Hryzec vodní

Hryzec vodní (Arvicola amphibius) je hlodavec z čeledi křečkovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů druhý největší (po ondatře). Žije v blízkosti vody, na březích řek, rybníků a vodních toků, může se však vyskytovat i v místech, která jsou od vody značně vzdálená.

Synonyma

Vědecká

Arvicola terrestris

Česká

hraboš vodní * hraboš zemní * krysa vodní * myš vodní

Popis

Vzhledem připomíná potkana. Má zpravidla tmavohnědou barvu srsti, spodní část těla bývá světlejší.

Rozměry dospělých jedinců:

délka těla: 140-220 mm * délka ocasu: 65-140 mm * hmotnost: 70-300 g

Rozmnožování

Pohlavní dospělost: v 8. týdnu * Doba rozmnožování: únor/březen až říjen * Délka březosti: 20-22 dní * Počet mláďat: zpravidla 4-6

Způsob života

Chování: žije většinou v malých rodinných skupinách * Potrava: především tráva, rostliny a jejich kořínky * Zvukové projevy: ostré pištění * Délka života: v zajetí asi 3,5 roku

Zeměpisné rozšíření

V Evropě je rozšířen po celém území s výjimkou jižních částí Francie, Portugalska, Španělska a Řecka, v Asii až po řeku Lenu. V Severní Americe se vyskytuje blízce příbuzný druh.

Způsob života

Vyhrabává si chodby a nory v březích vodních toků nebo rybníků. Budují si kulovité hnízdo z trávy či jiného rostlinného materiálu. +more Mohou si také vybudovat hnízdo na naplaveném dřevu nebo na plovoucích rostlinách. Někdy si také stavějí malou plošinku z trávy a větviček v křovinách. Velmi dobře plave, živí se podzemními částmi rostlin a může škodit na zahradách v okolí vod. Rychle se rozmnožuje, takže na některých místech bývá při přemnožení považován za škůdce. Odchyt je obtížný úkol, protože se pastím většinou vyhýbá.

Mezi jeho nepřátele patří různé sovy a především norci. Po výrazném úbytku norka evropského je jeho hlavním predátorem norek americký, jenž může přispět i k dramatickému poklesu stavů tohoto hlodavce.

Potrava

Hryzec vodní je aktivní ve dne i v noci. Jeho potravou jsou především trávy a ve vodě rostoucí rostliny. +more Jídelníček obsahuje mimo jiné i větvičky, pupeny, kořínky (velmi rád požírá jabloně) a spadané plody. Zelené části nejrůznějších pobřežních rostlin tvoří osmdesát procent jeho potravy, zbylých dvacet sestává z různých oddenků a kořenů. Na zimu shromažďuje zásoby potravy, případně se živí kořeny stromků v podzemí. V zimě se podíl podzemních částí rostlin v potravě zvyšuje. Na evropské pevnině dochází vždy po úrodných letech k přemnožení hryzců. Tehdy hryzci dokážou způsobit obrovské škody na zemědělských plochách. Poté následuje pokles stavu populace a k dalšímu vzrůstu dojde až při nadbytku potravy. Tento rytmus se opakuje každé tři až čtyři roky.

Rozmnožování

Doba rozmnožování začíná podle povětrnostních podmínek v březnu nebo v dubnu a trvá po celé léto až do začátku zimy. Samičky mají tři až pět vrhů v jednom roce. +more V některých případech se mohou mláďata z prvního vrhu již na konci léta sama rozmnožovat, obvykle mívají v takovém případě dvě mláďata.

Délka březosti je dvacet až dvacet dva dnů, starší dospělá samice vrhá až jedenáct mláďat. Za tři dny jim narůstá srst, v devíti dnech otevírají oči. +more Po čtrnácti dnech je mládě zcela osrstěno. Jakmile opustí hnízdo, mláďata i jejich rodiče se rozcházejí.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://ekolist. cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/cim-nakrmit-hryzce-aby-neozirali-korinky-rostlin-a-keru]Ekolist. +morecz - Čím nakrmit hryzce, aby neožírali kořínky rostlin a keřů. [/url].

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Křečkovití