Cesko.wiki Lišov
Author
Albert FloresLišov je město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží na svazích Lišovského prahu podél silnice I/34 mezi Českými Budějovicemi a Třeboní. Žije zde obyvatel a patří mezi největší města okresu České Budějovice. Území města se skládá ze dvou nesousedících částí, místní část Vlkovice tvoří exklávu.
Historie
Lišov byl založen pravděpodobně koncem 13. století. +more Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1334. Zmiňuje účast měšťana Ondřeje z Lišova při obraně Českých Budějovic. Roku 1365 je zmíněn kostel sv. Václava. Ve 14. století náležel Lišov ke královskému panství Hluboká, byl sídlem farnosti a rozsáhlého rychtářství. V dokumentech ze 14. století je zmiňován jako městys (oppidum Lyssaw). Roku 1400 udělil král Václav IV. Lišovu právo odúmrti a roku 1406 i právo hrdelní. Místo poprav bylo u rybníka Čekal. Po husitských válkách práva Lišovu znovu potvrdili král Ladislav Pohrobek i král Vladislav II. Jagellonský. Lišov byl často zastavováno různým šlechtickým rodům, a tak se pány Lišova postupně stali Lobkovicové, Rožmitálové, Pernštejnové, páni z Hradce, či Malovečtí z Malovic. Svobodný pán Ondřej Ungnad ze Sulneku založil roku 1535 pivovar. Od roku 1561 bylo panství Hluboká v držení pánů z Hradce. Jáchym Oldřich z Hradce povolil Lišovským vařit pivo a svobodně jej prodávati ve městě a sedmi krčmách (Hůry, Jelmo, Levín, Libnič, Velechvín, Kaliště a Třebotovice).
Roku 1561 potvrdil císař Rudolf II. +more Lišovu právo vaření piva a povolil pořádat dva výroční trhy a ve čtvrtek týdenní trhy. V roce 1611 byl Lišov obsazen Pasovskými. Vojsko odtáhlo až po vyplacení výpalného panem Petrem Vokem z Rožmberka. V průběhu stavovského povstání bylo město 15. června 1619 vypáleno stavovskými vojsky. Zanikla škola kostel i fara. Císař Ferdinand II potvrdil roku 1630 dosavadní privilegia. Ve městě byl zřízen magistrát. V čele města stál primátor a 11 konšelů, 6 členů malé rady, rychtář a radní písař. V roce 1661 byl Lišov spolu s celým hlubockým panstvím zakoupen Schwarzenberky. Jan Adolf Schwarzenberg založil ve městě 2. září 1676 knížecí schwarzenberský špitál. Od roku 1698 usilovali lišovští měšťané o propuštění z poddanství. Roku 1699 udělil Ferdinand ze Schwarzenbergu privilegium svobodného a neomezeného přijímání a propouštění občanů proti zaplacení propustného. Roku 1706 se Lišov stal svobodným.
Na počátku 18. století žilo v Lišově již téměř 600 obyvatel, z nichž naprostá většina byla české národnosti a katolického vyznání. +more Roku 1773 postihl město další velký požár, který zničil 15 domů a obecní dvůr. Za napoleonských válek, přesněji v zimě 1805/6, zde byli ubytováni bavorští a francouzští vojáci. Jejich odchod prý způsobil rychlý rozkvět a stejně rychlý úpadek ševcovství. Již v roce 1812 byl zřízen obecní vodovod. Roku 1851 byla zřízena poštovní stanice. Telegrafní služba byla zavedena 14. dubna 1887, telefonní 2. června 1910. V letech 1862-1864 byl postaven nový kostel. 6. června 1875 byl založen [url=http://www. sdhlisov. cz/]Sbor dobrovolných hasičů v Lišově[/url]. Od 11. června 1911 byla provozována jedna z prvních autobusových linek v Čechách na trase Budějovice-Lišov-Třeboň.
Po vzniku okresů v rámci Rakouského císařství se roku 1850 stal Lišov střediskem soudního okresu (9. nejmenšího v Čechách) s působností nad mnoha blízkými vesnicemi. +more V letech 1854-1868 byl Lišov též sídlem smíšeného okresního úřadu. Poté patřil v letech 1868 až 1949 pod politický okres České Budějovice.
V 19. století se v Lišově začíná rozvíjet truhlářská výroba. +more 1. září 1818 vznikla první dílna Luďka Irmiše. Roku 1892 bylo ve městě 10 truhlářských mistrů s 20 dělníky. V roce 1913 bylo ustaveno "Odborné společenstvo truhlářů v Lišově", které organizovalo výstavní trhy a propagovalo lišovský nábytek. Roku 1914 zde působilo již 55 truhlářských mistrů s 86 dělníky. V roce 1927 byly v Lišově již 102 dílny s 350 pracovníky.
Na frontách 1. světové války zahynulo přes sto občanů Lišova. +more Čsl. legionář Jan Bohoněk padl 5. 7. 1918 u Ussurijsku v Rusku. Jejich jména připomíná památník padlým na náměstí.
Již 28. října 1918 proběhla ve městě oslava vzniku Československé republiky. +more V červenci byly konány první volby do obecních sborů. V letech 1922-1924 proběhla elektrifikace. Dne 26. dubna 1924 povýšila Čsl. vláda Lišov na město. 8. října 1936 bylo ustaveno Městské muzeum a archiv. O muzeum se výrazně zasloužil lišovský rodák František Miroslav Čapek, který muzeu věnoval část svých sbírek 6. května 1937 navštívil Lišov prezident Dr. Edvard Beneš.
2. světová válka postihla i obyvatele Lišova. +more V dubnu 1942 byla vystěhována židovská rodina Sachsů, která později celá zahynula v koncentračním táboře. 11. června 1942 bylo město obklíčeno německými vojáky a gestapo provádělo domovní prohlídky a kontroly průkazů. 26. června 1942 byli zatčeni gestapem a popraveni lišovský soudce JUDr. Hyacint Jahn a truhlář František Bambule. Mjr. Karel Černý se zúčastnil bojů proti nacistům na západní i východní frontě. Lišov byl osvobozen 9. května 1945 vojsky 9. gardové armády 2. ukrajinského frontu Rudé armády.
Politické změny po roce 1948 se projevily i v Lišově. Roku 1949 byl zatčen lišovský farář Alois Střeleček, který byl později odsouzen na dva a půl roku vězení. +more Došlo ke znárodnění většiny soukromých firem. V roce 1949 byla ustavena národní správa v největších truhlářských firmách: František Raindl, Karel Štícha, Jaroslav Svatoš, Felix Lokapauer, Stanislav Češka a Ludvík Karpianus. Z těchto firem byl vytvořen samostatný závod, ke kterému se později přičlenila i konfiskovaná firma Jindřicha Farky. Závod se od 1. července 1951 stal součástí národního podniku Jitona. Cihelna se roku 1950 stala součástí Jihočeských cihelen. První pokus o ustavení jednotného zemědělského družstva proběhl již roku 1950. Členy se ovšem stali převážně nezemědělci a členové KSČ. Vytrvalý politický tlak nakonec vedl k ustavení JZD 1. října 1957, jako jednoho z posledních na okrese Třeboň.
V rámci reformy státní správy byl v roce 1949 byl zrušen soudní okres Lišov a místní soud. V letech 1949-1960 patřil Lišov pod okres Třeboň, od roku 1960 opět pod okres České Budějovice. +more Roku 1961 byl do samosprávy města připojen Levín, 1964 Miletín, 1976 Slověnice, Hůrky s Hrutovem, Zvíkov s Hvozdcem a Vlkovicemi a v roce 1980 Kolný s Červeným Újezdcem, Lhoticemi a Velechvínem. Po roce 1990 se obce Hvozdec a Zvíkov opět osamostatnily.
V letech 1970 byla zahájena výstavba nové školy, která byla slavnostně otevřena 2. září 1973. 29. listopadu 1980 byla otevřena i nová mateřská škola.
27. června 1994 vyhořel závod Jitony v Lišově. +more Škoda způsobená požárem činila 6 382 000 Kč, při požáru bylo zraněno 7 osob. Koncem roku 1998 byla lišovská Jitona uzavřena.
27. května 2001 bylo obnoveno Městské muzeum F. M. Čapka.
Obecní správa a obyvatelstvo
Město Lišov se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích:
* Červený Újezdec (i název k. ú. +more) * Dolní Miletín (i název k. ú. ) * Dolní Slověnice (i název k. ú. ) * Horní Miletín (i název k. ú. ) * Horní Slověnice (i název k. ú. ) * Hrutov (leží v k. ú. Hůrky u Lišova) * Hůrky (k. ú. Hůrky u Lišova) * Kolný (i název k. ú. ) * Levín (k. ú. Levín u Lišova) * Lhotice (k. ú. Lhotice u Českých Budějovic) * Lišov (i název k. ú. ) * Velechvín (i název k. ú. ) * Vlkovice (i název k. ú. ) - leží na odděleném území, tvoří tak exklávu města.
| Rok | 1869 | 1890 | 1910 | 1930 | 1950 | 1970 | 1991 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Lišov-město | 2628 | 2543 | 2674 | 2543 | 2383 | 2324 | 2760 | 3070 |
| místní části | - | - | - | - | - | 122 | 1046 | 1043 |
Společnost
==== Školství ==== * Základní a mateřská škola * Střední odborné učiliště, Lišov
==== Kultura ==== * Kulturní dům * Muzeum F. M. Čapka * Muzeum psacích strojů * Kino Svět * Divadlo Š
==== Spolky ==== * Sbor dobrovolných hasičů Lišov * Honební společenstvo Lišov - Levín
==== Sport ==== * TJ Sokol Lišov * SK Lišov * ČASPV Lišov
==== Festivaly ==== * Lišovské slavnosti
Památky a zajímavosti
==== Kostel sv. Václava ==== kostel stál v Lišově prokazatelně již od 14. +more století. Koncem 19. století již starý kostel nedostačoval svou kapacitou. Proto byl v letech 1862-1864 vybudován nový kostel sv. Václava. Z původního kostela zůstala pouze věž s podezdívkou. Varhany byly zakoupeny z Nového Města na Moravě. Roku 1864 byl kostel vysvěcen biskupem J . V. Jirsíkem. Později byla věž mírně přestavěna a roku 1878 se začalo s výměnou krytu věže. V roce 1898 byla fara v Lišově povýšena na děkanství. Z bývalých čtyř kostelních zvonů byl nejstarší sv. Václav z roku 1508. V roce 1917 byl zakoupen a vysvěcen nový zvon, který byl v roce 1934 znovu ulit tak, aby ladil s ostatními zvony. 28. září 1934 následovala slavnost svěcení zvonů spolu s oslavou sedmdesátého výročí vysvěcení a posvěcení chrámu sv. Václava. Mše zde slouží páter Marcin K. Chmielewski.
==== Schwarzenberský špitál ==== Špitál nechal vystavit kníže Schwarzenberg v letech 1675-1676. Tento objekt je zasvěcený svatému Janu Křtiteli a svatému Antonínu Paduánskému. +more Dne 2. září 1676 nechal kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu zaopatřit 6 mužů a 6 žen (především se jednalo o schwarzenberské zaměstnance, chudé a nemocné poddané), kterým zajistil stravu, oděvy a především střechu nad hlavou. Až do 20. století chovanci špitálu měli za povinnost nosit oděv ve schwarzenberských barvách, tj. modré a bílé a v neděli chodívat v těchto stejnokrojích do blízkého kostela. Přirozeně tím vzbuzovali zájem občanů Lišova. „Parádní uniforma“, jak nazval tento oděv Jan Jakš (rodák z Lišova), zahrnovala po kolena dlouhý kabát s modrým límcem a jedním modrým rukávem, modré rukavice a bílý klobouk s modrou stuhou. Dámy nosily modré sukně, bílou pelerinu s modrým límcem a na hlavě černý, hedvábný šátek zavázaný pod bradou. Roku 1936 předal Jan ze Schwarzenbergu budovu špitálu městu Lišov, které ji použilo pro kulturní a vzdělávací účely. Byla vytvořena mateřská škola, třídy obecné školy a část byla využita jako městské muzeum. Ve školním roce 1955/1956 byl objekt přeměněn na školní jídelnu.
Současná rozsáhlá trojkřídlá budova s knížecím erbem na čelní straně objektu směrem na hlavní třídu, se zasklenými arkádami s původními trámovými stropy je sice přestavěným, ale jediným dosud zachovaným špitálem v Jihočeském kraji, který dokumentuje barokní poddanské poměry. Dnes je v této budově umístěna městská knihovna, městské muzeum F. +more M. Čapka a galerie J. R. Schustera. Konají se zde také koncerty vážné hudby.
==== Škola ==== První škola je doložena v roce 1592. Nová školní budova byla postavena 1636, patrová budova v roce 1826. +more V roce 1883 je doloženo 659 dětí. Měšťanská škola byla otevřena 1901. Současný školní areál je z roku 1973.
Průmyslová škola byla založena 1899, v současnosti vyučuje obory: truhlář, čalouník, podlahář, zednické práce, kuchařské práce, prodavačské práce, šití oděvů, práce v autoservisu, pečovatelské práce, truhlářské práce a zámečnické práce.
==== Bývalý pivovar ==== Budova pivovaru byla postavena v 16. století. Po zrušení pivovaru byla budova roku 1894 předána Sokolu Lišov.
==== Zeměpisné zajímavosti ==== Jihozápadně od Lišova se nachází stálý nivelační bod zvaný Locus perennis („Věčné místo“) - jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku-Uhersku. Zdejší nadmořská výška je zde přesně 565,1483 m n. +more m. (podle hladiny moře v Terstu). Značka je kryta jehlanem s latinským názvem a bývá mylně pokládána za střed Evropy. Locus perennis je chráněn jako významná technická památka.
U vrchu Větrník se nachází také trigonometrický bod I. řádu.
==== Pověsti ==== K Lišovu má vztah pověst o zvonu Bumerinu' z Černé věže v Českých Budějovicích.
==== Zaniklé stavby ==== * Větrný mlýn
Rodáci
Josef Macarius z Merfelic (1587-1635) duchovní, spisovatel a mecenáš * Daniel Armogast Hrdlička (1648-1700) schwarzenberský správce, mecenáš * Antonín Porák (1815-1892) lékař, starosta Lišova a poslanec Českého zemského sněmu * Ludvík Pávek (1837-1907) polní podmaršálek Rakouské armády * František Kamarýt (1887-1914) doktor filosofie, překladatel z francouzštiny * Karel Kordina (1853-1932) strojní inženýr, pedagog a mecenáš * Josef Vančura (1870-1930), právník, profesor římského práva, papyrolog * František Miroslav Čapek (1873-1946) vlastenec, organizátor a amatérský historik * Milan Sachs (1884-1968), hudební skladatel a dirigent, ředitel Záhřebské opery a prezident Chorvatské společnosti hudebního umění * Emil Pitter (1887-1943), malíř a pedagog, člen Sdružení jihočeských výtvarníků a umělecké skupiny Linie * Karel Černý (1914-1991), československý důstojník, odbojář za druhé světové války * Milan Křížek (1926-2018), hudební skladatel, hudební pedagog a violista * Pavel Molek (* 1980), právník, soudce Nejvyššího správního soudu a autor rozhlasových her * Ivana Veberová (* 1984) operní pěvkyně
Galerie
Soubor:Lišovská fara při kostele svatého Václava. JPG|Fara při kostele svatého Václava Soubor:Sv Jan v Lisove. +morejpg|alt=Socha sv. Jana Nepomuckého|Socha sv. Jana Nepomuckého Soubor:Lišov-náměstí-Míru-socha-svaté-Anny-Samotřetí2013. jpg|Socha svaté Anny Samotřetí na náměstí Míru Soubor:Lišovské lípy. jpg|Lišovské lípy Soubor:Bývalý pivovar v Lišově. JPG|Bývalý pivovar Soubor:Knizeci spital Lisov. jpg|Budova bývalého knížecího špitálu, dnes Městské muzeum F. M. Čapka Soubor:Hráz rybníku Dolní u Lišova. jpg|Hráz rybníka Dolní u Lišova.
Reference
Literatura
VAŠEK, Václav. Historie kraje lišovského. +more 1941. 483 s. * KOVÁŘ, Daniel. Lišov 1334-2004. Stránky z dějin jihočeského města. Lišov: Město Lišov, 2004. 194 s.