Generální vikář

biskupský erb. Generální vikář je druhý nejvyšší úřad ve správě římskokatolické diecéze. Zastupuje diecézního biskupa jako správce diecéze ve všech aspektech jeho výkonné moci, s výjimkou těch, které si biskup vyhradil pro sebe, nebo které svěřil do pravomocí některému biskupskému vikáři, a je spolu s diecézním biskupem statutárním orgánem diecéze.

Západní křesťanství

Svého generálního vikáře musí mít každá diecéze. Obsazení úřadu určuje sám diecézní biskup, který jej může přidělit i vícero lidem, viz např. +more královéhradeckou diecézi, která měla v letech 2008-2010 generální vikáře dva.

Generální vikář musí být mimo jiné kněz ve věku nejméně 30 let, nesmí být příbuzný diecézního biskupa (až do 4. stupně). +more Jeho moc zaniká uplynutím doby, na niž byl jmenován (není-li pomocným biskupem), zřeknutím se, odvoláním a také uvolněním úřadu diecézního biskupa.

Východní křesťanství

V řeckokatolické a pravoslavné církvi se držitel obdobného úřadu označuje jako protosyncel.

Odkazy

Reference

Literatura

Kodex kanonického práva, Zvon 1994,

Související články

Biskupský vikář * Generální vikariát * Hierarchie katolické církve * Organizace pravoslavných církví * Západní křesťanství * Východní křesťanství

Externí odkazy

Seznamy generálních vikářů

Seznam kardinálů vikářů - generálních vikářů papeže pro diecézi Řím * Seznam vikářů Jeho Svatosti pro Vatikánské město * Seznam generálních vikářů olomoucké diecéze a arcidiecéze * Seznam generálních vikářů litoměřické diecéze

Kategorie:Římskokatolická církev