Cesko.wiki Lom Jiří
Author
Albert FloresLom Jiří je zaniklý vápencový lom nacházející se na území obce Jemnice v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Byl pojmenován podle svého majitele Jiřího Bělohlávka a byl aktivní od roku 1902 do 1937. Lom sloužil k těžbě vápence, který byl využíván především ve stavebnictví a zemědělství. Nacházel se na vrcholu kóty 338 metrů nad mořem a měl rozlohu přibližně 1,2 hektaru. V dobách své největší slávy zde pracovalo až 30 horníků, kteří těžili vápenec hluboko do země. Vápenec byl vybírán pomocí dřevěných mohutných pilířů, které zajišťovaly stabilitu a bezpečnost pracovníků. Po ukončení těžby se lom postupně zaplnil vodou a vytvořil se zde malý jezírko. Dnes je tato lokalita chráněným přírodním výtvorem a je oblíbeným místem pro turisty a milovníky přírody. Lom Jiří představuje unikátní geologickou a přírodní památku, kde se můžeme seznámit s historií těžby vápence a také pozorovat vzácné druhy rostlin a živočichů, které se zde vyskytují.
Lom Jiří společnosti Sokolovská uhelná se nachází severně od Sokolova a leží v dobývacím prostoru Alberov (podle jména dnes už neexistující vesnice uprostřed dnešního lomu). Otvírka byla provedena ve Vintířově roku 1981 jako přechod na povrchovou těžbu.
Obecně
Produkce uhlí činí 8 milionů tun/rok, což je nejvíce v Sokolovském revíru. Jedná se o jeden ze dvou posledních ještě dnes činných uhelných lomů na Sokolovsku. +more Sloj, která se těží v lomu se nazývá Antonín a má mocnost 30-40 m. Uhlí má nejmenší obsah síry ze všech hnědouhelných lokalit v ČR a je vhodné pro briketování, se kterým se skončilo v roce 2010. Lom již přetěžuje území s dřívější hlubinnou těžbou a uhlí nedosahuje vysoké kvality. Nadložní skrývka a zemina je zakládána do vnitřní výsypky (původně se zakládalo do velké podkrušnohorské výsypky - do roku 2003). Celkem zde zatím bylo vytěženo (od roku 1949 do roku 2017) 344,9 miliónů tun uhlí.
Budoucnost
Podle původních plánů měla další těžba probíhat zhruba do roku 2035, nicméně novodobý trend útlumu těžby a použití uhlí nejspíš nadiktuje ukončení činnosti mnohem dříve. Směr těžby je k obci Lomnice, kde dojde k přetěžení zbytkové jámy Vilém u Sokolova. +more Poblíž se nachází bývalý důl Marie Majerové. Lomnické pinky jsou území poddolované hlubinnou těžbou a i to bude komplikovat postup. Těžba postoupí až k okraji silnice Sokolov - Kraslice, kde se nachází hranice územních ekologických limitů těžby podle vládního usnesení č. 490/91. Uhelná sloj pokračuje až pod město Sokolov, ale geologická situace neumožňuje její vytěžení a nepočítá se zde do budoucna s těžbou. Lom lze už dnes spatřit z přilehlých komunikací (silnice II/181), do budoucna se dá předpokládat ještě větší viditelnost a to z důvodu postupu těžby směrem k vedlejšímu lomu Družba. Po roce 2025 bude těžební technologie z lomu Jiří odstraňovat část skluzu a následně odtěžovat zablokované uhlí na lomu Družba. Zmíněná komunikace byla vybudována v letech 2005 - 2007 jako kompenzační opatření za vytěžené území a jako součást severního obchvatu města Sokolov. Po ukončení těžby se v rámci rekultivací plánuje zaplavení zbytkové jámy spolu s lokalitou Družba a vznik nového jezera Jiří - Družba po roce 2040.
Odkazy
Reference
Související články
Lom * Výsypka * Lomnické pinky * Rekultivační jezero * Michal (jezero) * Medard (jezero) * Jiří - Družba * Vodohospodářská rekultivace
Externí odkazy
[url=http://www. 15miliard. +morecz/cd_fnm_oprava/kapitola_09/Kapitola_9_TEXT. doc]Dosavadní vývoj báňské činnosti v oblasti[/url] * [url=http://www. kr-karlovarsky. cz/NR/rdonlyres/DCC871B4-726F-4E64-93CB-4C557F6D4426/0/UPG_SOK_PR. doc]ÚZEMNÍ PROGNÓZA ÚZEMÍ DOTČENÉHO TĚŽBOU HNĚDÉHO UHLÍ NA SOKOLOVSKU [/url] * [https://web. archive. org/web/20160304201222/http://www. suas. cz/article/show/id/390].
Kategorie:Hnědouhelné lomy v Česku Kategorie:Sokolovská pánev Kategorie:Královské Poříčí Kategorie:Lomnice (okres Sokolov) Kategorie:Vintířov Kategorie:Lomy v okrese Sokolov