Obratiště
Author
Albert FloresObratiště je plocha pozemní komunikace nebo statická konstrukce na dráze, která umožňuje otočení vozidel a jízdních souprav do opačného směru. Základními typy obratišť jsou obratiště okružní (smyčka, otočka), na němž se vozidlo nebo jízdní souprava obrací pouhou jízdou vpřed, a obratiště úvraťové, na němž se využívá též couvání (či zpětný pohyb) vozidla nebo soupravy. Obratištěm může být též část vodní cesty určená pro obracení plavidel. Na letištích mohou být u pojezdových drah obratiště letadel.
Historie a souvislosti výrazu
Často je slovo obratiště využíváno či chápáno jako synonymum slov smyčka, otočka, točna, točka atd. Smyčková obratiště jsou však pouze jedním z typů obratišť.
ČSN 73 6100, Názvosloví silnic a dálnic, z roku 1965 definovala výraz obratiště jen jako „rozšířené ukončení slepé silniční komunikace, které umožňuje otáčení vozidla do opačného dopravního směru“. V definici přitom není vymezeno, zda by toto rozšíření mělo být využíváno jako objízdné (smyčka) nebo úvraťové (pro obracení s couváním).
Ojediněle se objevila v Dolních Počernicích, a to počátkem 70. let 20. +more století, ještě před jejich připojením k Praze, varianta obraciště. Zpracovatel soupisu pomístních jmen Dolních Počernic uvedl, že mladší generace pro označení pozemků v jihovýchodní části katastru místo názvu „Za Panenkou Marií“ užívá nový název „Za obracištěm“, a to „podle obraciště městských autobusů Dopravních podniků hlavního města Prahy“. Lingvistka Libuše Olivová tehdy uvedla, že je to podoba jinde dosud nedoložená. Podle Olivové ani jednu z variant nelze považovat za nesystémovou a nespisovnou, protože rozbor úplného materiálu daného slovotvorného typu jmen nachází jak názvy odvozené z dokonavých sloves, tak názvy z nedokonavých sloves. Varianta „obraciště“ se zdá být bližší běžně mluvenému jazyku v prostředí venkovském, kde se v názvech zemědělských strojů běžně vyskytují výrazy odvozené od nedokonavého slovesa obracet: obracák, obraceč, obracečka, obracedlo. Původní technický (dopravní) termín se tedy podle Olivové v tomto prostředí, které leží těsně na okraji městské civilizace, jen hláskově obměnil a přizpůsobil jazyku lidovému, aniž přitom vybočil ze spisovné normy. Podoba „obraciště“ se vzácně objevuje i později, například v jednacích materiálech rady města Ostravy („Na dotčeném pozemku je navrženo vybudování obraciště. “), v plánu zimní údržby obce Nové Hamry na Karlovarsku (3 výskyty v sousloví „obraciště autobusu“) nebo v Domažlickém deníku (3 výskyty v jednom článku).
Na portálu jízdních řádů veřejné linkové silniční osobní dopravy bylo v září 2023 k nalezení 36 názvů zastávek obsahujících slovo „točna“, 25 názvů obsahujících slovo „otočka“, 11 názvů obsahujících slovo „smyčka“, 7 názvů obsahujících slovo „obratiště“. Výrazy „točka“ ani „obraciště“ použity nejsou. +more Mimo to existuje 33 názvů obsahujících slovo „konečná“.
Obratiště na pozemní komunikaci
Obratiště se zřizují na konci delších slepých komunikací (doporučeno u komunikací o délce větší než 100 m, kde by již bylo nepřiměřené couvat) a u průběžných komunikací v místech, kde je třeba umožnit obracení vozidel, zejména vozidel hromadné osobní dopravy (autobusové obratiště, trolejbusové obratiště), vozidel zimní údržby komunikací a podobně.
Pokud jsou na obratišti nebo u obratiště zřízena parkovací nebo odstavná stání, neměla by bránit průjezdu vozidel, pokud to provozní účel obratiště vyžaduje.
U okružního obratiště pro osobní automobily se počítá s vnějším průměrem minimálně 12 metrů, u okružního obratiště pro autobusy, trolejbusy nebo nákladní automobily s vnějším průměrem minimálně 25 metrů. Funkci okružního obratiště může plnit i kruhový objezd.
Úvraťové obratiště pro osobní automobily může mít tvar T, L nebo Y. Pro nákladní automobily se zřizuje jen výjimečně (odvoz odpadu, hasiči atd. +more). Pro autobusy a trolejbusy nemají být úvraťová obratiště zřizována.
Jako kombinované obratiště se označuje plocha, kterou menší vozidla mohou využívat jako okružní obratiště, ale velká vozidla musí při obracení najíždět a couvat podobně jako na úvraťovém obratišti.
Obratiště na kolejových drahách
Z kolejových drah se obratiště používají zejména v tramvajové dopravě, a to nejčastěji v podobě tramvajové smyčky. Kolejová smyčka může být jednokolejná nebo může být v celé délce či části délky vícekolejná, přičemž kolejové větve mohou být vedeny buď shodným směrem, nebo může část z nich být vedena opačným směrem. +more Úvraťové obratiště se nazývá kolejový trojúhelník.
Mezi obratiště lze v širším smyslu počítat též kolejové přejezdy, které umožňují obousměrným vozidlům nebo vlakům přejet na kolej pro opačný směr (v metru používáno téměř výhradně), popřípadě přepojit u souprav obousměrné tažné vozidlo na druhý konec vlaku.
Jednotlivá vozidla je možno otáčet na točnách; v minulosti bylo používáno typicky pro parní lokomotivy s přivěšeným tendrem.
Obratiště letadel
Obratiště (Runway turn pad) je vymezená plocha na letišti navazující na RWY za účelem dokončení otáčky o 180 stupňů prováděné na RWY.
Obratiště plavidel
Obratiště na vodní cestě je místo určené či doporučené pro obracení plavidel. Může být označeno plavebním znakem E. +more8 (Místo doporučené pro obrat) podle českých pravidel plavebního provozu. Naopak zákaz provádět obrat je značen plavebním znakem A. 8. Obraty plavidel řeší § 69 vyhlášky č. 67/2015 Sb. V úsecích obratišť označených signálním znakem E. 8 je zakázáno stání plavidel.
Křížovkářské slovníky uvádějí, že obratiště lodí je označováno slovem rondo.
Mezi mediálně nejzmiňovanější obratiště lodí v Česku patří obratiště v Českých Budějovicích na Vltavě pod Jiráskovým jezem.