Jelenec běloocasý

Jelenec běloocasý, také jelenec virginský, jelen viržinský nebo jelenec viržinský, (Odocoileus virginianus, Zimmermann, 1780) je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy mj. i do Česka. thumbtime=4

Popis

Samci obvykle váží 50-100 kg, ale vzácně, hlavně v Americe byly zaznamenány kusy, které přesahovaly 159 kg. Samice obvykle dosahují váhy 40-90 kg, ale byly zdokumentovány kusy, které dosahovaly až 105 kg. +more Délka se pohybuje od 160 do 220 cm včetně ocasu a výška v kohoutku od 80 do 100 cm. Jelenec běloocasý žijící v tropech bývá často mnohem menší než v mírném pásu, v průměru 35-50 kg. Laně jsou bez paroží. Samci paroží shazují v lednu až březnu. V letním šatu je srst jelenců krátká a červenohnědá, v zimním je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá, kelka je 15 až 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou bílou a řasnatou srstí. Při nebezpečí jelenci charakteristicky vyskakují všemi čtyřmi běhy najednou a vztyčují kelku, takže vlaje jako dlouhý bílý prapor.

Ekologie

Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami. Říje probíhá v listopadu, někdy se protáhne do prosince, samci se při ní ozývají sykavými až hvízdavými zvuky a tvrdě mezi sebou bojují o přízeň samic. +more Po 7 měsících březosti rodí samice 1 až 2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá. Stejně jako ostatní parohatá zvěř se jelenci dorozumívají kelkou.

Poddruhy

Níže je uvedena klasifikace a taxonomie jelence běloocasého a některé jeho poddruhy.

* Čeleď Cervidae ** Podčeleď Odocoileinae *** Rod Odocoileus **** Druh Odocoileus virginianus ***** Odocoileus virginianus apurensis (nebo gymnotis) ***** Odocoileus virginianus carminis (Goldman & Kellog, 1940) ***** Odocoileus virginianus clavium (Barbour a G. M. +more Allen, 1922) ***** Odocoileus virginianus couesi (Coues a Yarrow, 1875) ***** Odocoileus virginianus leucurus (Douglas, 1829) ***** Odocoileus virginianus mcilhennyi (Miller, 1928) ***** Odocoileus virginianus ochrourus (V. Bailey, 1932) ***** Odocoileus virginianus texanus (Mearns, 1898) ***** Odocoileus virginianus truei (Merriam, 1898) ***** Odocoileus virginianus virginianus (Zimmermann, 1780).

Některé zdroje uvádějí až 38 poddruhů.

Mezitaxonové vztahy

V zemi původu je predátorem jelence běloocasého jaguár (Panthera onca); na jelenci parazituje motolice obrovská (Fascioloides magna), klíště americké (Amblyomma americanum) a klíště jelení (Ixodes scapularis). Jelenci běloocasí mají údajně přirozenou obranu proti lymské borrelióze působené bakterií rodu Borrelia, kterou z něho přenášejí na člověka klíšťata, resp. +more klíště jelení.

Zajímavosti

Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. V současné době žijí jelenci v Čechách, např. +more na Dobříšsku a místy v Brdech. V Evropě se dále vyskytují ve Finsku a malá populace též na Islandu.

Nejznámější, ale zcela fiktivní jelenec běloocasý je Bambi z pohádky Walta Disneye; v románové předloze od Felixe Saltena se jednalo o srnce.

Populace na území USA se odhaduje na 30 milionů jedinců.

V roce 2021, v americkém Wisconsinu, se podařilo zachytit na video neobvyklou scénu, kdy samice jelence zareagovala na nářek zajíce, kterého na zemi uchopila káně rudoocasá. Sudokopytník dravce udupal kopyty, zatímco zajíc využil situace a unikl.

Odkazy

Reference

Literatura

STROMDAHL Ellen Y. ; NADOLNY, Robyn M. +more; HICKLING, Graham J. ; HAMER, Sarah A. ; OGDEN, Nicholas H. ; CASAL Cory; HECK, Garrett A. ; GIBBONS, Jennifer A. ; CREMEANS, Taylor F. a PILGARD, Mark A. Amblyomma americanum (Acari: Ixodidae) Ticks Are Not Vectors of the Lyme Disease Agent, Borrelia burgdorferi (Spirocheatales: Spirochaetaceae): A Review of the Evidence. [Klíšťata Amblyomma americanum nejsou přenašeči původce lymské borreliózy Borrelia burgdorferi. ] Journal of medical entomology. 2018 May 4, vol. 55, no. 3, s. 501-514. doi: 10. 1093/jme/tjx250.

Externí odkazy

Kategorie:Jelenovití