Cesko.wiki Městský blok
Author
Albert FloresMěstský blok je urbanistický pojem, který označuje celek staveb vytvořených v jednom územním prostoru. Jedná se o uzavřenou část města, která je obklopena ulicemi nebo jinými hranicemi. Městský blok může zahrnovat různé druhy budov, jako například obytné domy, obchody, kanceláře nebo veřejné instituce. Tyto stavby jsou propojeny sítí uliček nebo náměstí, které umožňují pohyb mezi jednotlivými budovami. Městský blok je důležitým prvkem urbanistického plánování a přispívá k rozmanitosti městského prostoru. V rámci jednoho městského bloku může existovat různé zastavení, což zajišťuje vyvážené využití území a propojení různých funkcí města. Městské bloky byly často vytvářeny v rámci historického vývoje měst a dodnes jsou důležitou součástí městského plánování.
Žižkovského vysílače Barcelony a jejich městských bloků. Část je jich nepravidelných - historických, část moderních - pravidelných Městský či urbánní blok (nebo jen blok) je soubor pozemků, který představuje základní jednotku městské struktury a je ohraničen veřejným prostorem - ulicemi. Více bloků dohromady tvoří čtvrti nebo okrsky, které jsou zásadní pro urbanismus většiny světových měst i obcí. Tvar bloku je dán uspořádáním městských komunikací i přírodními podmínkami jako koryto řeky nebo hornatost. Historická města a čtvrti mají bloky často nepravidelné, u moderních měst bývají urbánní bloky pravidelnější až pravoúhlé.
|Vinohrad_z_rozhledny_Žižkovský_vysílač){kind=link}
.jpg|náhled|Ptačí_pohled_na_urbánní_struktury_Barcelona){kind=link}
V případě bloků složených z městských vícepatrových domů uvnitř vzniká vnitroblok.
Bloky tvoří blokovou zástavbu. Proporce veřejného prostoru blokové zástavby staršího typu se pohybuje kolem 25-30 %, u novějšího typu bloků kolem 30-40 %.
.jpg)
Historie
Urbánní bloky se začaly vytvářet ve středověkých vesnicích, kdy došlo k zahuštění domů kolem komunikací. Ty vytvořily uzavřenou strukturu a vznikl tak blok. +more Při nárůstu obyvatel a zahušťování došlo k výstavbě větších domů, které vytvořily plnohodnotný městský blok. Parcely v bloku byly užší, což je dáno jeho hloubkou i rozpětím dřevěných trámů, který se pohybuje kolem sedmi metrů.
V 18. až 19. století došlo k spojení a tedy rozšíření parcel a zvyšování domův blocích. Vznikaly také úplně nové plánované blokové čtvrti.
Opuštění konceptu bloků
V 20. století se v důsledku rozhodnutí Athénské charty a z důvodů hygienických přestala tradiční souvislá bloková zástavba u nových objektů a čtvrtí realizovat. +more Nahradila je například řádková zástavba a solitérní zástavba sídlišť ve volné krajině. To přineslo více veřejného prostoru, ale i problémy s automobilovou dopravou, oddělení funkcí a ztrátu tradičního městského prostoru.
Návrat městských bloků
V postmoderně a v 21. století v některých případech opět začíná vznikat tradiční bloková zástavba. +more Sídla tak opět získávají lidské měřítko, ulice, parky a polosoukromé vnitrobloky. Nová výstavba se díky regulacím, moderním technologiím i novým praktikám vyvarovává neduhů, kvůli kterým modernisté 20. století od městské blokové zástavby upustili. Přiměřená hustota bloků vytváří dobré podmínky pro vznik maloobchodních prostor, veřejné dopravy, parků a další občanské infrastruktury, která v řídkých sídlištích chyběla. Služby i práce se tak může pomalu vracet do bližší vzdálenosti a snižuje se potřeba dopravy. Městské bloky tak zapadají do konceptu města krátkých vzdáleností či nového urbanismu.
.jpg){kind=link}
