Do této situace se velmi rychle podařilo vložit Kleopatře. V zásadě existují dvě možné verze, jak se tam Kleopatra ocitla - podle jedné si ji nechal Caesar předvolat, podle druhé mu nabídla setkání. +more Plútarchos uvádí literárně nejoblíbenější verzi, totiž že se do paláce dostala zabalená v koberci. Za této situace se Caesar rozhodl uznat Kleopatřin nárok na trůn a jako spoluvládce určil Ptolemaia XIII. Toto rozhodnutí bývá často připisováno Kleopatřině kráse, ale ačkoliv Caesar měl slabost pro ženy, tímto rozhodnutím pouze naplnil vůli Ptolemaia XII. Proti rozhodnutí se však vzbouřili Egypťané, Ptolemaios XIII. odmítl rozpustit své vojsko a Achillos zaútočil na římské vojsko. Za této situace se Kleopatřina mladší sestra Arsinoé přidala na stranu povstalců a prohlásila se královnou; na stranu povstalců se přidal i Ptolemaios XIII. Ačkoliv byl Caesar ve velké početní nevýhodě, dokázal bránit královský palác až do příjezdu posil, poté povstání razantně potlačil. V březnu 47 př. n. l. porazil povstalce v bitvě u Kanóbu, při níž se Ptolemaios XIII. utopil a Arsinoé byla zajata.
Po tomto vítězství prohlásil Caesar za platnou vůli Ptolemaia XII. a prohlásil Kleopatru za egyptskou královnu. +more Protože Ptolemaios XIII. zahynul, přidělil jí jako spoluvládce jejího ještě mladšího bratra Ptolemaia XIV. (bylo mu deset let). Vliv Ptolemaia XIV. na vládu byl však nepatrný. Po těchto úspěších Caesar pozval Kleopatru k plavbě po Nilu, tato cesta po Egyptě trvala dva měsíce a někdy bývá v literatuře označována jako svatební; ačkoli ke svatbě mezi nimi nedošlo, lze říci, že fakticky byli něco jako manželé. Podle egyptských zvyklostí byla Kleopatra považována také za manželku Ptolemaia XIV. Po této cestě musel Caesar opustit Egypt, ale zanechal v něm tři legie. Krátce po Caesarově odjezdu, 23. června (podle některých zdrojů 13. června, případně se den neuvádí vůbec) 47 př. n. l. se Kleopatře narodil syn, za jehož otce označila Caesara. Ten toto tvrzení nikdy nepopřel a historici se shodují v názoru, že skutečně šlo o Caesarova syna. Tento syn sice dostal jméno Ptolemaios (XV. ) Filopatór Filométór (milující otce a matku), ale je známější pod přezdívkou Kaisarión nebo Caesarion, tj. malý Caesar.
Po odjezdu Caesara byla pozice Kleopatry jako královny pevná a její vláda pokračovala v politice Ptolemaiovců s logickou orientací na Římskou říši.
V červnu roku +more_l. '>46 př. n. l. se Kleopatra rozhodla odjet do Říma, na tuto cestu vzala svého syna i bratra spoluvládce Ptolemaia XIV. Oficiálním důvodem k návštěvě bylo uzavření stálé spojenecké smlouvy mezi Římem a Egyptem. Po celém městě se ale šířily řeči, že je to jen záminka k setkání milenců. Římanům Kleopatra do oka moc nepadla, zvlášť těžkým soustem pro ně bylo, když Caesar nechal vystavit její sochu ve Venušině chrámu, čímž ji prakticky vyzvedl na úroveň bohů.
S Caesarem prý Kleopatra začala vymýšlet velmi ambiciózní plány na vybudování velkého světového impéria. Ty se ovšem zhroutily po tom, co byl Caesar zavražděn (+more_březen'>15. března 44 př. n. l. ).
Kleopatra zůstala v Římě do přečtení závěti J. Caesara, krátce po jeho zavraždění. +more V této závěti však její syn nebyl ustanoven Caesarovým dědicem. Jelikož si během svého pobytu udělala v Římě řadu nepřátel a na mnoho významných osobností zapůsobila vyloženě nepříznivě, rozhodla se raději pro návrat do Egypta. Z její politiky je patrné, že si uvědomovala, že v Římě dojde k občanské válce, proto se snažila být neutrální.
Obrazy * 1623 - Smrt Kleopatry - Johann Liss * 1630 - Kleopatra s kobrou - Guido Reni * asi 1640 - Kleopatra způsobující si smrt - Claude Vignon * 1658 - Smrt Kleopatry - Guido Cagnacci * asi 1660 - Smrt Kleopatry - Guido Cagnacci * 1680 - Kleopatra - Gérard de Lairesse * 1874 - Kleopatřina smrt - Jean André Rixens * 1799 - Smrt Kleopatry - Jean-Baptiste Regnault * 1866 - Kleopatra před Césarem - Jean-Léon Gérôme * 1885 - Antonius a Kleopatra - Lawrence Alma-Tadema * 1892 - Smrt Kleopatry - Reginald Arthur * 1896 - Kleopatra na terase chrámu - Frederick Arthur Bridgman * 1911 - Kleopatra - Benczúr Gyula
Sochy * četné sochy neznámých starověkých autorů * asi 1697 - Kleopatra VII. páchá sebevraždu - Claude Bertin
1934 - Kleopatra (USA) * 1945 - Caesar a Kleopatra (VB) * 1963 - Kleopatra (USA/VB/Švýcarsko) - s Elizabeth Taylorovou, Richardem Burtonem a Rexem Harrisonem * 1968 - Asterix a Kleopatra (Francie) - animovaný * 1999 - Kleopatra (Německo/USA) * 2002 - Asterix a Obelix: Mise Kleopatra (Francie / Německo)
1607 - Antonius a Kleopatra - tragédie Williama Shakespeara * 1898 - Caesar a Kleopatra - divadelní hra anglického dramatika Georga Bernarda Shawa * 2002 - Kleopatra - český muzikál
Kategorie:Faraoni Kategorie:Zemřelí po uštknutí hadem Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo) +more_století_př. _n. _l. '>Kategorie:Narození v 1. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí v 1. století př. n. l. Kategorie:Sebevražedkyně Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v roce 30 př. n. l. Kategorie:Úmrtí 12. srpna Kategorie:Narození v Alexandrii Kategorie:Julius Caesar Kategorie:Milenky.
