Krajta tygrovitá
Author
Albert FloresKrajta tygrovitá (Python molurus) je jeden z největších hadů na světě. Patří mezi hady z čeledi krajty. Podle populace a poddruhu dorůstá obvykle velikosti mezi 2 až 5 m. Obdobné nebo poněkud větší velikosti dosahují ještě krajta tmavá, krajta mřížkovaná, krajta písmenková, anakonda velká a krajta ametystová.
Popis
Tělo krajty tygrovité je mohutné a svalnaté, zbarvené světle hnědě, s velkými hnědými, až černými skvrnami. Na svrchní části hlavy bývá patrný tmavý šípovitý vzor, po stranách hlavy se táhnou tmavé pásky, které protínají oko. +more Retní tepločivné jamky jsou patrné. Tato krajta obývá tropické lesy a pole.
Areál rozšíření
Krajta tygrovitá se vyskytuje ve dvou poddruzích: * Poddruh Python molurus molurus (krajta tygrovitá) žije v západním Pákistánu, Nepálu, Indii a na Cejlonu. * Poddruh Python molurus bivittatus je od roku 2009 uznáván za plně samostatný druh krajta tmavá (Python bivittatus).
Chov v zajetí
Chov krajty tygrovité podléhá povolení a jelikož se jedná o hada opravdu impozantních rozměrů, nedoporučuje se pro chov v teráriu v bytech. Přesto je to (hlavně mláďata) jeden z nejčastěji chovaných hadů v domácnosti.
V teráriích se nejčastěji chová krajta tmavá a její albinotická forma, velice často se však jedná o křížence obou subspecií. Chovají se zejména pro jejich mírnou povahu a krásné zbarvení, ale většina lidí, kteří si je pořídí nepočítá s tím, že dorůstá obrovských rozměrů a pak se jen těžko zbavují přerostlých hadů.
Krajtu tygrovitou chováme pokud možno v co největším teráriu, s velkou vodní nádrží. Teplotu udržujeme do 30 °C přes den, s nočním poklesem až o 8 °C.
Není dobré si pořizovat takového hada, pokud máte jiná zvířata jako například psa nebo kočku, protože tito hadi mají dobrý čich a pokud by při kontaktu ucítil pach takového zvířete, riskujete tím, že vás had napadne. Kousnutí je bolestivé a nepříjemně se zanítí.
Potrava
Krajta tygrovitá s kořistí S krmením těchto hadů nebývají zpravidla potíže, většinou ochotně přijímají morčata, potkany, kuřata, větší jedinci např. +more králíky, slepice, novorozená selata nebo jinou vhodnou potravu odpovídající velikosti. Někteří opravdu velicí jedinci mohou zabít a spolknout i menší prase nebo kozu.
Rozmnožování
Jde o vejcorodého živočicha. Zhruba po šedesáti až osmdesáti dnech po snesení vajec (podle inkubační teploty) se líhnou mladé krajty, kterých může být ve výjimečných případech až 100. +more Mláďata jsou 45 až 60 cm dlouhá, (podle velikosti samice a počtu vajec) většinou dobře přijímají hlodavce a velice rychle rostou.