Lokomotiva 729

Vznik

Hlavním impulzem pro vývoj nového typu lokomotivy, přizpůsobeného provozu v náročných hutních podmínkách, byly požadavky ostravské NHKG (Nová huť Klementa Gottwalda), jenž disponovala nedostatkem vhodných lokomotiv ve vlastních provozech - hromadně vyráběné stroje řady T 448. 0 (dnes 740) byly pro její podmínky příliš výkonné a lehké. +more Přestože byla výrobní kapacita pražského ČKD v pozici monopolního výrobce motorových lokomotiv v Československu omezená, prosadilo si nakonec hutnictví jakožto důležité průmyslové odvětví své, tyto podněty byly vyslyšeny a zkraje 80. let započaly konstrukční práce na novém typu speciální hutní lokomotivy. Nejdůležitějšími parametry byly: * Vysoká nápravová hmotnost (nutná pro patřičnou adhezi) * Nízká maximální rychlost (kvůli průběhu tažných sil) * Snížení kapot (pro zajištění kvalitního výhledu do všech stran, především při posunu).

Technický popis

Tato lokomotiva, označená řadou T 419. 0, vyšla v maximální možné míře z již vyráběných řad T 448. +more0 a T 457. 0 (730), aby nemusely být složitě vyvíjeny všechny nové komponenty. Použit byl proto shodný spalovací motor K 6 S 230 DR, nastavený na výkon 600 kW jako u řady T 457. Pro dosažení vyšších tažných sil byly ale upraveny trakční motory z výkonnějších řad T 669. 0/1 pod označením TE 006 B. Zároveň byl celý rám včetně čelníků vyroben z mohutnějších plechů, aby celková hmotnost lokomotivy narostla až na 84 tun (proti 68 tunám u řady T 457. 0). Tvar kapot byl pozměněn na základě požadavků hutí, aby umožňoval co nejlepší rozhled do všech stran. Prototypy se ještě částečně podobaly řadě T 457. 0, sériové lokomotivy již ale byly plně uzpůsobeny dle přání zákazníka a kapoty sníženy na nejnižší možnou mez. Jednou z hlavních předností nové lokomotivy bylo také dosazení dálkového ovládání pomocí radiostanice Theimeg, dovezené z NSR. Toto zařízení umožnilo sloučit funkci strojvedoucího a posunovače do jedné osoby a ušetřit tak počet zaměstnanců; již dříve bylo na NHKG testováno na lokomotivách řady T 669. 1. Na lokomotivě T 419. 0511 (729. 511) byla ověřována zástavba EDB, která se osvědčila a byla poté montována do všech sériově vyráběných lokomotiv řady T 419. 1. Výkon odporníku EDB činí 918 kW.

Výroba a počátky provozu

První dva prototypy byly dokončeny v roce 1983 a dodány do NHKG, kde podstoupily rozsáhlé zkoušky. Zapracováním připomínek vznikla definitivní podoba, kterou objednavatel akceptoval a objednal desetikusovou ověřovací sérii. +more Její výroba proběhla během roku 1986 a jednotlivé lokomotivy si rozdělilo více průmyslových podniků - tři kusy odebrala sama NHKG (mezi nimi i stroj 511 s EDB), jednu Vítkovické železárny (tehdejší VŽKG), dvě Třinecké železárny, tři Východoslovenské železárny v Košicích a poslední získaly válcovny trub v Chomutově. Stroje se osvědčily a provoz testovacího stroje s elektrodynamickou brzdou prokázal její velký přínos, proto byla následně objednávána pouze vylepšená verze pod označením T 419. 1 (dnes 729. 6, starší lokomotivy byly později označeny řadou 729. 5). Z celkového počtu 20 vyrobených kusů jich 19 zůstalo v Československu a jedna zamířila do Polska, konkrétně do uhelných dolů poblíž Rybniku (označení T419P-601). Odběrateli se opět staly hutní a průmyslové podniky.

Využití

Jak již bylo zmíněno, nové lokomotivy přinesly v provozu značné úspory a zlepšení pracovních podmínek. Se zavedením povelových radiostanic stačil na obsluhu lokomotivy jeden pracovník, další značné finanční náklady ušetřila efektivní elektrodynamická brzda díky snížení spotřeby brzdových zdrží na zlomek původního množství. +more Vhodná trakční charakteristika také umožnila nahradit těmito lokomotivami větší stroje řad T 448. 0 a T 669. 0/1 (770/771), jenž byly pro vlečkový provoz nevhodné. V provozu byly lokomotivy dále mírně upravovány podle potřeb jednotlivých majitelů. Později došlo i k několika přesunům - lokomotiva 729. 615 byla z neratovické Spolany díky své atypičnosti prodána do Košic, 729. 608 byla pro svůj vysoký výkon Válcovnami trub Frýdek-Místek vyměněna za menší stroj řady 709, jedna lokomotiva se dostala do podniku Slovmag v Lubeníku a z Polska se vrátil stroj T 419P-601, který po opravě odkoupily Železárny Podbrezová. Ostatní lokomotivy slouží až na výjimky stále beze změn v podnicích, kam byly dodány; pouze lokomotiva 729. 510 je odstavena bez využití v Chomutově.

Modernizace

V provozu Třineckých železáren byly lokomotivy podrobeny i modernizacím. Jako první byla na rekonstrukci přistavena lokomotiva 729. +more503, ze které zástavbou motoru CAT, elektronického řídicího systému, dodatečnou montáží EDB a dalšími úpravami vznikl roku 2007 stroj označený 729. 701. Později byla stejně upravena i druhá místní lokomotiva 729. 512, po přestavbě označená 729. 702.

Odvozené typy

Na základě provedení řady T 419. 0 přehodnotily ČSD svůj plán nakoupit lokomotivy řady T 457. +more0 a místo nich si zadaly výrobu upravené verze po vzoru hutních lokomotiv pod označením T 457. 1 (dnes 731). Této řady se celkem vyrobilo 62 kusů a ve větší části se shoduje s řadou T 419. 1.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Lokomotiva 730 * Lokomotiva 731

Externí odkazy

[url=http://www.prototypy.cz/?rada=729]Řada 729[/url] na Prototypy.cz

729 729 729 Kategorie:Lokomotivy ČKD