Lupy
Author
Albert FloresLupu je český krajinný podhorský hvozd nacházející se na okraji Brdské vrchoviny, asi 30 km jihozápadně od Prahy. Tvoří jej převážně dubiny a borové lesy s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Lupy jsou významným centrem cyklistické turistiky, nabízejí také bohaté možnosti pro pěší turistiku, houbaření a sběr borůvek. V lesích se také vyskytuje několik rybníků a malebných vodopádů. Celý hvozd je chráněn jako přírodní památka a je přísně regulováno jeho využívání z důvodu ochrany přírodního a krajinného bohatství.
Lupy Lupy jsou drobné částečky odumřelé kůže na hlavě, která však neodpadá v mikroskopických velikostech jako ostatní kůže na těle, ale tvoří větší celky a nepříjemně svědí. Lidská pokožka se obnovuje v intervalu zhruba 4 dní. V případě většího výskytu lupů může být tento interval kratší. Také kvalita kožního mazu může ovlivnit viditelnost lupů. Čím tužší maz máme, tím ochotněji se šupinky kůže spojují a tvoří lupy.
Příčina
Když italský vědec Sebastiano Rivolta v roce 1873 zkoumal mikroskopem šupinatá ložiska na své tváři, náhodně objevil oválné útvary, které nazval Pityrosporum. O rok později Francouz Louis-Charles Malassez zjistil, že výskyt této kvasinky souvisí s lupovitostí. +more Rod těchto hub byl podle něj později pojmenován Malassezia. Tyto kvasinky nejsou choroboplodné, patří k běžné kožní flóře člověka. Živí se tuky (lipidy), které jsou hlavní složkou kožního mazu. Vyskytují se i na hlavě člověka bez lupů, ale u lidí trpících lupovitostí jejich množství dosáhu 1,5 až 2násobku normálu. Za spoluviníka lupovosti bývá považován konkrétně druh Malassezia globosa.
U některých lidí je příčinou lupovitosti též geneticky nebo hormonálně zapříčiněná nadprodukce kožního mazu nebo zmnožení mazových žláz. Kvasinky se v takové situaci rychle množí, produkují metabolity a dráždí tak pokožku hlavy.
Dalšími příčinami mohou být stres, nedostatečná hygiena, špatné stravovací návyky nebo nevhodná pokrývka hlavy.
Následky
Lupy jsou běžná věc, protože se naše kůže stále obnovuje. Kromě nepříjemného svědění může lupovitost u lidí vést i k nižšímu sebevědomí. +more V krajním případě může lupovitost vyvolat plošné ekzémy, seboroickou dermatitidu nebo chronickou lupénku.
Existuje několik organismů, u kterých je tento kožní derivát součástí jejich jídelníčku - například roztoči.
Určitou roli při omezení tvorby lupů může hrát také úprava životního stylu, zahrnující omezení stresové zátěže a snížení příjmu sacharidů.
Prostředky proti lupům
Existuje množství kosmetických přípravků proti lupům, které jakožto účinné látky využívají například klimbazol, ketakonazol, pyrithion zinečnatý, octopirox® (pirokton olamin) nebo kyselinu salicylovou.