Cesko.wiki Játrovky
Author
Albert FloresJátrovky jsou tradiční český pokrm z vepřové játra, smažené na pánvi s cibulí a kořením. Jsou velmi oblíbenou součástí české kuchyně a často se podávají s bramborovou kaší nebo chlebem. Existuje mnoho různých variant játrovek, které se liší podle regionu a rodinného receptu. Játrovky jsou rychlý a jednoduchý pokrm, který je oblíbený jak mezi dospělými, tak i dětmi. Můžou se podávat jako hlavní jídlo nebo jako součást pikniku nebo rychlého obědu.
Játrovky (Marchantiophyta) jsou stélkaté zelené rostliny, jedny z nejstarších a vývojově nejpůvodnějších suchozemských rostlin. Latinský název je odvozen podle zástupců rodu Marchantia (česky porostnice, např. porostnice mnohotvárná), patrně nejhojnějších játrovek na Zemi. Z řady dnes již zastaralých názvů, které se v minulosti pro tuto skupinu užívaly, je možno zmínit např. Hepaticae nebo Hepaticophyta. Oba se odvozují od latinského hepar, tj. játra, a poukazují tak na typický vzhled lupenitých zástupců. V současné době zahrnují játrovky celosvětově asi 350 rodů a 8000-9000 druhů, z toho v ČR okolo 200 druhů.
,_plate_82.jpg)
_9500.jpg)
Morfologie
Játrovky jsou jednoduché, necévnaté rostliny. V jejich životním cyklu - rodozměně - výrazně převládá gametofyt (pohlavní generace) nad sporofytem, který je značně redukovaný a na gametofytu existenčně zcela závislý. +more Prvoklíček (protonema) je taktéž redukovaný, málo odlišný od gametofytu, který tvoří dva základní typy stélek. Vývojově původnější je stélka lupenitá (frondózní), která není rozlišená na stonek a listy a tvoří pouze ploše listovité útvary (např. Marchantia), přichycené k substrátu jednobuněčnými příchytnými vlákny (rhizoidy). Stélku vývojově pokročilejších játrovek pak nazýváme stélka listnatá (foliózní): ta již je diferencována na jednoduchý stonek, resp. lodyžku (kauloid), převážně dvouřadě uspořádané lístky (fyloidy) a příchytné rhizoidy (např. Chiloscyphus). Od vzhledově podobných mechů se liší nepřítomností středního žebra v lístku. Existují též přechodné formy mezi oběma předchozími (např. Fossombronia).
Játrovky nemají redukovatelné průduchy ani vodivá pletiva. Olejová tělíska na povrchu některých játrovek, obsahující éterické oleje, odrazují potenciální spásače játrovek; díky antimikrobiálním účinkům je lze využívat též medicínsky.
Rozmnožování, životní cyklus
Ilustrace životního cyklu játrovek (anglicky) Játrovky se mohou rozmnožovat jak pohlavně, tak nepohlavně. +more Pohlavní rozmnožování probíhá pomocí spor produkovaných ve sporofytu - štětu s tobolkou. Ten vzniká oplozením samičí pohlavní buňky (oosféry) na gametofytu (v orgánu zvaném archegonium neboli zárodečník) samčí pohlavní buňkou (obrveným spermatozoidem) uvolněnou ze samčího orgánu - pelatky (antheridia). Na rozdíl od vývojově pokročilejších mechů je štět značně krátkověký, rozměrově často velmi redukovaný, a obsahuje sterilní mrštivé buňky (mrštníky), které jeho obsah velmi rychle vypráší do okolí.
Krom toho mají játrovky na svrchní straně stélky pohárky (thalidia) s rozmnožovacími tělísky (gemami), které jim slouží k nepohlavnímu rozmnožování.
Ekologie
Sporofyt játrovky rodu Porella vyrůstající z archegonia Většina druhů játrovek je vázána na stinná či polostinná stanoviště s vyšší a vysokou vzdušnou vlhkostí, nejvyššího druhového bohatství dosahují v tropickém pásmu. +more V české přírodě se s nimi lze setkat nejčastěji v lesích na tlejícím dřevě (Chiloscyphus, Lepidozia), na tzv. mokvajících skalách různého geologického složení, dále na kůře listnatých stromů (Radula complanata), na čerstvě rozrušené půdě, na kamenech koryt potoků a v prameništích (Conocephalum conicum, Pellia epiphylla). Několik druhů vyhledává i suché xerofytní trávníky (Mannia fragrans) nebo naopak vodní prostředí (trhutka plovoucí - Riccia fluitans). V tropických deštných lesích patří játrovky mezi významné stromové epifyty. Porostnice mnohotvárná je obvyklým plevelem v zahradnictvích.
Systematika
Játrovky se tradičně řadí spolu s mechy a hlevíky mezi mechorosty. Sesterskou skupinou recentních játrovek jsou mechy, společně tvoří klad Setaphyta.
Játrovky se podle současné (2021) systematiky dělí na tři třídy s celkem 14 řády a 59 čeleděmi (česká jména taxonů dle BioLibu): * Třída: Haplomitriopsida *:* Řád: Haplomitriales *:** Čeleď: Haplomitriaceae - přímenkovité *:* Řád: Treubiales *:** Čeleď: Treubiaceae * 'Třída: Marchantiopsida ** Podtřída: Blasiidae *** Řád: Blasiales **** Čeleď: Blasiaceae - jamuškovité ** Podtřída: Marchantiidae *** Řád: Neohodgsoniales **** Čeleď: Neohodgsoniaceae *** Řád: Sphaerocarpales **** Čeleď: Monocarpaceae **** Čeleď: Riellaceae **** Čeleď: Sphaerocarpaceae *** Řád: Marchantiales **** Čeleď: Aytoniaceae **** Čeleď: Cleveaceae **** Čeleď: Conocephalaceae - mřížkovcovité **** Čeleď: Corsiniaceae **** Čeleď: Cyathodiaceae **** Čeleď: Dumortieraceae **** Čeleď: Exormothecaceae **** Čeleď: Lunulariaceae - lunatkovité **** Čeleď: Marchantiaceae - porostnicovité **** Čeleď: Monosoleniaceae **** Čeleď: Oxymitraceae **** Čeleď: Ricciaceae - trhutkovité **** Čeleď: Targioniaceae - borečkovité * Třída: Jungermanniopsida' ** Podtřída: Pelliidae *** Řád: Pelliales **** Čeleď: Pelliaceae - pobřežnicovité **** Čeleď: Noterocladaceae *** Řád: Fossombroniales **** Čeleď: Allisoniaceae **** Čeleď: Calyculariaceae **** Čeleď: Fossombroniaceae - hlávkovcovité **** Čeleď: Makinoaceae **** Čeleď: Petalophyllaceae *** Řád: Pallaviciniales **** Čeleď: Hymenophytaceae **** Čeleď: Moerckiaceae **** Čeleď: Pallavicinaceae - netřebkovité **** Čeleď: Phyllothalliaceae **** Čeleď: Sandeothallaceae ** Podtřída: Metzgeriidae *** Řád: Metzgeriales **** Čeleď: Aneuraceae - bezžilkovité **** Čeleď: Metzgeriaceae - kroknicovité *** Řád: Pleuroziales **** Čeleď: Pleuroziaceae ** Podtřída: Jungermanniidae *** Řád: Jungermanniales **** Čeleď: Acrobolbaceae **** Čeleď: Anastrophyllaceae **** Čeleď: Balantiopsaceae **** Čeleď: Calypogeiaceae - kryjnicovité **** Čeleď: Cephaloziaceae - křepenkovité **** Čeleď: Cephaloziellaceae **** Čeleď: Geocalycaceae - vřesovkovité **** Čeleď: Gymnomitriaceae - skulinatkovité **** Čeleď: Jungermanniaceae - trsenkovité **** Čeleď: Lepidoziaceae - plevinkovité **** Čeleď: Lophocoleaceae **** Čeleď: Lophoziaceae - křižítkovité **** Čeleď: Plagiochilaceae - kapraďovkovité **** Čeleď: Scapaniaceae - kýlnatkovité **** Čeleď: Trichocoleaceae *** Řád: Porellales **** Čeleď: Frullaniaceae - kovancovité **** Čeleď: Jubulaceae **** Čeleď: Lejeuneaceae - rožeňkovité **** Čeleď: Lepidolaenaceae **** Čeleď: Porellaceae - podhořankovité **** Čeleď: Radulaceae - struhatkovité *** Řád: Ptilidiales **** Čeleď: Ptilidiaceae **** Čeleď: Herzogianthaceae **** Čeleď: Neotrichocoleaceae
Příbuzenské vztahy taxonů lze zobrazit následujícím kladogramem:
Historie
Játrovky jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských rostlin, jejich vznik se odhaduje minimálně do období ordoviku v prvohorách. Nejstarší dosavadní fosilní nálezy játrovek a jejich spor byly datovány do doby před 472 miliony let.
Galerie
Soubor:Marchantia. jpg|Porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha) s útvary antheridií a archegonií Soubor:RicciocarposNatans8. +morejpg|Ricciocarpos natans Soubor:Porella platyphylla. jpg|Porella platyphylla Soubor:Pellia epiphylla5 ies. jpg|Pellia epiphylla vyrůstá typicky na vlhkých místech podél potoků Soubor:Plagiochila aspleniodes0. jpg|Listnatá játrovka Plagiochila asplenioides Soubor:RicciaFluitansAgg. jpg|Trhutka plovoucí (Riccia fluitans) je vodní rostlinou Soubor:Trichocolea tomentella (a, 144644-474753) 9500. jpg|Pěknice plstnatá (Trichocolea tomentella) často vyrůstá na vlhkých vápencových skalkách Soubor:Liverwort. jpg|Mřížkovec (Conocephalum conicum), velká lupenitá játrovka vytvářející často rozsáhlé porosty.