Pádská nížina

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Pádská nížina je rozsáhlá nížina nacházející se v severní Itálii. Zaujímá plochu přibližně 46 000 km² a je jednou z největších nížin v Evropě. Nížina je pojmenována podle řeky Pádu, která jí protéká. Pádská nížina je tvořena převážně rovinatými oblastmi, které jsou zalesněné nebo zemědělsky využívané. Nachází se zde také několik menších pohoří, jako jsou Jaderské Apeniny a Dolomity. V oblasti se nacházejí města jako Milán, Benátky, Turín nebo Verona. Vzhledem k rozsáhlému zemědělskému využívání je Pádská nížina jedním z nejproduktivnějších zemědělských regionů Evropy. Hlavními zemědělskými plodinami jsou obilí, rýže, ovoce a zelenina. Oblast je také významným průmyslovým centrem se zaměřením na automobilový, textilní, chemický a potravinářský průmysl. Pádská nížina je významnou dopravní tepnou a spojuje sever a jih Itálie. Prochází tudy několik hlavních dálnic a železničních tratí. Region je také turisticky atraktivním místem s bohatým kulturním a historickým dědictvím. Důležitou součástí Pádské nížiny je také benátská laguna, která je světově známá svými městy na vodě, jako je Benátky. Lagunu tvoří několik tisíc ostrovů a rozsáhlý systém kanálů. Celá oblast Pádské nížiny je charakteristická mírným středomořským podnebím s teplými léty a mírnými zimami. Avšak v některých oblastech může docházet k častému záplavám kvůli přívalovým dešťům a vysoké hladině řeky Pád. Díky své poloze a rozmanitosti nabízí Pádská nížina mnoho příležitostí pro turismus, zemědělství, průmysl a obchod.

Pádská nížina (italsky Pianura Padana) je rozlehlá nížina v severní Itálii. Rozkládá se mezi Alpami, Apeninami a Jaderským mořem. Je 400 km dlouhá a směrem od západu k východu se rozšiřuje z 80 km až na 200 km u Jaderského moře. Zaujímá plochu přibližně 48 000 km2 (tzn. jednu šestinu rozlohy Itálie). Leží v regionech Piemont, Lombardie, Benátsko a Emilia-Romagna. Je pojmenovaná podle řeky Pád, která protéká středem nížiny. Oblast je pro Itálii velmi významná z hlediska zemědělství. Pěstuje se zde především pšenice, kukuřice, rýže a vinná réva, chová se zde dobytek. Vedle Pádu a jeho přítoků (Tanaro, Ticino, Adda) do Pádské nížiny ústí i další řeky - Adiže, Piave nebo Reno. Pádská nížina

Vznik a geografie

Původní sníženina vzniklá v třetihorách byla vyplněna nánosy Pádu a jeho přítoků. Mocnost naplavenin je až 2 000 metrů. +more Naplaveninami se řečiště toků stále zvyšuje. Zároveň je Pádská nížina územím, které klesá. Roční pokles se udává 7 až 10 mm. Směrem od Mantovy na východ je Pád obklopen hrázemi. Průměrná hladina řeky leží výše než okolní krajina. Při velké vodě došlo v minulosti k protržení hrází a záplavám. Horní část nížiny ležící na úpatí Alp je tvořena suchými písčitými rovinami z nánosů s málo úrodnou půdou. Pod ní, směrem na východ, leží vlhká úrodná nížina s mladšími říčními nánosy. U města Ferrara začíná močálovitá delta Pádu, řeka se zde dělí na sedm ramen. Pobřeží tvoří laguny s písečnými kosami a ostrovy. Původně byla celá Pádská nížina porostlá listnatými, zejména dubovými lesy. Dnes je především zemědělskou kulturní krajinou. Na březích řek, kanálů a v zátopových oblastech rostou místy především topoly, olše a vrby.

Půdy

Pádská nížina je vyplněna pliocenními písky a jíly a čtvrtohorními fluviálními a glacifluviálními nánosy. Z půd jsou nejvíce rozšířené nasycené a nenasycené kambiosoly. +more V podhůří Alp se nachází luvisoly, na vápnitých půdách rendziny. Ve spodní části nížiny a v deltě Pádu leží úrodné fluvisoly a také regosoly.