Páni z Klinštejna

Páni z Klinštejna byli starou panskou rodinou z Českolipska, vzešlou z Ronovců. Jsou známí z období 13. až 17. století. Klinštejnové se zapojili do sporu mezi českým králem Janem Lucemburským a českou šlechtou po uvěznění šlechtice Jindřicha z Lipé v roce 1315. Rod vymřel po meči.

Původ a počátky rodu

Soudě dle užívaného erbu (černé ostrve ve zlatém poli) pocházeli páni z Klinštejna ze starobylého rodu Ronovců. Erb používaly i další šlechtické rodiny z severních Čech, páni z Dubé, z Lipé, z Lichtemburka.

Smil zvaný Světlický po sobě zanechal tři potomky: dceru Scholastiku, jeptišku v doksanském klášteře, staršího syna Častolova a mladšího Jindřicha, který zastával v letech 1232-1237 úřad královského purkrabího v Budyšíně. Od 40. +more let 13. století se na královském dvoře objevila nová generace Ronovců. Častolov ze Žitavy po sobě zanechal potomky: Hynka (též Jindřicha) ze Žitavy, Častolova mladšího ze Žitavy a Chvala ze Žitavy. Potomkem Častolova mladšího byl Záviš ze Stružnice (1281-1291), zakladatel pánů z Klinštejna. V jeho držení se nacházely statky na pravém břehu Ploučnice, dále mezi Žandovem a Stružnicí, Volfarticemi a Dolní Libchavou. Na hradě Houska se připomíná v roce 1291.

Roku 1281 musel Záviš ze Stružnice zaplatit z dědictví po otci řádu německých rytířů pokuty za způsobenou škodu na jejich majetku. Pokutu hradil ve výši 9 hřiven z každoročního výnosu ze vsi Volfartice. +more Na konci 13. století poblíž městečka a hradu Lipý (dnešní Česká Lípa) postavil dřevěný hrad Klinštejn. V roce 1291 byl Záviš označován jako purkrabí na Housce a tehdy se vzdal svých práv po otci nad vesnicemi doksanského kláštera - v záznamu jsou uvedeny Horní a Dolní Police, Stoupná, Bělá a Grundis. Záviš či jeho potomci měli na začátku 14. století ve svém držení mimo Klinštejna Žandov, Skalici, Horní a Dolní Libchava, Častolovice, Radeč a možná i další. Záviš po sobě zanechal syny:.

* Protiva ze Žandova (1341), držel Žandov * Bohuněk z Klinštejna (1341-1363), držel Žandov, Klinštejn, Skalici, Volfartice * Půta z Klinštejna a ze Žandova (1339-1343), držel Žandov, Klinštejn, Vinařice * Záviš z Klinštejna (1363-1372), držel Skalici, Libchavu (Horní a Dolní) * Čeněk ze Žandova (1341-1364), držel Žandov * Vilém ze Žandova (1341) zmíněn na Žandově * Hynek ze Žandova (1341-1370), seděl na Žandově

Bratři Bohuněk (Bohunko) a Půta (Potho) z Klinštejna (von Klingstein) prezentovali 9. května 1343 za zemřelého faráře v Žandově kněze Jana (Johannes) a dva roky před tím 11. +more února 1341 věnovali za spásu svých zemřelých rodičů bratři ze Žandova: Půta, Čeněk (Czenko), Vilém (Wilhelm), Hynek (Hinko) a Protiva kostelu v Žandově na své vsi Radči jeden a půl lánu se 3 kopami úroku a všechny tamější užitky. Bratrům svědčil Bohuněk z Klinštejna.

Dne 23. května 1362 ustanovil Bohuněk, rytíř z Klinštejna (Bohunko, Ritter von Klingstein) farářem ve Skalici (Langenau) Mikuláše (Nikolaus), před tím působícího ve Cvikově (Zwickau). +more Instalován byl děkanátem v Lípě. Farář Mikuláš nepůsobil ve Skalici ani rok, jelikož již 7. ledna 1363 prezentoval rytíř Bohuněk do kostela ve Skalici kněze Jakuba z Loun (Jakobus) a tentýž den za přeloženého Jakuba ve Volfarticích (Wolfersdorf) kněze Valtra z Lípy (Walther von Leipa).

Záviš z Klinštejna a jeho bratři

Brzy po smrti Bohuňka 2. prosince 1363 dosadil Záviš z Klinštejna (Zawistonis de Clynngenstein, též Sawisto) a jeho bratři za zemřelého faráře Jana (Johann) do Horní Libchavy faráře Jakuba (Jakob). +more Jednalo se o Jana, který před tím sloužil ve Skalici a ještě před tím snad ve Volfarticích. O několik dní později (18. prosince 1363) prezentoval Záviš s bratry za Jakuba do Skalice kněze Mikuláše ze Žatce (Nicolaus von Saaz). Dne 1. října 1370 dal Půta ze Žandova a Hynek z Klinštejna, patroni kostela, aby si farář Mikuláš (Nikolaus) z Merboltic (Mertendorf) s farářem ve Volfarticích.

O dva roky později (31. května 1372) prezentovali bratři z Klinštejna Hynek, Jindřich (Heinrich), Bušek, Zdeněk, Henzlín, Frydman (Fridmann) a Půta ze Žandova (za sirotky svého bratra Záviše z Klinštejna) do kostela sv. +more Jakuba Staršího v Horní Libchavě za zemřelého Jakuba kněze Jana (Johann), syna Herbarda z Lípy. Dne 8. srpna 1372 titíž urození pánové z Klinštejna a za sirotky Půta ze Žandova jmenují za zemřelého faráře Mikuláše na faru ve Skalici kněze Jindřicha ze Vzdouně (. Heinrich von Nabden) Záviš z Klinštejna zanechal potomky:.

* Hynek z Klinštejna (1372-1378), držel Skalici, Volfartice, Libchavu * Jindřich z Klinštejna (1372-1377), držel Skalici, Libchavu * Bušek z Klinštejna (1372-1377), držel Skalici, Libchavu * Čeněk z Klinštejna (1372-1388), držel Skalici, Volfartice, Libchavu * Henzlín z Klinštejna (1372-1383), držel Skalici, Volfartice, Libchavu * Frydman z Klinštejna (1372-1380), držel Skalici, Volfartice, Libchavu * Půta ze Žandova (1363-1378), držel Skalici, Volfartice, Libchavu

Rozrod

V 15. století se rodina rozdělila do tří rodových větví.

Kokořínští

Kokořínská větev vymřela záhy, ještě v témže století. Je zmiňována u hradu Kokořín.

Škvorečtí

Významným představitelem rodiny byl Čeněk z Klinštejna, který byl purkrabím Pražského hradu a v letech 1463 až 1480 královským prokurátorem (tehdy nová funkce). Jeho úkolem bylo vymáhat pohledávky krále vůči jeho dlužníkům. +more Zemřel roku 1480.

Míčanové

Rozrod od Jindřich z Klinštejna. Rodina se v záznamech té doby uváděla i jako Míčanové z Klinštejna a z Roztok. +more Měla v druhé půli 15. století v držení drobné statky v severních Čechách. Jejich představitelem byl Jindřich ze Sulislavic a Roztok. Jeho potomci získali Vinařice, Toužetín a Žirotín. Tato větev (a tím i Klinštejnové vůbec) vymírá úmrtím Ignáce Vojtěcha roku 1663 v Praze.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. vinarice. +morecz/historie-obce/]Zmínka na webu Vinařice[/url] * [url=http://www. castles. cz/hrad-kokorin/]Zmínka u hradu Kokořín[/url] * [url=http://expedice. rps. cz/lokality/30215-klinstejn-zricenina-hradu. html]Zmínka u hradu Klinštejn[/url].

Kategorie:Ronovci Kategorie:České šlechtické rody