Cesko.wiki Křižák obecný
Author
Albert FloresKřižák obecný, známý také jako předkřižák obecný, je druh drobného ptáka z čeledi budníčkovitých. Tento malý pták je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. Jeho barva peří je převážně šedá, s černými a bílými pruhy a skvrnami na křídlech. Samec a samice se podobají, ale samec má výraznější ozdobný peří na hlavě, kterým se snaží zaujmout samici během námluv. Křižák obecný je obvykle společenský a žije ve skupinách. Jeho přirozeným prostředím jsou lesy, kde vyhledává hmyz, bobule a semena jako potravu. Hnízdí ve dutinách stromů, kam naklade až 8 vajec. Samec i samice se podílejí na hnízdění a péči o mláďata. Tento pták je považován za málo dotčený druh, ale některé populace jsou ohroženy ztrátou přirozeného prostředí a degradací lesů. Je chráněn různými zákony a na některých územích je vytvořeno speciální rezervace k ochraně křižáka obecného. Křižák obecný je zajímavým ptákem, který má výraznou zpěvavou schopnost. Jeho hlasité a melodičtější pípání je slyšet během jarního období, kdy se samec snaží nalákat samici a oznámit svou přítomnost ostatním ptákům v okolí.
Křižák obecný (Araneus diadematus) z čeledi křižákovití je nejznámějším a velmi hojným pavoukem v Česku. Vyskytuje se kromě Evropy rovněž v některých oblastech Asie a v Severní Americe (části USA a Kanady). Obývá zvláště lesy a zahrady, lze se s ním setkat i v otevřených krajinách, pokud nejsou zcela odlesněné.
_org.jpg)
.JPG)
_-_bulbes.jpg)
Popis
Zbarvení křižáků je velmi variabilní, od černohnědého po tmavohnědé, světlehnědé, červenohnědé, oranžovohnědé a zlatohnědé. Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn, které mohou různými způsoby splývat, nebo mohou být částečně redukované. +more Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď, je nápadný - je nejširší v první třetině, odkud se pozvolna zužuje. Samec odpovídá zbarvením samici, ale zadeček má podstatně menší. Samice mají před nakladením vajec téměř kulovitý zadeček. Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm, samice mohou mít 12-17 mm. Křižák má 6 párů končetin (4 páry kráčivých končetin a dva páry makadel).
Způsob života
Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny velmi pravidelných tvarů, nejčastěji ve větvích stromů a keřů, ale i mezi vysokými bylinami a na budovách. Celá síť je většinou zavěšena na jednom velmi silném nosném vlákně a mívá obvykle kolem třiceti paprsků. +more Při stavění pavučiny nejdříve upřede dvě vlákna ve tvaru Y. Pak následují další paprsky a pak udělá hustou spirálu, kterou opatří lepem, aby se kořist pevně chytila. Opotřebenou pavučinu sní a utká novou. Křižák se během dne zdržuje uprostřed své sítě nebo v úkrytu v její blízkosti a čeká na potenciální kořist, kterou bývá poletující hmyz. Když se něco chytí, pavouk bleskurychle vyběhne a kořist usmrtí jedem z klepítek. Pak ji obalí pavučinovými vlákny. Když se kořist stále hýbe, je ještě jednou kousnuta. Poté si ji zavěsí na snovací bradavky a odnese do úkrytu nebo do středu pavučiny, kde ji sní. Křižák se průměrně dožívá 3 let. Stejně jako většina pavouků má jedovou žlázu, ovšem kousnutí křižákem není pro člověka životu nebezpečné.
Rozmnožování
Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. +more Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje. Samec má na konci makadel pouzdra, do kterých ukládá sperma. Tato pouzdra strká do pohlavního otvoru samice. Námluvy velmi často končí zabitím a sežráním samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec, pokud se v okolí náhodně neobjeví hmyz.
Galerie
Soubor:Araneus diadematus (Gartenkreuzspinne mit Wespe) org. jpg|Křižák obecný s vosou útočnou Soubor:Araneus diadematus (Clerck, 1757). +moreJPG|Spodní část těla Soubor:Araneus diadematus ♂ (Clerck, 1757 ) - bulbes. jpg|Detail hlavy Soubor:Araneus diadematus web 1. jpg|Na pavučině Soubor:Araneus diadematus juveniles. ogv|Právě vylíhlá mláďata vytvářející shluky podobné malině.
Literatura
Zoologická encyklopedie - pavoukovci a jiní bezobratlí, Knižní klub, Praha 2003