Kouzelnický trik
Author
Albert FloresHieronyma Bosche Kouzelnický trik (též kouzlo, kejkle či manipulace) označuje uměleckou a zábavnou techniku, kterou používají profesionální kouzelníci (tzv. iluzionisté), nebo baviči. Cílem je vytvořit iluzi v mysli diváka, a to za pomoci dovedností založených na velmi jemné motorice rukou, optických klamů, psychologických manipulací, speciálních technických zařízení a málo známých fyzikálních a matematických zákonitostí. Kouzelnický trik se používá k pobavení obecenstva, které ví, že je manipulováno, a užívá si dovednost této manipulace, může být ovšem zneužit i v běžném životě k podvodům. Podle skeptiků jsou principy kouzelnických triků využívány i sektami, léčiteli, spiritisty, věštci, jasnovidci, vědmami, chiromanty a různými „duchovními“ směry.
První triky založené na žonglérství jsou doloženy již z helénské doby. První kniha s popisem kouzelnických triků pochází z roku 1584 a jejím autorem byl Reginald Scot. +more Jeho cílem bylo vysvětlit čtenáři, že kouzelníci nejsou ve spojení s ďáblem. První popis karetního triku pochází z roku 1593. Od 17. století se kouzelnictví ustavilo jako druh umění, v roce 1634 v Londýně vyšla první kniha návodů pro kouzelníky s názvem Hocus Pocus Iunior. The Anatomie of Legerdemain. K typickým trikům této doby patřila manipulace s obrácenými poháry a muškátovým oříškem mizejícím pod nimi (základ hazardní hry zvané skořápky a podvodů v nich), z francouzského označení pro muškátový oříšek pak vzniklo slovo „eskamotér“, dodnes někdy používané. V 19. století se kouzelnictví z tržišť, ulic, restaurací a salonů přesunulo na divadelní pódia. k prvním, kdo si získal status respektovaného umělce byl Jean-Eugène Robert-Houdin.
Triky se někdy dělí na malé (mikromagii, stolní magii, ruční manipulaci), které zpočátku převládaly, a velké iluze, za jejichž zakladatele bývá považován John Nevil Maskelyne, který ve svém londýnském divadle na konci 19. +more století jako první nechal před zraky diváků levitovat osobu na jevišti (za pomoci pneumatiky). K nejslavnějším představitelům velkých iluzí patřil David Copperfield. V anglickojazyčném prostoru je mikromagie a ruční manipulace obvykle považována za samostatný obor (Sleight of hand, Prestidigitation, Legerdemain). Nejznámější disciplínou je karetní trik, nebo triky s mincí, často používané i neprofesionály jako společenská zábava. Na manipulaci s psychikou je založena tzv. mentální magie. K jejím nejslavnějším představitelům patří Uri Geller nebo Derren Brown. Oba dokázali napodobit všechny techniky věštců, jako je „čtení myšlenek“ apod. , a jsou velkými odpůrci parapsychologie a ezoterismu.