Numismatika

Na obrázku se nachází hromada starých mincí. Numismatika, někdy psáno též numizmatika (z lat. nummus = peníz, mince), je historická věda, která se zabývá platebními prostředky, především mincemi a jejich formami. Bankovkami a jinými především papírovými platebními prostředky se zabývá jiná historická vědní disciplína, notafilie. Jako numismatika je také označován sběratelský obor či sběratelská oblast, která se zabývá sbíráním mincí a medailí.

V užším slova smyslu je numismatika věda, která se zabývá pouze kovovými penězi, mincemi, v souvislosti s hospodářskými a sociálními jevy, osvětluje dějinný vývoj a dějinný úkol peněz.

Charakteristika

Původ názvu numismatika je z latinských slov a . Ty do latiny přešly z řeckého - „peníz“, s původním významem „zvyk“. +more Toto slovo bylo odvozeno od kořene , který označoval „způsob, mrav či zákon“. Ze samotného názvu vyplývá důraz na normativní funkci peněz ve společnosti. Numismatika se neomezuje jen na peníze užívané v minulosti. Je to věda o vývoji a funkci platebních prostředků. Orientuje se jak na předmincovní typy platidel a mince, tak na kreditní platidla a početní peníze (žetony). Zkoumá i medaile podobné mincím a vydané na památku osob či událostí, které nebyly určeny k placení. Platidla jsou významným pramenem historického poznání.

Numizmatika se zabývá nejen historií peněz, ale i společenskou funkci platidel. Platební prostředky prošly podobným vývojem jako jiné míry, postupně získávaly konvenční charakter. +more Přitom jejich reálná hodnota ustupovala. Kovové peníze se rozšířily až na určitém stupni civilizačního vývoje. V novověku byly vystřídány papírovými penězi, v současnosti v platebním styku převažují bezhotovostní peníze. Z hlediska sociálně ekonomického vývoje numizmatika prošla obdobím předmincovním, mincovním a pomincovním (postmonetárním).

Vzhledem k asynchronnímu vývoji v širších evropských a světových souvislostech se numizmatika dělí podle tří kritérií: # geografické dělení podle kontinentů a územně politických celků, # chronologické dělení na předmincovní platidla, starověká, středověká, novověká a moderní platidla, # měnové dělení podle měnových systémů a platidel tvořících měnovou soustavu určitého státu či územního celku.

Numizmatika sleduje především kovové peníze čili mince, které jsou důležitým pramenem pro poznání ekonomických, právních, politických, sociálních a kulturních poměrů doby, v níž vykonávaly funkci platidla. Numizmatika úzce souvisí s paleografií, epigrafikou, heraldikou, genealogií, chronologií a politologií. +more Numizmatické prameny jsou po shromáždění podrobeny kritice a interpretovány, tedy správně vyhodnoceny a vyloženy. Explikace je výklad závěrů, který musí být jednoznačný, jasný a ucelený. Bankovkami se zabývá rovněž notafilie.

Mincovní právo

Mincovní právo (tzv. mincovní regál) bylo výhradní právo panovníka razit mince. +more Patřilo tedy k regálům a zahrnovalo i právo kontroly nad jakostí mince, řízení oběhu mincí, zákaz vývozu domácích mincí a zákaz či omezování dovozu mincí cizích. Proto panovníci vydávali mincovní řády. Mincovní regál spravoval královský mincmistr, který současně dohlížel i na horní regál. Do konce 12. století v českém státě nerazil mince jen panovník, takže se mincovní regál v pravém slova smyslu formoval až od 13. století. Do této doby nebylo právo razit mince nijak omezováno a mince často razily i šlechtické rody. Na Moravě uplatňovali právo razit vlastní mince olomoučtí biskupové. Vlastní ražba probíhala v kroměřížské biskupské mincovně.

Původně se mince pokládala za panovníkův majetek a pramen jeho příjmů. Proto panovník stanovil hodnotu mincí a měl také výhradní právo mince razit. +more Falšování mince bylo zločinem urážky majestátu. Panovníci mohli vydávat mincovní řády.

Mincovní právo také řešilo jakost mincí, jejich značení, váhu a oběh mincí na území, kde mince platily. Mincovní regál spravoval mincmistr.

Později mince přestávala být majetkem panovníka a stala se majetkem státu. Na stát přešlo i právo mince razit. +more Některé osoby a města si podle svých privilegií razila vlastní mince většinou z ekonomických důvodů. Počátky numizmatiky, přesněji řečeno peněžní oběh, byly zkoumány již v antice, v 16. století se jimi zabýval Mikuláš Koperník.

Platidla na českém území

Před vznikem prvních mincí fungoval výměnný obchod. Dalo se také platit železnými pruty, dobytkem nebo kiráty (plátěné šátky). +more Zlatý keltský statér.

Statéry

Prvním platidlem, které je známo na českém území, jsou duhovky. Jde o keltské zlaté mince (statéry) a duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je občas nalézali na polích po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. +more Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.

Denáry

platilo se jimi asi od poloviny 10. století do +more_století'>13. století * rozlišují se dva druhy: české a moravské denáry * byly na nich křesťanské motivy nebo portrét panovníka * kolem roku 1050 byla uskutečněna měnová reforma, nově ražené denáry mají menší rozměry a hmotnost, jakost stříbra byla určena na 0,960, často však obsah stříbra klesal na zlomek původně stanovené hodnoty * hodnota - 1 denár = deset slepic nebo ječmen pro koně na 40 dní.

Brakteáty

vydávány Přemyslem Otakarem I. +more a Přemyslem Otakarem II. * dělí se na české (asi 1225 - 1300) a moravské brakteáty (asi 1250 - 1300) * nebyly rovné, ale zvlněné (proto též nazývány plecháče). Proto se nedaly skládat do hromádek, nápisy se rozmazávaly a důsledkem toho bylo jejich stažení z oběhu * hodnota - 2 až 4 plecháče = kus sýra, 12 plecháčů = jehně, 120 plecháčů = pytel žita v době hladu.

Groše

raženy v Kutné Hoře, která byla v době objevení stříbrných nalezišť téměř stejně velká jako Praha * ovládly střední Evropu * platily od roku 1300 do konce 16. +more století, ale v oběhu zůstaly ještě pár dalších století jako drobné * groš se dělil na 12 haléřů neboli parvů * hodnota ve 14. století - 2 haléře = jedno vejce, 1 groš = kus másla nebo sýra, 3 groše = sekera, 22 až 55 grošů = kráva * hodnota v 15. století - 1 groš = slepice, 1 groš = 18 cihel, 24 až 40 grošů = kráva, 120 grošů = kůň * hodnota v 16. století - 1 groš = uzda, 3 groše = hrábě, 5 grošů = kopa vajec.

Tolary

první tolary dal razit Jáchym Šlik ze stříbra v Jáchymově * název „tolar“ vznikl z německého názvu Joachimsthaler, tj. „z údolí sv. +more Jáchyma“ - lokality v Krušných horách, kde byly na počátku 16. století otevřeny stříbrné doly * z názvu „tolar“, resp. Thaller se odvozuje označení americké měny dolar (v originále dollar).

Krejcary

platily od vzniku Habsburské monarchie roku 1526, byly nahrazeny až haléři (Heller, filér) po roce 1892 v souvislosti se zavedením korunové měny * souběžně s nimi se používaly také bankocetle, první papírové peníze zavedené na českém území

Koruny

korunová měna byla vyhlášena 11. +more srpna 1892, staré zlatkové peníze však dlouho zůstávaly v oběhu, korunové bankovky přišly do oběhu až roku 1900. Koruna (Krone, korona) byla rozdělena na 100 haléřů (Heller, fillér). Z přepočítacího poměru 2:1 (10 korun představovala 5zlatková bankovka) vzniklo dodnes známé lidové označení „pětka“ pro desetikorunu.

Po rozpadu Rakouska-Uherska byla (po dlouhých diskuzích a po určitém vývoji v dalších zemích bývalého mocnářství) definitivně převzata korunová měna pouze jednou nástupnickou zemí - Československou republikou. První bankovky byly vydány již v roce 1919, ale první mince (20h a 50h) byly raženy s letopočtem 1921 (existují i zkušební ražby se starším letopočtem) a dány do oběhu až v roce 1922.

Měnové/peněžní odluky/reformy

# 1919 - oddělení rakousko-uherské a československé měny # 1945 - odebrání peněz z oběhu a jejich uložení na vázané účty (měněno až 500K v poměru 1:1). # 1. +more 6. 1953 - výměna peněz v poměru až 1 : 50 (ceny změněny v poměru 1 : 5), zrušení vázaných vkladů aj. # 1991-1992 rychlá devalvace československé koruny # 1993 - oddělení české a slovenské měny.

Vládci a vlády razící mince v Čechách a na Moravě

(v závorce je uvedeno období, po které byly mince raženy)

* Keltové - první měna ražená keltskými kmeny na českém území byly statéry (lidově zvané duhovky) * Václav (921 - 935) - jsou známy denáry s jeho jménem, ale nedají se mu s určitostí přisoudit * Boleslav I. +more (935 - 972) - razil první historicky doložené mince Českého státu * Boleslav II. (972 - 999) - na mincích se objevují motivy převzaté z anglických mincí (meč, pták, luk se šípem, založil mincovnu na Vyšehradě) * Emma (985 - 995) * Boleslav III. (999 - 1002) - razil mince řezenského typu * Vladivoj (1002 - 1003) * Boleslav Chrabrý (1003 - 1004) * Jaromír (1003 - 1034) - mince převážně karolinského typu, poprvé mince s nápisem (jméno svatého Václava) * Oldřich (1012 - 1034) - na lícní straně je velmi často vyobrazen kníže s péřovou čelenkou * Břetislav I. (1028 - 1055) - na lícní straně vyobrazena postava knížete či kníže sedící na koni, na rubu svatý Václav, nebo motiv ptáka * Spytihněv II. (1048 - 1061) - razil denáry české a Olomouckého knížectví * Vratislav II. (1054 - 1061 - 1092) - razil denáry Olomouckého knížectví, od roku 1061 české denáry, za jeho vlády došlo k rychlému znehodnocení měny * Ota I. (1055 - 1087) - razil pouze mince Brněnského a Olomouckého knížectví * Konrád I. (1055 - 1091) * Eufemie (1087 - 1095) - denáry Olomouckého knížectví * Konrád I. (1092) - razil mince pouze na Moravě * Boleslav (asi 1090) - denáry Olomouckého knížectví * Vratislav II. (1090 - 1092 - . ) - denáry Brněnského a Olomouckého knížectví * Bořivoj II. (1090 - 1020) - razil nejprve denáry Olomouckého knížectví, později české denáry * Břetislav II. (1092 - 1100) - denáry české a Brněnského knížectví, svým vzhledem a zpracováním patřily k nejkvalitnějším, ačkoliv jejich kupní hodnota nebyla vysoká * Oldřich (1092 - 1115) - denáry Brněnského knížectví * Litold (1092 - 1112) - denáry Znojemska * Svatopluk (1095 - 1109) - razil nejprve denáry Olomouckého knížectví, později české denáry * Ota II. (1107 - 1125) - denáry Olomouckého a Brněnského knížectví * Vladislav I. (1109 - 1125) - české a denáry Olomouckého knížectví * Spytihněv (1125) - denáry Brněnského knížectví * Soběslav I. (1125 - 1140) - české a denáry Olomouckého knížectví * Jindřich (. - 1125) - denáry Olomouckého knížectví * Václav (. - 1130) - denáry Olomouckého knížectví * Vladislav II. (1140 - 1158) - denáry měly nízkou jakost, někdy až 0,050 (namísto původně určené jakosti 0,960), některé jsou měděné s pouhým postříbřením * Bedřich (1172 - 1178) - jakost některých mincí klesla až na úroveň 0,010 * Soběslav II. (1173 - 1178) * Konrád II. Ota (1189 - 1191) * Václav II. (1191 - 1192) * Přemysl Otakar I. (1192 - 1230) - české denáry razil asi do roku 1210, poté byly postupně nahrazeny novým typem mincí (brakteáty) * Jindřich Břetislav (1193 - 1197) * Vladislav Jindřich (1197 - 1222) denáry české a Moravského markrabství * Vladislav II. (1224 - 1227) * Přemysl (1228 - 1239) * Vladislav III. (1246 - 1247) * Přemysl Otakar II. (1247 - 1253) - denáry moravského markrabství * Václav I. (1230 - 1253) * Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) - razil české a moravské brakteáty * Václav II. (1278 - 1305) - do roku 1300 razil české a moravské brakteáty, poté začal razit české groše * Jan Lucemburský (1310 - 1346) * Karel IV. (1346 - 1378) * . (2. polovina 14. století) - „dutý peníz“ moravská grošová měna * . (. ) - peníz „IO“ moravská grošová měna * . (. ) - haléř „IO“ moravská grošová měna * Jošt (1375 - 1411) - peníz, moravské groše * Václav IV. (1378 - 1419) * husitské války (1419 - 1436) * Zikmund (1419 - 1423) - peníz, moravské groše * Albrecht II. (1423 - 1439) - peníz, moravské groše * bezkrálí (1439 - 1453) * Ladislav (1453 - 1457) * Jiří z Poděbrad (1458 - 1471) * Matyáš Korvín (1468 - 1490) - slezské groše * Vladislav Jagellonský (1471 - 1516) * Ludvík Jagellonský (1516 - 1526) * Ferdinand I. (1526 - 1564) - nejprve razil groše, později tolary a krejcary, od jeho dob se všechny mince označují letopočtem, od roku 1527 i značkou mincovny a mincmistra * rod hrabat Šliků (1520 - 1528) - jako první u nás razili stříbrné tolary (Jáchymovské) * Maxmilián II. (1564 - 1576) * Rudolf II. (1576 - 1611) * Matyáš (1611 - 1619) * stavovské mince (1619 - 1635) * Fridrich Falcký (1619 - 1620) * Ferdinand II. (1619 - 1637) * Ferdinand III. (1637 - 1657) * Leopold I. (1657 - 1705) * Josef I. (1705 - 1711) * Karel VI. (1711 - 1740) * Marie Terezie (1740 - 1780) * František Lotrinský (1745 - 1780) * Josef II. (1765 - 1790) * Leopold II. (1790 - 1792) * František I. (1792 - 1835) * Ferdinand V. (1835 - 1848) * František Josef I. (1848 - 1916) - zlatý 1848-1892, koruna 1892-1916 * Karel I. (1916-1918).

* Československá republika, ČSR (1918-1939) - koruna československá * Protektorát Čechy a Morava (1939-1945) - protektorátní koruna * Československá republika, ČSR (1945-1953) * Československá socialistická republika, ČSSR (1953-1990) * Československá federativní republika, ČSFR (1990-1993) * Česká republika, ČR (od roku 1993) - koruna česká

Odkazy

Reference

Literatura

Bobek Jan, Mincovnictví olomouckých biskupů, Brno 1986. * Cach František, Nejstarší české mince, I-IV, Praha 1970-1982. +more * Čermák K. - Skrbek B. , Mince království českého za panování rodu Habsburského, I-III, Pardubice 1891-1913. * Friedensburg Ferdinand, Münzkunde und Geldgeschichte der Eizelstaaten, München-Berlin 1926. * Frouz Pavel, Sbíráme mince, Praha 2010. * Frouz Pavel, Sbíráme mince a bankovky, Praha 2015, ISBN: 978-80-7363-694-4 * Halačka Ivo, Mince zemí Koruny české (1526-1856), I-III, Kroměříž 1987-1988. * Krejčík Tomáš, Denáry moravských knížat 11. -12. stol. , Brno 1990. * Leminger E. , Královská mincovna v Kutné Hoře, Praha 1912. * Nechanický Z. - Šafář O. , Kladské mincovnictví, Hradec Králové 1983. * Nemeškal L. , K předchůdcům tolarové ražby, SNM-A 15, 1961, s. 49-68. * Nohejlová-Prátová Emanuela, Krátký přehled českého mincovnictví a tabulky cen a mezd, Opava 1964. * Nohejlová-Prátová Emanuela, Základy numismatiky, Praha 1987. * Nohejlová-Prátová Emanuela, Z příběhů pražské mincovny, Praha 1929. * Nožička Josef, Hospodářský a měnový vývoj našich zemích, Praha 1946. * * Petráň Zdeněk, První české mince, Praha 1998. * Pošvář Jaroslav, Horní regál a jeho vývoj v českých zemích, NČČsl. 20, 1951, s. 17-26. * Pošvář Jaroslav, Měna v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do počátku 20. století, Praha 1977. * Pošvář Jaroslav, Mincovní regál v českých zemích, MNZ 1960, č. 7, s. 37nn. * Pošvář Jaroslav, O mincovních právech odvozených, MNZ 1961, č. 8, s. 89-99. * Sejbal Jiří, Dějiny peněz na Moravě, Brno 1979. * Sejbal Jiří, Základy peněžního vývoje, Praha 1977. ex. i nové vydání. * Skalský Gustav, Stručný přehled vývoje českého mincovnictví, Praha 1937. * Spáčil B. , Česká měna, Praha 1973. * Staněk J. - Bajer J. , Peníze v českých zemích, Praha 1995. * Suchomel Dan - Videman Jan, Mincovnictví Olomouckých biskupů a arcibiskupů (1608 - 1820), Kroměříž 1997. * Šimek Eduard, České mince v peněžním oběhu druhé poloviny 16. století, Studie ČSAV, č. 5, Praha 1972. * Šmerda Jan, Denáry české a moravské, Brno 1996. * Vorel Petr, Od českého tolaru ke světovému dolaru, Praha 2003. * Vorel Petr, Od pražského groše ke koruně české (1300-2000), Praha 2000. * Vorel Petr, Monetary circulation in central Europe at the beginning of the Early Modern Age. Attempts to Establish a Shared Currency as an Aspect of the Political Culture of the 16th Century (1524-1573), Pardubice, Univerzita Pardubice 2006 (Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Monographica VI).

Související články

Notafilie * Platidlo * Měna * Měnový kurz * Bimetalismus * Pojmy numismatiky

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20111019071814/http://svetpenez. eu/slovnicek-pojmu-a18]Podrobná encyklopedie světové numismatiky, aktualizované vydání[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20171113150948/http://www. czmince. cz/]Blog o českých mincích od r. 1918[/url] * Česká numismatická společnost www. numismatici. cz * [url=http://www. sberatel. com/mince/]Numismatické rady a zajímavosti[/url] * [url=http://www. mince. ic. cz]On-line katalog českých mincí od r. 1918[/url] * [url=http://sites. google. com/site/digitallibrarynumis]Digital Library Numis (DLN)[/url] Online numismatic library * [url=http://www. tady. cz/cnslouny/galerie. htm]On-line katalog českých mincí a papírových platidel[/url].

Kategorie:Pomocné vědy historické Kategorie:Sběratelské obory