Cesko.wiki Ovádovití
Author
Albert FloresOvádovití jsou čeledí hmyzu z řádu brouci. Tato čeled zahrnuje přes 400 druhů rozdělených do více než 40 rodů. Ovádovití mají válcovité tělo a dorůstají velikosti mezi 3 a 75 mm. Mají dlouhé končetiny, které jim umožňují rychlý pohyb. Všechny druhy jsou dravé a loví ostatní bezobratlé živočichy, především červy a měkkýše. Potrava je zpracovávána pomocí silných čelistí. Samci a samice se od sebe liší velikostí a tvarem přítěží. Ovádovití jsou rozšířeni po celém světě, především v tropech. V České republice se vyskytuje přibližně 10 druhů, z toho nejznámější je asijský křížakovec a tangárovitý brouk. Ovádovití mají význam v ekosystémech jako predátoři nižších živočichů. Ohrožení těchto brouků je způsobeno ztrátou přirozeného prostředí, především degradací mokřadů. Ovádovití jsou chráněni zákonem a jejich populace je monitorována.
Ovádovití (Tabanidae) jsou globálně rozšířenou čeledí dvoukřídlého hmyzu. Zástupci čeledi ovádovitých obvykle napadají lidi i hospodářská zvířata. Řadí se mezi škůdce, neboť samičky svým kousnutím mohou přenášet nemoci a parazity. Existuje široké spektrum ovádovitých od středních až po velmi velké. Některé druhy jsou při letu hlučné, jiné však létají tiše a oběť tak nemusí být dostatečně varována.
Ovádovití jsou extrémně rychlí a hbití letci. Bylo u nich spatřeno provádění manévrů, které se provádějí se stíhacími letouny, jako je například looping.
Navzdory tomu, že se ovádovití řadí mezi škůdce, patří i mezi opylovače rostlin. Zejména některé jihoafrické druhy mají dlouhé sosáky přizpůsobené k sání nektaru z květů s korunkou z dlouhých a úzkých okvětních plátků (např. +more Lapeirousia a některé pelargónie (Pelargonium)). Ovádovití se vyskytují téměř na celém světě. Nenajdeme je pouze v extrémních severních a jižních šířkách a na některých vzdálených oceánských ostrovech.
Klasifikace
Celosvětově bylo popsáno kolem 4500 druhů ovádovitých. Přes 1300 z nich je rodu Tabanus. +more Jsou uznávány tři podčeledi: * Chrysopsinae * Pangoniinae * Tabaninae.
Životní vývoj
Hlava Ováda velkého Ovádi se páří v rojích. +more Místo a doba páření závisí od druhu. Vajíčka jsou ovády kladena na listy nebo kameny, v blízkosti vody, do níž mohou vylíhnuvší se larvy spadnout a ve které se následně živí bezobratlými živočichy.
Většinu života ovád stráví ve stádiu larvy, ve kterém setrvává po dobu 1-2 let. Vylíhlí dospělí jedinci poté žijí pouze několik dní.
Dospělí jedinci se živí nektarem a příležitostně nepohrdnou ani pylem. Samičky většiny druhů potřebují krev, aby se byly schopny rozmnožovat. +more Stejně jako u komárů samci nejsou paraziti a tudíž postrádají kusadla, která samičky používají k získávání krve. Většina ovádů se živí krví savců, jsou však známy i druhy, které se živí krví ptáků nebo dokonce obojživelníků.
V larválním stádiu je ovád predátor, který se živí malými bezobratlými živočichy vyskytujícími se například v bahně na okraji vodních toků nebo ve vlhké půdě.
Kousnutí
Ústní ústrojí ováda (bzikavka Haematopota pseudolusitanica) Kousnutí ovádem je velmi bolestivé, neboť ovád si oproti komárovi neklade za cíl, aby nebyl objeven. +more Následkem kousnutí je silné svědění; pokud není ošetřeno, vzniká i otok. Pokud se již zaměří na svou kořist, setrvává ovád v útoku dokud není zabit nebo dokud nedosáhne svého cíle. Plácání a mávání nemá na ováda odpuzující vliv. Maďarští biologové zjistili, že pruhovaná kůže, jakou mají například zebry, je pro ovády méně přitažlivá, než kůže, která je jednobarevná, ať už je celá světlá nebo tmavá.
Přirození predátoři
V přirozeném potravním řetězci se ovády živí zejména ptáci. Existují však i specializovaní predátoři, mezi něž lze například zařadit dlouhoretku karolínskou (Stictia carolina) - druh kutilky (blanokřídlý hmyz podobný vose).
Nemoci
Kousnutí ovádem u člověka Ovádovití jsou známými přenašeči nemocí. +more V závislosti na druhu přenášejí: * virus koňské infekční anémie * některé druhy prvoků - např. trypanozomy * parazitní červy - např. vlasovec oční * tularémii (přenos mezi králíky a lidmi) * anthrax skotu a ovcí.
U zvířat napadených zároveň větším množstvím ovádů je problémem i ztráta krve. Tato ztráta může dosáhnout i 300 ml/den. Toto může být pro zvíře (obvykle dobytek) i smrtící.
U lidí byl zaznamenán po kousnutí ováda i anafylaktický šok.
Galerie
Soubor:Tabanid wynaad. jpg|Ovád ze Západního Ghátu, Indie Soubor:Tabanusglaucops. +morejpg|Tabanus glaucops Francie Soubor:Tabanus eggeri. jpg|Tabanus eggeri Francie Soubor:Tabanus unifasciatus HC. jpg|Tabanus unifasciatus Francie Soubor:Horse-fly. jpg|Tabanus melanocerus Indie.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://eol. org/pages/9018/media]Čeleď Tabanidae na EOL (Encyclopedia of Life)[/url] * [url=http://www. +morecirrusimage. com/fly_horse_Tabanus. htm]Ovád Tabanus sp - diagnostické fotografie[/url] * [url=http://delta-intkey. com/britin/dip/www/tabanida. htm]Popis čeledi a obrázky[/url] * [url=http://entomology. ifas. ufl. edu/creatures/livestock/deer_fly. htm]Chrysops, Diachlorus, and Tabanus spp. [/url] na sítí University of Florida / IFAS Featured Creatures Web site * [url=http://entomology. ifas. ufl. edu/creatures/livestock/yellow_fly. htm]Diachlorus ferrugatus[/url] na síti University of Florida / IFAS Featured Creatures Web site * [url=https://web. archive. org/web/20190417082247/http://www. horseflybite. co. uk/]Informace o kousnutí ováda[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150103193238/http://www. skudci. com/ovad-hovezi]Škůdci - Ovád hovězí[/url].