Mkdir
Author
Albert FloresZápis
mkdir nazev_adresare
V systémech na bázi Unixu můžeme použít rozšiřující volby, nejčastější jsou tyto: * -p : vytvoří více podadresářů najednou. V případě, že adresář již existuje, ignoruje chybu. +more * -v : zobrazí každý adresář, který byl pomocí příkazu mkdir vytvořen. Nejčastěji se užívá v kombinaci s -p. * -m : nastaví přístupová práva (podobně jako příkaz chmod).
Pro vytvoření adresáře a jeho podadresáře pomocí jednoho příkazu je možné použít: mkdir /home/adresar/podadresar
Tímto příkazem vytvoříme obě složky v domovském adresáři.
Jestliže chceme vytvořit celou podadresářovou strukturu, například slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4, můžeme toto zajistit parametrem -p: mkdir -p slozky/slozka_1/slozka_2/slozka_3/slozka_4
Historie
V prvních verzích Unixu (4.1BSD a prvních verzích Systému V) musel být tento příkaz zadáván se zvýšenými právy (setuid) systémového administrátora, protože kernel v těchto verzích neměl systémové volání mkdir.
Druhou možností bylo vytvoření adresáře pomocí mknod a následující manuální spojení s adresáři „.“ a „..“.
Externí odkazy
[url=http://pubs.opengroup.org/onlinepubs/009695399/functions/mkdir.html]mkdir[/url] - dokumentace mkdir v Single UNIX Specification
Kategorie:Standardní unixové příkazy Kategorie:Příkazy DOSu Kategorie:Příkazy Windows Kategorie:Příkazy OS/2