Povolžští Němci

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Kateřina II. Veliká Povolžští Němci (německy: Wolgadeutsche nebo Russlanddeutsche, rusky: поволжские немцы) byli etničtí Němci žijící podél řeky Volhy v jižní části evropského Ruska převážně v okolí dnešního města Saratov. Němečtí imigranti přišli do Ruska v 18. století, jelikož jim carevna Kateřina II. zaručila svobodu vyznání a jazyka a možnost udržovat vlastní tradice. V průběhu 19. a na začátku 20. století mnoho Povolžských Němců emigrovalo do USA a Argentiny.

Během období tzv. Velkého teroru a následně po útoku nacistů na SSSR v roce 1941 byli Povolžští Němci prohlášeni sovětskou vládou za zrádce a posláni do pracovních táborů na Sibiř a do střední Asie, kde dodnes tvoří nezanedbatelné národnostní menšiny. +more Po kolapsu východního bloku a rozpadu SSSR se mnoho zbývajících Němců na základě práva na návrat přestěhovalo do Německa.

...
...
...
...
+more images (1)

Kateřina II. Veliká

V roce 1762 usedla na carský trůn manželka cara Petra III. +more carevna Kateřina II. někdy známá pod přízviskem Veliká. Nová vládkyně, vlastním jménem Sofie Frederika Augusta, pocházela ze Štětína a byla etnická Němka. Po nástupu na trůn provedla několik významných reforem a v letech 1762-1763 pozvala kolonisty z Evropy (kromě Židů) do Ruska, při čemž jim zaručila svobodu vyznání, jazyka a kultury.

Lidé ze zemí jako Anglie či Francie se více zajímali o emigraci do příslušných koloniálních panství a další země jako Rakousko emigraci zakázaly. Největší ohlas našla výzva u Kateřininých krajanů v rozdrobeném a slabém Německu. +more Osadníci přišli převážně z Bavorska, Bádenska, Hesenska, Falce a Porýní. Ti, kteří přišli, začali hned využívat výhod, které jim Kateřininy zákony vyhrazovaly (např. nemuseli sloužit v armádě).

První vlna emigrace

V 19. století začalo carské Rusko s prosazováním rusifikace říše a razantně omezilo německé svobody. +more Pro mnoho Němců to byl impulz k hledání nového útočiště. Nový domov nalezli převážně v USA, Kanadě a Jižní Americe.

Povolžští Němci se ve Spojených státech stěhovali převážně do severních oblastí a to do obou Dakot, Kansasu a Nebrasky. Od roku 1906 začaly vycházet německé noviny Der Staats Anzeiger. +more V roce 1920 žilo v USA na 118 493 Povolžských Němců a jejich potomků. V Kanadě Němci osidlovali oblast Velkých planin a to především Albertu, Manitobu a Saskatchewan.

V Jižní Americe se vznikaly nové německé osady převážně v Argentině a v Brazílii, z které ale Němci často pokračovali dál do Argentiny. V roce 2022 tvořili potomci Němců 8 % argentinské populace (tj. +more 3,5 miliónu lidí), z kterých 2,5 miliónu lidí mělo povolžsko-německý původ (celkem 5,7% populace). Nejkoncentrovanější německá populace se nacházela v provinciích Entre Ríos, střed a jihozápad provincie Buenos Aires a v provincii La Pampa.

Pod nadvládou bolševiků

Německá vesnice Streckerau 1920 (dnes Novokamenka u Saratova) +morepng'>náhled Po nástupu bolševiků k moci a zavedení práva na sebeurčení menšin vznikla v roce 1924 tzv. Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců. Němčina měla funkci úředního a vyučovacího jazyka vedle ruštiny. Hlavním městem republiky se stal Pokrovsk, roku 1931 přejmenovaný na Engels. Republika měla v roce 1941 okolo 600 tisíc obyvatel, z nichž byli dvě třetiny byli německého původu.

Když 22. června 1941 Německo napadlo SSSR, Stalin se začal obávat, že by Povolžští Němci mohli začít spolupracovat s rychle postupujícím Wehrmachtem. +more Dne 28. srpna 1941 dal příkaz, aby byla Volžsko-německá ASSR rozpuštěna a etničtí Němci byli přesídleni na východ za Ural. Přesídleno bylo okolo 400 000 Němců, jejichž novým domovem se stal převážně Kazachstán, střední Asie a Altaj. Mnoho Němců skončilo v pracovních táborech a třetina se jich už nevrátila. Následně byl vydán zákaz etnickým Němcům sloužit v Rudé armádě.

Němci se už nikdy nevrátili do své původní domoviny v povodí Volhy. Několik desítek let měli návrat přímo zakázaný, a tak jich mnoho zůstalo na Sibiři a ve střední Asii. +more Po počátečním období represí se nakonec Němci v nových oblastech usídlili, jejich počet začal narůstat, přičemž stále udržovali svoje tradice a jazyk. V roce 1979 začalo sílit hnutí za obnovení Německé autonomní republiky. Hnutí vzniklo v Kazachstánu, kde v té době žilo 936 000 Němců, a stali se tak po Kazaších a Rusech třetí největší etnickou skupinou. Podle návrhu měla republika vzniknout v okolí města Ermentau na severu Kazachstánu. V červnu 1979 dokonce proběhla v Astaně demonstrace na podporu vzniku republiky. Komunistická vláda ale z obav z reakce místních Kazachů a autonomistických sklonů Ujgurů na vznik republiky nikdy nepřistoupila.

Současnost

Po rozpadu SSSR se malá část Němců vrátila do oblasti Povolží. Však mnohem větší část Němců využila možnosti emigrovat do Německa. +more Využili tzv. práva na návrat. Německá vláda umožnila přihlásit se o německé občanství těm, kteří dokázali, že jsou uprchlíci či vysídlenci německého původu nebo jejich potomci. Němci se mohli vrátit do své dávné vlasti, a to i za předpokladu, že uměli málo nebo vůbec německy.

Po vyhlášení nezávislosti pobaltských států se další Němci začali stěhovat do tzv. Kaliningradské oblasti, která byla před druhou světovou válkou součástí Německa jako Východní Prusko. +more Emigrace se zrychlila, když Německo zastavilo přidělování občanství Němcům z bývalého SSSR. Podle sčítání lidu 2010 bylo v Kaliningradské oblasti 7 349 Němců (tj. 0,8 % z celé místní populace).

Podle sčítání lidu z roku 2021 žije v Rusku 195 256 Němců a dalších 1,5 miliónu přiznává svůj německý rodový původ. V Kazachstánu tvoří s populací 226 092 osob (sčítání lidu 2021) nezanedbatelnou menšinu s podílem 1,2 % na celkové kazašské populaci. +more Dalších 8 132 Němců žije v Kyrgyzstánu (sčítání lidu 2021). Děti Volžských Němců před jejich školou (1933).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top