Cesko.wiki Lipicán
Author
Albert FloresLipicán je plemeno koně původem z Lipické stáje ve Slovinsku. Je to jedno z nejstarších a nejvzácnějších plemen koní na světě. Lipicáni jsou známí pro svou bílou barvu srsti a mohutnou stavbu těla. Jsou využíváni nejen jako jezdecké koně, ale také jako tažná zvířata a pro různé jízdu naživo. Lipicáni mají dlouhou historii a jsou předmětem zájmu chovatelů i milovníků koní po celém světě. Jsou známí pro svou eleganci, inteligenci a schopnost rychle se učit. Lipicáni jsou všestranní a využíváni ve stáji pro různé disciplíny, jako je dostihový sport, drezura, vytrvalostní jízda nebo kočírování. V článku se také zmiňuje o historii chovu lipicánů a o významu Lipické stáje ve vývoji tohoto plemene. Popisuje se také standardní vzhled lipicánů a jejich výběr pro chov. Zmiňuje se také o významných lipicánech a jejich přínosu pro chov plemene. Lipicáni jsou v České republice chováni v několika stájích po celé zemi. Jsou zde pořádány různé akce a vystoupení s lipicány, aby se veřejnost seznámila s touto unikátní plemenem koní. Lipicáni mají ve světě mnoho příznivců a jejich chov je důležitý pro zachování tohoto vzácného plemene.
vpravo Lipicán ve Španělské jezdecké škole ve Vídni Lipicán v hřebčíně v Lipici Lipicán (slovinsky Lipicanec) je koňské plemeno úzce spojené se Španělskou jezdeckou školou ve Vídni. Počátky chovu těchto koní sahají do 16. století a do slovinské vesnice Lipica, podle níž nese celé plemeno své jméno.
Historie chovu
Rok po založení hřebčína v Kladrubech rozhodl císař Rudolf II. +more roku 1580 o založení dalšího chovatelského centra v Lipici nedaleko Terstu u Jadranu.
V rakouském Piberu nedaleko Grazu je chovná základna lipicánů pro Španělskou jezdeckou školu ve Vídni (Spanische Hofreitschule). Zde se chovají koně od roku 1920 s výjimkou válečných let za druhé světové války, kdy byl chov přesunut do městečka Hostouň na Domažlicku. +more Menší počet lipicánů najdeme také na Slovensku v městečku Topoľčianky, dále pak v Maďarsku a v Srbsku.
Vídeňští lipicáni
Hřebčín v Piberu dodává koně pro vídeňskou Španělskou jezdeckou školu. Mladí hřebci jsou umístěni na alpské pastviny, kde několik let sílí, a vybraní jedinci pak putují do Vídně k dalšímu výcviku. +more Po pěti až sedmi letech jsou připraveni k vystoupení před obecenstvem formou Morgenarbeit (dopolední trénink za poplatek přístupný veřejnosti) nebo večerních představení, která jsou ovšem na dlouhé měsíce předem vyprodaná. Díky své odolnosti a dlouhověkosti nejsou výjimkou koně vystupující ve věku dvaceti až pětadvaceti let. Součástí inventáře vídeňské jezdecké školy jsou i postroje a barokní sedla stará 200 let, stále plně funkční a používaná. Část roku tráví vystupující koně na "letním bytě" v rakouském Heldenbergu, kam jsou každoročně převezeni, aby relaxovali a nabrali síly. Zde je možno je navštívit a zhlédnout občasné vystoupení těchto překrásných zvířat.
Popis plemene
Je to středně velký teplokrevník, zástupci tohoto plemene mají většinou bílou barvu srsti. Je to kůň velmi mírumilovný, hodný, vyniká svojí učenlivostí a proto se hodně používá v cirkusech a jezdeckých školách. +more Je také vhodný jako kůň jezdecký nebo kočárový. Není tak rychlý, ale je spíše vytrvalý. Je blízký příbuzný starokladrubského koně (Equus Bohemicus). Jako u starokladrubského bělouše se hříbata rodí téměř černá, postupně začínají šednout, až srst zbělá - tento proces může trvat i desítky let. Příležitostně se vyskytnou i hnědáci, ti však nejsou zařazeni do chovu, avšak je tradicí Španělské školy mít jednoho hnědáka. Lipicán dospívá pomalu, ale výkonnost si drží do vysokého věku.
Chovné linie
V chovu lipicána bylo založeno šest linií podle šesti hlavních hřebců, kteří se považují za zakladatele slavných kmenů. Byli to: * Favory - plavák, narozený v roce 1779 v hřebčíně v Kladrubech nad Labem * Maestoso - kladrubský bělouš, narozený roku 1773 * Conversano - vraník, narozený v roce 1767 * Neapolitano - hnědák neapolitánský kůň, narozený v roce 1790 * Pluto - frederiksborg, narozený v roce 1765 * Siglavy - pravý arabský hřebec, nar. +more v roce 1810, import z Arábie.