Cesko.wiki Kongea
Author
Albert FloresKongea (Congea) je malý rod rostlin z čeledi hluchavkovitých. Zahrnuje 10-12 druhů rozšířených v jižní a jihovýchodní Asii a v tropech celého světa pěstovaných pro okrasu.
.jpg)
Popis
Detail květů a listenů Jsou to šplhavé keře a dřevnaté liány. +more Listy jsou vstřícné, řapíkaté, celokrajné, často s vyniklou žilnatinou. Květenstvím je terminální nebo úžlabní lata složená z vrcholíků, které jsou podepřeny třemi nebo čtyřmi nápadnými, podlouhle obvejčitými listeny. Ty jsou 2-3 cm dlouhé a zhruba 1 cm široké, na vrcholu okrouhlé nebo vykrojené, jejich barva se mění od růžové po fialovou do šedé. Samotné květy jsou poměrně drobné, přisedlé nebo krátce stopkaté, s pravidelným pěticípým chlupatým kalichem a dvoupyskatou korunou bělavé, růžové nebo nafialovělé barvy. Rozkvétají v zimě (leden až březen). Tyčinky jsou 4, čnělka s krátce dvouklanou bliznou, plody jsou podlouhlé peckovice. Ploidie rodu je 2n = 34. Mladá rostlina ve skleníku.
Rozšíření a ekologie
Zástupci rodu kongea jsou rozšířeni především v tropických oblastech Asie, od Indického subkontinentu přes Indočínu (Barma, Thajsko, Vietnam) až po jihovýchodní Asii (Indonésie, Malajsie, Sumatra), zasahují též na území jihozápadní Číny. Rostou ve světlých smíšených lesích, křovinách a lesních lemech. +more Jako okrasné rostliny byly naturalizovány též v teplých oblastech Severní a Střední Ameriky.
Systematika
Rod patří v rámci hluchavkovitých do malé podčeledi Symphorematoideae, obsahující kromě něho ještě rody Symphorema a Sphenodesme. Všechno jsou to liány rozšířené v oblasti jihovýchodní Asie a Indočíny. +more V tradičních systémech byly řazeny do čeledi sporýšovitých (Verbenaceae), odkud byly na základě molekulárních studií na začátku 21. století přesunuty mezi hluchavkovité. Typovým druhem rodu je Congea tomentosa.
Zástupci
Využití
Celkový habitus Některé druhy, především Congea tomentosa, jsou pěstovány jako okrasné rostliny v tropech celého světa. +more Jsou to liány atraktivní především nápadnými barevnými listeny v době květu, vhodným řezem je lze udržovat i v podobě keře. Na půdu jsou nenáročné, nesnáší ovšem mráz, mimo tropické oblasti je tedy lze celoročně pěstovat pouze ve skleníku. V českém prostředí se s nimi prakticky nesetkáme, jediný zástupce je uváděn ze skleníku Fata Morgana Botanické zahrady hlavního města Prahy.