Cesko.wiki Ježovky
Author
Albert FloresJežovky, nebo také mořské ježky, jsou skupinou ostnokožců, které se vyskytují ve vodách po celém světě. Jsou to živočichové s přilnavostí k tlustým skořepinám a dlouhými trny, které jim slouží k ochraně. Ježovky mají pět cípů na svém těle, které jim umožňují kráčet po dně nebo plavat ve vodě. Jsou to býložravci, kteří se živí řasami a dalšími drobnými organismy. Jejich ústa jsou umístěna na spodní straně jejich těla. Existuje tisíce druhů ježovek, které se liší ve velikosti, tvaru těla a barvě. Některé jsou schopny se skládat do koulí, aby se chránily před predátory. Ježovky mají také schopnost regenerace ztracených končetin. Ježovky jsou důležitou součástí mořských ekosystémů, protože pomáhají udržovat rovnováhu prostřednictvím konzumace organismů na dně moře. Na některých místech jsou ježovky také považovány za lahůdku. I přes svoji oblibu mezi lidmi a význam v ekosystémech ježovky čelí různým hrozbám, jako je ztráta přírodních habitatů a nadměrný lov. Některé druhy se také stávají invazivními a způsobují negativní dopady na místní ekosystémy. Prevence nadměrného lovu je jedním z klíčových opatření pro ochranu ježovek. Důležitá je také ochrana a obnova přirozených prostředí, ve kterých tito živočichové žijí. Ježovky mají také potenciál být využity jako zdroj potravy a léčivých látek v medicíně. Jejich studium a ochrana jsou důležité pro udržení biodiverzity a zdraví oceánů.
Ježovky (Echinoidea) jsou ostnokožci kulovitého tvaru, mají pevnou vnitřní kostru z mezodermu z vápencových destiček a na nich umístěných pohyblivých, často jedovatých, ostnů. Ty je chrání před nepřáteli a umožňují jim hrabání.
Stavba těla
Mají paprsčitě souměrné tělo, zpravidla pětičetné, ale mohou získat druhotně zpět i bilaterální souměrnost, některé jsou tedy zploštělé a dvojstranně souměrné.
Kolem ústního otvoru mají zvláštní žvýkací ústrojí nazývané podle svého objevitele Aristotelova lucerna. Tvoří ji pět do kruhu uspořádaných pohyblivých zoubků, díky nimž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba řasy, které oškrabují ze skal, nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země, rozžvýkat a pozřít.
Maskování mRNA
Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v neoplodněném vajíčku. Po přidání aktinomycinu D, který inhibuje syntézu RNA, však není tento proces zpomalen. +more Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako maskování mRNA. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny, čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena, čímž může dojít k jejímu překladu. Prodleva mezi oplodněním a translací tak v tomto případě neexistuje. Tento jev je pozorován u mnoha eukaryotních buněk, není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.
Zástupci
Ježovky - prázdné schránky K ježovkám patří například: * Ježovka jedlá (Echinus esculentus) - Tato ježovka je častou potravou některých ryb, tzv. +more madreporofágních ryb, které jsou schopny požírat ostnokožce. * Ježovka pruhovaná (Echinothrix calamaris) * Ježovka fialová (Sphaerechinus granularis) * Ježovka strukovitá (Heterocentrotus mammillatus).
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.osel.cz/5452-podivuhodnosti-jezovek.html]Rozmnožování, dlouhověkost a zuby ježovek[/url] na serveru Osel.cz *