Cesko.wiki Jilm vaz
Author
Albert Flores
Vzhled
Květy Opadavý listnatý strom, vysoký přibližně 30 m; tvoří odnože. +more Koruna nepravidelná, téměř kulovitá, klenutá, často málo uzavřená, členěná nebo značně volná.
Větve ve spodní části koruny poměrně krátké a vodorovně odstávající, ve střední části zprvu vystoupavé, pak ale skloněné. Pouze vrchol koruny se rozvětvuje paprsčitě směrem vzhůru.
Borka starších stromů šedavě hnědá, s výraznou sítí lišt, hluboce brázditá, přitom však zdánlivě značně hladká. Brázdité jsou i spodní větší větve, které jsou v místě, kde přisedají, většinou nenápadně rozšířené. +more Letorosty a mladší větévky červenohnědé, sametově chlupaté.
Listy 7-12 cm dlouhé a přibližně 6-9 cm široké, široce eliptické až oválné, na vrcholu krátce zašpičatělé. Báze listu nápadně zkosená a asymetrická. +more Žilky na kratší polovině listu po 12-18, na delší se 2-3 dalšími, lehce obloukovitě probíhající. Na okraji dvakráte pilovité až zubaté, zuby dopředu směřující, s mírně zakřivenými špičkami. Na líci matně tmavozelené, na rubu jemně šedozeleně chlupaté. Řapíky velmi krátké, pouze asi 5 mm dlouhé.
Květy ve svazečcích, poměrně dlouho stopkaté.
Plody asi 10-12 mm dlouhé, podlouhle oválné, v době zralosti nící. Semeno uprostřed, nedotýká se spáry zářezu v blanitém lemu.
Stanovištní nároky
Smíšené, listnaté lesy v nížinách, zřídka výše než 600 m. nad mořem, často i v tvrdých lužních lesích v povodí větších řek, na vlhké a mokré, občas přeplavované, hluboké, živné a zásadité, hlinité půdě.
Výskyt v minulosti a současnosti
Jilm měl největší rozšíření v postglaciální historii lesa a pozdějším teplém období smíšeného bukového lesa, v něm tvořil spolu s lípou důležitou složku. Později jeho počty snížil člověk zásahy v lese, hlavně redukováním lužních lesů, které byly často nahrazeny loukami a poli. +more K ústupu přispěla i regulace řek se změnami hladiny spodní vody. Současné rozšíření jilmů, tedy i vazu, bylo ve 20. století také negativně ovlivněno několika vlnami grafiózy (holandské nemoci jilmů), i když jilm vaz je trochu odolnější než ostatní druhy českých jilmů. Jilm vaz na jaře.
Ochrana
Jilm vaz je důležitou součástí lesních porostů lužního charakteru i ve zvláště chráněných územích, např. Litovelské Pomoraví, Moravský kras, České středohoří, národních přírodních rezervací, např. +more Soutok na jižní Moravě. Pozoruhodné stromy jilmu vazu jsou chráněny v kategorii památných stromů, vyhlášeno je 29 položek ústředního seznamu ochrany přírody, což představuje 107 stromů (z toho alej u Duchcova má 70 stromů). Největší z nich jsou např. Jilm u hájenky v Lukovečku u Fryštáku na Zlínsku s výčetním obvodem kmene 544 cm (2009), Jilm u vodárny v Černčicích u Loun s obvodem kmene 486 cm (2005), Vaz v Poustce u Frýdlantu s obvodem kmene 482 cm (2004) nebo Maděrův jilm v Kobylé, s obvodem kmene 470 cm (2005).
Nemoci
Jilmy, které jsou domovem v Severní Americe, Evropě a Asii, podléhají stále častěji tzv. grafióze jilmů, houbové infekci, která byla objevena poprvé na jilmových porostech v Nizozemsku a v posledních desetiletích se velmi rozšířila. +more Přitom se projevují zřetelné rozdíly v rezistenci mezi různými, v dané oblasti domácími nebo vysázenými druhy. Účinná kontrola houbových infekcí, na nichž se rozhodujícím způsobem podílejí dva druhy kůrovce rodu Scolytus, nebyla až dosud možná. K dispozici je sice řada jedovatých látek, které jak houbu, tak kůrovce usmrtí, ve svém účinku jsou však vesměs dosti nevypočitatelné a kromě toho postihuji velmi silně negativně i bezprostřední okolí. Kořenové náběhy jilmu vazu.
Česká zajímavost o výskytu jilmu vazu v minulosti
Už Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1913) evidoval 8 lokalit mohutných jilmů vazů, k z nichž k některým se váže řada pověstí; nejznámější byl vaz v lese Luhy u Chlumce nad Cidlinou zvaný Morana s obvodem 520 cm (1912).
Památné jilmy
Bečvárecký jilm vaz (Bečváry, okr. Kolín) * Domamyslický jilm (Domamyslice, okr. +more Prostějov) * Jilm od Lenešické tůňky (Lenešice, okr. Louny) * Jilm u Cvildovského rybníka (Jindřichův Hradec) * Jilm u Červené věže (Vlašim, okr. Benešov) * Jilm u č. p. 18 v Děbolíně (Děbolín, okr. Jindřichův Hradec) * Jilm u Hradecké brány (Třeboň, okr. Jindřichův Hradec) * Jilm u mlýna (Mělník) * Jilm u trati (Bystřice pod Hostýnem, okr. Kroměříž) * Jilm u Žehušické obory (Horka I, okr. Kutná Hora) * Jilm u vodárny (Černčice, okr. Louny) * Jilm v Mokré Lhotě (Mokrá Lhota, okr. Benešov) * Jilm v Novém Dvoře (Holýšov, okr. Domažlice) * Jilm v Poustce (Poustka, okr. Liberec) * Jilm vaz u Pardubic (Pardubice) * Jilm vaz u Pňovic (Pňovice, okr. Olomouc) * Jilm vaz v Černivi (Černiv, okr. Litoměřice) * Jilm vaz v Michelském lese (Praha) * Jilm vaz v Radostovicích (Radostovice, okr. Rychnov nad Kněžnou) * Jilm vaz v Újezdě (Újezd u Svatého Kříže, okr. Rokycany) * Jilmová alej u Duchcova (Duchcov, okr. Teplice) * Jilmy u Hosova (Hosov, okr. Jihlava) * Jilmy u Vodního hradu (Česká Lípa) * Jilmy v Jeseníku (Jeseník) * Jilmy v Lorencově ulici (Zlín) * Kunínský jilm (Kunín, okr. Nový Jičín) * † Maděrův jilm (Kobylá nad Vidnavkou, okr. Jeseník) * Matoušův jilm (Kounov, okr. Rakovník) * Paukův jilm (Velká Kraš, okr. Jeseník) * Smilkův jilm (Vsetín) * Trojice jilmů vazů (Rakovník) * † Ústínský jilm (Ústín, okr. Olomouc).
Galerie
Soubor:Ulmus laevis2.JPG|Větévka jilmu vazu s dozrávajícími plody Soubor:Wych elm flower.jpg|Květenství jilmu vazu Soubor:Ulmus laevis1.JPG|Plody jilmu vazu
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20091016204751/http://www. mezistromy. cz/cz/les/rostliny-v-lese/listnate-stromy/jilm-vaz]Jilm vaz na www. mezistromy. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080213165851/http://wiki. mapy. cz/index. php/Jilm_v_Poustce]Jilm v Poustce na wikimapy. cz[/url].
Kategorie:Jilmovité Kategorie:Jilm Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Stromy s nedostatkem údajů podle IUCN