Oběd

Giovanni Battista Quadrone, Demokratický oběd, 1894

Oběd je poledním jídlem, jedním z typických denních jídel vedle snídaně a večeře. V některých zemích, jako je Česko je považován za nejdůležitější jídlo dne, bývá podáván teplý, může mít více chodů a má také své slavnostnější podoby, jako je nedělní oběd. +more V jiných zemích, například ve Spojeném království nebo ve většině Skandinávie je ale hlavním denním jídlem večeře a oběd je jednodušší a často studený.

Česko

svíčková pečeně na smetaně s knedlíkem a brusinkami

České slovo oběd původně označovalo jakékoliv jídlo, především společné. Vychází se slovesa jíst a předpony ob-, která snad odkazuje na shromáždění lidí v kruhu okolo něčeho. +more V českém prostředí byla dlouho známa jen dvě denní jídla: pozdní snídaně a večeře podávaná okolo páté hodiny odpolední; tři jídla denně byla chápána jako obžerství. Od 18. století se ale běžně podával polední oběd, z kterého se stalo nejdůležitější jídlo dne. Podle jiných zdrojů nebyla snídaně počítána mezi denní jídla a oběd se konzumoval kolem desáté hodiny a často se skládal ze tří jednoduchých chodů.

Lidové vrstvy v 19. století jedly třikrát denně a oběd se podával o poledni, případně o něco později. +more Byl hlavním jídlem, ale nad ostatní denní jídla vynikal méně výrazně než v pozdějších dobách, i v souvislosti s bohatší snídaní, často tvořenou kaší nebo polévkou. S výjimkou nejchudších domácností byl tvořen dvěma chody, o žních i třemi, přičemž prvním jídlem byla polévka. Druhý chod zahrnoval především vařená moučná jídla, a kromě toho také jednoduché pečivo, luštěniny nebo kaše. Od konce 19. století se k obědu také připravovaly také brambory, ale zpravidla jen v chudých krajích, jako byla Vysočina nebo Podkrkonoší. V bohatším prostředí se jejich konzumace většinou omezovala na večerní jídlo. Oběd byl nejrozmanitějším denním jídlem, ale přesto byl z důvodu úspory času za běžných okolnost velmi jednoduchý. Také stolování bylo prosté, ještě na počátku 19. století rodiny jedly s čeledí u jednoho stolu, bez vidliček, s jedním nožem a ze společných mis, bez talířů pro jednotlivé strávníky.

V druhé polovině začaly obědy také zajišťovat různé dělnické spolky. V roce 1869 vznikla jídelna pro dělníky například v pivovaru na Dlouhé třídě v Praze. +more Během první poloviny 20. století také začali vznikat závodní jídelny a tento druh stravování se rozmohl především během komunistického režimu. Po sovětském vzoru se stal ideálem oběd podávaný v práci, zatímco doma byla připravována jen snídaně a večeře. Cena jídla byla dotována a byla v ní zahrnuta polévka, hlavní chod, moučník nebo kompot, z nápojů byl k dispozici čaj. Typickým pokrmem bylo především maso s knedlíkem a „hnědou omáčkou“.

Spojené království

ploughman's lunch „oráčův oběd“ sestávající se z chleba, sýra, másla, vepřového páje a čatní

Ve Spojeném království a zpravidla i dalších anglicky mluvících zemích je polední jídlo označováno slovem lunch, ale hlavním jídlem je večeře zvaná dinner. Někteří mluvčí angličtiny ale používají pro polední jídlo právě slovo dinner. +more Ti zachovají starší terminologii, ve středověké Británii bylo slovo dinner hlavním jídlem a podávalo se v poledne. S nástupem umělého osvětlení, především ve vyšších vrstvách, se ale čas hlavního jídla posouval na pozdější dobu, až se tak stalo večerní jídlem a v poledne začal být podáván méně vydatný lunch.

Skandinávie

sledě a žloutku na žitném chlebu

Okolo poloviny obyvatel Skandinávie konzumuje oběd doma, zbytek mimo něj, na pracoviště, ve škole či v restauraci. Liší se ale podoba oběda, zatímco Švédové často podávají teplý oběd tak Dánové a Norové studený. +more V takovém případě se běžně jedná o madpakke/matpakke „balené jídlo“ sestávající se obloženého chlebu smørrebrød/smørbrød. Ve Švédsku je oblíbeným obědem pyttipanna, jednoduchý pokrm z nasekaného masa a brambor. Pokud je oběd bohatší bývá většinou dvouchodový, někdy doplněný o dezert a jen zřídka o předkrm. Nápojem bývá káva nebo limonáda, v Dánsku někdy i pivo. I ve Švédsku je ale teplý oběd na ústupu, ačkoliv si ho stále dopřává kolem 40% obyvatel země, zatímco v Dánsku jen 12% a v Norsku 6%. Ve všech třech zemích je ale zpravidla podáváno teplé jídlo k večeři.

V lidovém prostředí Norska byl do 19. století podáván vydatný dugurd „dopolední jídlo“, poté se ale prosadil jednoduchý oběd, označovaný z angličtině přejatým slovem lunsj, a nejvydatnějším jídlem se stala večeře. +more Od počátku 21. století nabývá oběd v Norsku na důležitosti a častěji bývá podáván teplý.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Stravování