Cesko.wiki Mydlokor tupolistý
Author
Albert FloresPostupně nakvétající květenství Otevřené tobolky souplodí Mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria) je stálezelený, na kvalitu půdy nenáročný strom vyrůstající do průměrné výšky okolo 15 m. Je původní druh z jihoamerického Chile a současně chilský endemit.
.jpg|náhled){kind=link}
.jpg|náhled){kind=link}
Je součásti nepočetného rodu mydlokor, jehož české jméno je odvozeno od vlastnosti kůry. Její měkká, vnitřní část obsahuje hodně triterpenoidních saponinů, které při styku s vodou pění jako evropské mýdlo a kůra se proto používala k mytí. +more Vědecké jméno rodu Quillaja je odvozeno od slova "quillean", výrazu původních obyvatel Chile Mapučů pro "umýt".
.jpg)
.jpg)
Výskyt
Stromy mydlokoru tupolistého rostou na nevelkém území ve střední části Chile v mírném podnebném pásmu, konkrétně v regionech Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins a Maule. Přirozeně se vyskytuji v oblasti mezi 31° až 40° jižní zeměpisné šířky.
Vyrůstají od mořského pobřeží až do horských oblastí na západních svazích And, kde vystupují do nadmořské výšky blízké 2000 metrů. Nejčastěji rostou ve společenstvu tvrdolistých stromů a keřů, nad kterými obvykle vyčnívají.
Ekologie
Nenáročná dřevina nacházející se obvykle na chudých, propustných půdách, často hlinito písčitých až štěrkovitých, někdy též přímo u skalních výchozů. Vyskytuje se i na půdách silně jílovitých, které jsou dobře odvodněné. +more Na pH půdy není příliš závislá, dobře se adaptuje jak na kyselou, tak i zásaditou. Potřebuje však dobře osluněné stanoviště, nejčastěji se vyskytuje na plošinách nebo na severních, ke slunci přivrácených svazích (jde o jižní polokouli).
Roste jak v poměrně suchém klimatu, kde období sucha trvá šest až deset měsíců a ročně naprší pouhých 100 až 300 mm, tak i ve vlhčím, kde období sucha trvá jen tři až pět měsíců a ročně spadne 400 až 800 mm vody. Dešťové srážky bývají soustředěné do zimního období, kdy dřevina toleruje krátkodobý pokles teploty až k -8 °C, včetně sněhové pokrývky.
Stromy začínají nakvétat počátkem léta a na podzim se objeví kožovité souplodí ve tvaru hvězdy. Vydrží na stromě do zimy, kdy po plném dozrání se otvírají a uvolňují okřídlená semena. +more Hrubá kůra dospělého stromu jej dobře chrání při požárech. Pařez skáceného stromu někdy obráží a vzniká hustý keř.
V posledním hodnocením IUCN v roce 2018 je pokládán za druh se širokou stabilní populaci. V jeho případě se nevyskytují žádné závažné hrozby a nepředpokládají se ani v blízké budoucnosti. +more Proto je považován za málo dotčený taxon (LC).
Popis
Stálezelený strom dorůstající do výšky 15 až 20 m, jeho kmen s popelavě šedou, ve stáří rozbrázděnou kůrou může mít až 1 m v průměru. Listy vyrůstající střídavě mají řapík dlouhý jen okolo 1 mm, jsou jednoduché, lesklé a lysé. +more Jejich kožovitá čepel je široce eliptická, 3 až 5 cm dlouhá, na bázi je klínovitá a na vrcholu tupě špičatá či mírně vykrojená, po obvodě bývá celokrajná nebo má čtyři až osm zoubků. Palisty u řapíku brzy opadávají.
Nazelenalé květy, široké asi 15 mm, jsou pětičetné, oboupohlavné a vyrůstají po třech až pěti v úžlabí listů nebo v malokvětých koncových květenstvích hrozen či lata. Kožovité kališní lístky, dlouhé asi 5 mm, jsou volné, vejčité a porostlé kratičkými chlupy. +more Korunní lístky, dlouhé asi 7 mm, jsou zelenavě bílé a mají kopisťovitý tvar. V květu je deset žlutých tyčinek ve dvou kruzích, pět jich vyrůstá od báze semeníku a pět z rozšířeného disku. Gyneceum je vytvořeno z pěti plodolistů a má pět pestíků s bliznami. Květy produkují nektar a jsou opylovány nejčastěji včelami.
Z opyleného květu vyroste nápadné, asi 2 cm velké, hvězdovité souplodí, tvořené obvykle pěti kožovitými tobolkami, které jsou jedním koncem srostlé. Ve zralosti jsou tmavě hnědě, podélně se otvírají a vypouští po deseti až dvaceti semenech s křidélkem po okraji. +more Semena, která jsou zanášena i na velké vzdálenosti sice dobře vzcházejí, ovšem mladé semenáče často neobstojí při konkurenci s jinými rostlinami nebo jsou poškozeny či spaseny býložravci.
Význam
Mydlokor tupolistý je strom, jehož biomasa (dřevo, kůra, listy a kořeny) má vysoký obsah triterpenických saponinů, které se z nich získávají destilací. Saponiny se používají jako přírodní emulgátory a víceúčelová pěnící činidla, v malých dávkách jsou schválené pro použití v kosmetice i potravinářství (včetně Evropské unie). +more Větší dávka je po požití pro lidi toxická, může poškodit játra, způsobit bolesti žaludku, průjem, hemolýzu, selhání dýchání, křeče a případně i kóma. Nepovažuje se za příliš bezpečný přípravek pro běžné používání. Všechny části stromů mají štiplavou a svíravou chuť, takže k otravám lidí následkem jejich požití prakticky nedochází, listy starších stromy nekonzumují ani zvířata. Z kmenů se také pálilo dřevěné uhlí a větve sloužily jako topivo v domácnostech.
V Chile se získával zdroj saponinů tak, že se ze stromů rostoucích v lese sloupávala kůra, která jich obsahuje největší množství; stromy následně zpomalily růst nebo uschly. Nyní se za účelem získání saponinů zakládají speciální plantáže s vysokou hustotou vysazených stromů, ze kterých se kůra řízeně seřezává v malém množstvích ve tří až čtyřletých intervalech tak, aby se stromy stačily regenerovat. +more Mimo kůry se jako zdroje žádané suroviny využívají také prořezané větve i listy a u pokácených stromů všechno dřevo i kořeny.