-ra-χa'raw ta, : ħanqaʔ, kaʀu, apitʼaw

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Koptština * Démotština * Egyptské hieroglyfy * Egyptské číslovky * Hieratické písmo * Egyptská arabština * Přepis egyptských hieroglyfů

Externí odkazy

' * [url=https://web. archive. +moreorg/web/20100309201937/http://egyptske-hieroglyfy. blog. cz/]Gramatika egyptských hieroglyfů[/url] * [url=http://lingvistika. mysteria. cz/egypt. htm]Výuka hieroglyfů na stránkách věnujícím se starověkým písmům a jazykům[/url].

' * [url=http://aaew. bbaw. +morede/tla/]Slovník egyptštiny[/url] * [url=http://www. friesian. com/egypt. htm]Výslovnost starověké Egyptštiny[/url] od Kelley L. Ross * [url=http://www. rostau. org. uk/]Diskusní stránka o starověké Egyptštině[/url] * [url=http://www. glyphdoctors. com/]Stránky nabízející online kurz egyptštiny[/url].

Další knižní informace jsou dostupné na [url=https://web.archive.org/web/19991127182735/http://www.geocities.com/TimesSquare/Alley/4482/glyphs.html]Glyphs and Grammars[/url]

Kategorie:Jazyky Afriky Kategorie:Mrtvé afroasijské jazyky Kategorie:Afroasijské jazyky Kategorie:Starověké jazyky Kategorie:Mrtvé jazyky Afriky