Kos černý

Kos černý (Turdus merula) je pěvec z čeledi drozdovití. Díky přizpůsobivosti se část populace adaptovala na život v blízkosti člověka. Samec je nepřehlédnutelný díky charakteristickému černému peří a žlutému až oranžovožlutému zobáku. Upozorňuje na sebe také melodickým zpěvem, především ráno a v podvečer.

Popis

Délka těla: 23-29 cm * Hmotnost těla: 75-135 g * Rozpětí křídel: 34-39 cm Kos černý je středně velký pták, o něco menší než hrdlička zahradní. Dospělý samec je matně černý s oranžově žlutým zobákem a žlutým kroužkem okolo očí. +more Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí, nohy má téměř černé, zobák má tmavý, jen částečně oranžový. Mláďata jsou podobná samici, jsou ale světlejší a mohou mít hnědě tečkovanou hruď a světlé podélné proužky na zádech. Samice ani mláďata nemají oční kroužek. Zobák mladých ročních samců není ještě vybarvený, je černavý. Abnormálně bíle zbarvený kos černý Vyskytují se i jedinci s větším či menším podílem bílého peří (leucismus). Vzácnější jsou zcela bílí ptáci s červenýma očima (albinismus).

Hlas

Zpěv kosa černého Vábení je „dukdukduk“ nebo „srííí“, varování pak rámusivé „tikstikstikstiks“. +more Samec kosa začíná zpívat na začátku jara, obvykle po rozednění a za večerního soumraku, a to z vyvýšeného místa. Zpěv je hlasitý, flétnový a melodický. Kos ovládá více melodií a harmonií než slavík. Zajímavé na zpěvu je, že se skládá z jednotlivých skladeb, které kos po dohrání celého svého repertoáru opakuje dokola. Složitost a počet skladeb vzrůstá se stářím a zkušenostmi kosa černého.

Rozšíření

Původní areál kosa černého zahrnoval celou Evropu, severní Afriku a jižní Asii. V 19. +more století byl kos černý introdukován do Austrálie a na Nový Zéland, kde se rychle rozšířil a na některých místech je považován za škůdce, který konkuruje místním druhům ptáků.

Kos černý je pták, který před přistěhováním do blízkosti člověka žil a hnízdil hlavně v přízemním patru lesa. Ve městech a vesnicích vyhledává podobné prostředí - zahrady, sady, parky, vinice, hřbitovy. +more Obecně je kos velmi přizpůsobivý a je schopen žít a úspěšně vyvádět mláďata všude, kde nachází alespoň nějakou potravu a úkryt.

Populace

Po celé Evropě je populace kosa černého rozdělena na dvě oddělené subpopulace, které se liší způsobem života ve vztahu k člověku. Původní, lesní populace stále žije skrytým způsobem života v jehličnatých a listnatých lesích; populace městská čili urbánní se přizpůsobila životu v intravilánech obcí a v současnosti početně převyšuje lesní populaci. +more Městští kosové jsou právě ti, se kterými člověk přichází do kontaktu.

Lesní populace

Lesní kosi černí jsou plaší ptáci, kteří obývají přízemní patro lesa. Potravu si hledají na zemi a živí se bezobratlými živočichy, hlavně hmyzem, žížalami nebo plži a drobnými plody (jahody, borůvky, bezinky, dřínky, jeřabiny, hložinky aj. +more). Lesní populace kosů je tažná.

Městská populace

Synurbanizace kosa černého začala v západní Evropě už na počátku 19. století. +more V českých zemích pronikali první kosové do měst v druhé polovině 19. století. Ptáci jsou v porovnání s lesními příbuznými méně plaší a přestože jsou stále opatrní, dobře snášejí ruch civilizace. Do jejich jídelníčku kromě bezobratlých živočichů a drobných plodů patří také to, co najdou na ulici, na dvorcích apod. Snadno také obsazují krmítka, odkud odhánějí jiné ptáky a sebe navzájem; v zimě ocení například slunečnicová semena a na zem položené jablko.

Kos v městské populaci se stává všežravcem a díky široké potravní nabídce je jeho populační hustota vyšší než populační hustota ptáků žijících v lese. Protože ve městě pokračuje nabídka potravy i v zimě a mikroklima města je příznivější, mohou zde kosi přezimovat. +more Jsou částečně tažní, častěji migrují mladí ptáci a samice.

Bylo zjištěno, že osvětlení ve městech urychluje sexuální vyspělost kosů, kteří hnízdí až o 26 dnů dříve než lesní kosi.

Hnízdění

Hnízdo s vejci V České republice hnízdí kos černý v dubnu až červenci dvakrát až čtyřikrát ročně, přičemž městští kosi hnízdí v průměru o 10 dnů dříve než lesní. +more Mládě kosa černého asi 12 hodin po vylíhnutí Hnízdo je hluboká, polokulovitá miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou. Kosi žijící v lese je umísťují do vidlic stromů a keřů. Ve městě a na venkově hnízdí kosi i na budovách (balkóny, verandy) a v přístupných zahradních stavbách a konstrukcích. Hnízdo nikdy nebývá umístěno vysoko nad zemí. Dva dny stará mláďata Hnízdní revír je obsazen jediným párem, který na svém území nestrpí jiného kosa. Samice snáší 4-6 modrozelených vajec s rezavými skvrnami, na kterých sedí sama po dobu 13-14 dnů. Mláďata kosa černého O mláďata v hnízdě se starají oba rodiče po dobu 12-15 dnů. Poté mladí opeření ptáci hnízdo opustí a ukryjí se ve větvoví keřů a stromů, kde je rodiče přibližně dva týdny krmí, později příp. přikrmují. Kos černý se dožívá až 20 let.

Úhyn kosů černých

V roce 1959 byl v Africe poprvé zjištěn virus Usutu, který se roku 1996 rozšířil do Evropy a v Itálii způsobil hromadný úhyn kosů. V České republice byl uhynulý kos s tímto virem nalezen v roce 2011 v Brně. +more V létě roku 2018 se virus v ČR rozšířil a uhynulo několik desítek procent kosů.

Tah

Kos černý je částečně tažný pták. Na zimu odlétají lesní kosi a část kosů městských. +more Ptáci z Čech a severní Moravy zimují u Atlantiku, jihomoravští kosi odlétají do Středomoří. Ze zimovišť se ptáci vracejí na přelomu března a dubna; do zimovišť odlétají v listopadu.

Odkazy

Reference

Literatura

ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. +more Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. * ČERNÝ, Walter. Ptáci. Praha: Artia, 1980. 350 s. Barevný průvodce Artie. * DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. 3. , přeprac. a rozšíř. vyd. Praha: Academia, 2021. 258 s. ISBN 978-80-200-3189-1. * GUTJAHR, Axel. Ptáci v zahradě: pozorování, určování, ochrana. Přeložila Lenka Matoušková. Odborná spolupráce Zdeněk Vermouzek. Praha: Knižní klub, 2012. 256 s. Universum. ISBN 978-80-242-3367-3. * HOFMANN, Helga. Ptáci z naší zahrady. Přeložil Vladimír Motyčka. Praha: Svojtka, 2016. 256 s. Průvodce přírodou. ISBN 978-80-256-1724-3. * SAUER, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. 2. vyd. Přeložil Jiří Čihař, red. Jan Boukal. Praha: Knižní klub, 2005. 286 s. Průvodce přírodou. ISBN 80-242-1367-2. * SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3. , přeprac. vyd. , chybně uvedeno 2. vyd. ] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9. * ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001-2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s. , volná příl. ISBN 978-80-86858-88-3. * ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. Jinočany: H & H, 1997, ©1996. 457 s. ISBN 80-86022-18-8.

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/hlas/pevci-ch/_zprava/13310]Hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den[/url] * [url=http://www. priroda. cz/lexikon. php. detail=190]www. PŘÍRODA. cz Kos černý - Turdus merula[/url] * [url=http://botanika. bf. jcu. cz/suspa/vyuka/materialy/populac/kosipolakova. doc]Změny v denzitách a hnízdní úspěšnosti v průběhu synurbanizace kosa černého (Turdus merula)[/url] * [url=http://birdsinbackyards. net/finder/display. cfm. id=123]Birds in Backyards - Common Blackbird (Turdus merula) fact sheet (anglicky)[/url].

Video

[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=qWV5nkfBqK8&ab_channel=HonzaNedoma]kos černý - krmení, údržba hnízda, hlasový projev[/url] (autor Honza Nedoma) * [url=https://kzclip. org/video/kM1_PO3XACM/kos-%C4%8Dern%C3%BD-krmen%C3%AD-%C3%BAdr%C5%BEba-hn%C3%ADzda-zvukov%C3%A9-projevy. html]kos černý - krmení, údržba hnízda, hlasový projev[/url] (autor Reny Renmeon).

Kategorie:Drozdovití Kategorie:Ptáci Orientální oblasti Kategorie:Ptáci Palearktické oblasti