Haló efekt

Haló efekt (z angličtiny halo; z latiny effectus = způsobený, výsledný; v latině effectum = účinek, dosah) je termín amerického behavioristického psychologa E. L. Thorndika, který označuje druh sociální percepce, globální chybu v posuzování lidí, když jsou posuzováni podle celkového dojmu, kterým na nás určitý jedinec zapůsobil - ať už kladným nebo záporným. Dochází k převládnutí prvního nebo nejsilnějšího dojmu, takže ten pak potlačí všechny ostatní vjemy, čímž brání jejich správnému rozlišení a zhodnocení. Pokud je např. první celkový dojem o člověku příznivý, později se celé jeho chování, rysy a jednání hodnotí kladně. V případě záporného dojmu se na jednání člověka dívá prioritně záporně. Je založen na zjednodušujících a zobecňujících předsudcích. Haló-efekt je jednou z chyb prvního dojmu a může určovat rozvíjení laické psychologie, tedy posuzování vnímané osoby. Spíše bychom však tento efekt měli označovat za laickou chybu v sociální percepci osob.

Mezi další takové laické chyby v sociální percepci patří například implicitní teorie osobnosti (H. Kelley)  nebo efekt mírnosti a shovívavosti (J. +more S. Bruner a R. Taguiri, 1954). Jeho podstata spočívá v tom, že u sympatických osob subjekt pozitivní vlastnosti přeceňuje a negativní podceňuje.

Management

Krizoví manažeři věří v hodnotu pověsti organizace před krizí. Ta by mohla vytvořit haló efekt, který organizaci během krize chrání. +more Pokud má organizace před krizí dobrou reputaci, je méně pravděpodobné, že bude během krize poškozena.

Dvě možná vysvětlení haló efektu v krizi: # Haló efekt jako výhoda pochybností - Předchozí dobrá pověst ovlivní současnou důvěryhodnost organizace, na organizaci je díky haló efektu kladena menší odpovědnost za krizi. # Haló efekt jako štít - Haló efekt chrání celou organizaci, důraz je kladen na pozitiva a negativní informace jsou ignorovány.

Vzdělávání

Haló efekt se také objevuje ve vzdělávání. Učitelé podléhají haló efektu při hodnocení žáků. +more Klidné a spořádané chování pro ně může naznačovat chytrého žáka, kterého poté řadí mezi nadané studenty bez objektivního zhodnocení jeho dovedností. V tomto případě má haló efekt vliv i na známky studentů. K podobnému haló efektu dochází i na pracovišti.

Fyzický appeal

Fyzický appeal člověka také produkuje haló efekt. Díky mnohostranné povaze lze přitažlivost soudit z mnoha úhlů pohledu. +more Jak vypadáme, má velký vliv na to, jak jsme vnímáni. Například atraktivní lidé mohou působit jako inteligentní. Joel T. Wade a Cristina DiMaria ve své studii uvádějí, že přitažlivost člověka je ovlivněna mnoha specifickými vlastnostmi.

Haló efekt můžeme pozorovat i online, konkrétně u falešných profilových fotografií. Pokud je profilová fotografie atraktivní, má vliv na člověka i přes to, že si uvědomuje její nepravost. +more To je podle studie Petera M. Baka případ převážně mužů hodnotících profily žen. Ženy jsou naopak více odolné automatickému hodnocení založenému na fotografii.

Odkazy

Související články

Harold Kelley * Implicitní teorie osobnosti

Literatura

Pavel Hartl, Helena Hartlová: Psychologický slovník, Portál, Praha, 2000, hesla haló-efekt, str. 183, dojem první, str. 119

Reference

Externí odkazy

[url=https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/%E2%80%9Ehal%C3%B3-efekt%E2%80%9C]Heslo - „Haló-efekt“ v Sociologické encyklopedii[/url]

Kategorie:Sociální psychologie Kategorie:Vnímání Kategorie:Kognitivní zkreslení Kategorie:Sociologie