Přehled o peněžních tocích

Předpisy upravující přehled

Základním předpisem pro sestavení tohoto přehledu je mezinárodní standard IAS 7 Výkazy peněžních toků. (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví). +more Šlo o snahu najít veličinu, která by srovnatelně vypovídala o dosažených ziscích společnosti. Národní předpisy vychází z tohoto standardu. V českých účetních standardech je to pro podnikatele standard (ČÚS) číslo 023 a vyhláška č. 500/2002 Sb. § 3, § 40 až § 43. Přitom mezinárodní i české přepisy umožňují při respektování zásad výše uvedených předpisů volbu metody, formu i úpravy obsahové náplně.

Základní pojmy

Peněžní prostředky - v jakékoliv měně (Cash)

::* peníze v hotovosti ::* ceniny (dle IAS 7 ne) ::* peníze na bankovních účtech ::* kontokorentní bankovní účty ::* peníze na cestě

Peněžní ekvivalenty - v jakékoliv měně (Cash Equivalents)

Je to krátkodobý finanční majetek, který pro účely přehledu o peněžních tocích je definován takto: ::* snadno a pohotově směnitelné prostředky za předem známou částku peněžních prostředků ::* nepředpokládají se významné změny hodnoty v čase ::* krátkodobost znamená 3 měsíce Příklady peněžních ekvivalentů: :: - peněžní úložky (např. krátkodobý terminovaný účet) :: - likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu (tyto nezahrnuje IAS 7) Převody mezi jednotlivými druhy peněžních prostředků se v přehledu o peněžních tocích nevykazují.

Peněžní toky (Cash Flow)

Peněžní toky jsou přítoky a odtoky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Aby se tyto toky správně vykázaly, přehled o peněžních tocích obsahuje i nepeněžní položky (např. +more odpisy, rezervy, opravné položky).

K čemu přehled slouží

Informace o peněžních tocích poskytují uživateli účetní závěrky podklad ke zhodnocení schopnosti účetní jednotky generovat peníze a peněžní ekvivalenty a potřeb účetní jednotky využití těchto peněžních toků Účetní zisk nemusí znamenat dostatek peněžních prostředků a naopak, vykazovaná ztráta nemusí znamenat nedostatek peněžních prostředků. Přehled peněžních toků umožňuje lepší srovnatelnost výkonnosti různých podniků. +more Je to z důvodu, že poskytuje informace bez ohledu na: ::* typ účetní jednotky ::* typ účetní osnovy ::* použité metody v účetnictví (např. způsoby odpisování, časové rozlišení, tvorba rezerv, opravné položky) Přehled odpovídá za sledované účetní období na tyto základní otázky: ::# Jaký byl počáteční stav peněžních prostředků ::# Jaký byl přírůstek (tvorba) peněžních prostředků podle jednotlivých činností ::# Jaký byl úbytek (použití) peněžních prostředků podle jednotlivých činností ::# Jaký byl celkový peněžní tok ::# Jaký je konečný stav peněžních prostředků : Nejstručněji lze zobrazit přírůstky a úbytky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů takto:

Základní vazby a transakce

Existují základní obecné kontrolní vazby mezi finančními výkazy:

500x500pixelů

V tomto trojbilančním systému lze identifikovat čtyři základní typy hospodářských transakcí:

495x495pixelů ::# Transakce jsou finančně účinné, tzn. +more ovlivňují peněžní prostředky, ale neovlivňují zisk. ::# Transakce jsou ziskově účinné, ovlivňují zisk, ale neovlivňují peněžní prostředky. ::# Transakce jsou ziskově i finančně účinné. ::# Transakce neovlivňují ani zisk, ani peněžní prostředky.

:: Transakce 1 zachycují peněžní toky sledovaného období, které mají charakter finanční operace (např. přijetí dotace, úvěru) nebo které nemají věcnou a časovou vazbu k danému sledovanému období. +more Hospodářská zapříčiněnost buď již nastala před sledovaným obdobím, nebo nastane po něm. :: Transakce 2 se týkají toků časově a věcně zapříčiněných ve sledovaném období, u nichž se již realizovaly peněžní toky před tímto obdobím, nebo se budou realizovat po něm. :: Transakce 3 jsou vlastně nejjednodušší transakce, neboť zachycují peněžní toky věcně a časově zapříčiněné ve sledovaném období. :: Transakce 4 se týkají neziskových a nefinančních přesunů uvnitř rozvahy, odehrávají se v rámci nepeněžních položek majetku a finančních zdrojů a nemají vliv na velikost zisku, ani na velikost peněžních prostředků. Patří sem i převody mezi jednotlivými druhy peněžních prostředků.

Členění přehledu

Přehled o peněžních tocích je členěn odděleně za tyto činnosti: :* Provozní (hlavní) činnosti (Operating Activities) - všechny peněžní toky, které vyplývají z hlavní podnikové činnosti. :* Investičních činností (Investing Activities) - sem patří pořízení a prodej hmotného a nehmotného majetku, dále poskytování dlouhodobých půjček a přijímání jejich splátek. +more :* Finanční činnosti (Financing Activities) - zahrnují finanční toky ovlivňující velikost jmění jednotky, přijaté půjčky nebo úvěry zabezpečující navýšení vlastního kapitálu, výplata dividend. Pro vyhodnocení přehledu o peněžních tocích z pohledu celkových kladných či záporných toků existuje těchto 14 možných základních variant (JD): 533x533pixelů.

Komentář: Jako nejlepší můžeme vyhodnotit variantu 6b. Peněžní prostředky vytvořené z provozní hlavní činnosti pokrývají výdaje investiční oblasti (pořízení investic) a výdaje finanční oblasti (výplatu dividend včetně splácení případných úvěrů). +more A u této varianty je ještě celkový peněžní tok kladný.

Forma přehledu

Ani mezinárodní standard neurčuje formu tohoto přehledu. V dodatku (Statement of Cash Flows) A a B k IAS 7 jsou uvedeny příklady tohoto výkazu, na kterých je ukázána jedna z možností jeho podoby. +more ČUS č. 023 uvádí základní formu přehledu jako možné řešení.

Metody sestavení přehledu

: Provozní (hlavní) činnost může účetní jednotka vykázat v přehledu: :: a) Přímou metodou - ta je upřednostněna v IAS 7 Tato metoda se mnohdy ještě rozlišuje ::: aa) Čistá přímá metoda - která je založena na sledování skutečných příjmů a výdajů ::: ab) Nepravá přímá metoda - tato metoda spočívá v transformaci výnosově nákladových dat na příjmové a výdajové :: b) Nepřímou metodou - tato metoda je založen na úpravě výsledku hospodaření. Ta je uvedena jako výchozí v ČÚS č. +more 023. : Investiční činnosti se vykazují na čistém základu tj. přímou metodou. ČÚS č. 023 uvádí dvě možnosti zjištění výdajů spojených s pořízením dlouhodobého majetku: :: • Brutto způsob - přírůstek majetku se upraví o změnu závazků a záloh :: • Netto způsob - skutečné výdaje na jeho pořízení : Finanční činnosti se vykazují na čistém základu tj. přímou metodou. Vzhledem k tomu, že tradiční metody vychází z toho, že zpracovatel přehledu o peněžních tocích má k dispozici data účetní závěrky, jsou tyto metody rozšířeny na tzv. „krokovací metody“. Postupně se přebírají údaje z rozvahy a výsledovky a ty se v jednotlivých krocích upravují. O zvláštnosti sestavení tohoto výkazu svědčí to, že jsou za tímto účelem vydávány samostatné účetní standardy. Podrobné návody k jeho sestavení jsou v odborné literatuře.

Programové řešení přehledu

Některé prameny uvádí, že neexistuje obecný programový algoritmus pro sestavení přehledu o peněžních tocích. Nelze ani obecně tvrdit, že se výkaz cash flow „neúčtuje“. +more Přehled o peněžních tocích lze naplnit pomocí pentálního účetnictví. Podrobněji ve Wikiknize Pentální účetnictví. Obecným algoritmem je pentální rovnice, pomocí níž je zaručena kontrola správnosti vyplnění a jednoznačné provázání na podvojné účetnictví.

Druhy přehledů z pohledu času

Z pohledu zpracování rozlišujeme dva druhy přehledů:

:: a) Současný - pro vyhodnocení současného (minulého) stavu :: b) Budoucí - prognóza cash flow pro strategické finanční plánování.

Příklady přehledů

V odborné literatuře je velké množství příkladů. Příklady je možné rozdělit do dvou základních skupin: ::* Příklady ze základních účetních transakcí MD/DAL ::* Příklady na základě hlavní knihy, rozvahy, výsledovky a za pomocí doplňkových informací

Z historie výkazu cash flow

V roce 1863 firma Dowlais Iron Company řešila situaci, kdy neměla peníze na investice pro nové vysoké pece, navzdory tomu, že firma dosáhla zisku.  Vysvětlení, proč tam nebyly finanční prostředky k investování, podal manažer firmy, který udělal nový finanční výkaz s názvem srovnávací rozvaha. +more Tento nový finanční výkaz stál u zrodu výkazu cash flow, který se používá dodnesWatanabe, Izumi: The evolution of Income Accounting in Eighteenth and Nineteenth Century Britain, Osaka University of Economics, Vol. 57, No. 5, January 2007, p. 27-30 [url=http://www. osaka-ue. ac. jp/gakkai/pdf/ronshu/2006/5705_ronko_watanabe. pdf].

[/url]

Mezinárodní účetní standard - IAS 7 Výkazy peněžních toků vstoupil v platnost v roce 1994.Jeho první verze byla schválena již v roce 1977.

V ČR první podrobný popis výkazu peněžních toků uvádí v roce 1992 Schroll.

Reference

Literatura

(česky) * BARTKOVÁ, Hana. Sbírka příkladů a kontrolních testů z účetnictví podnikatelských subjektů. +more Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. . * BAŘINOVÁ, Dagmar a Iveta VOZŇÁKOVÁ. Vyhodnocení a využití účetních výkazů pro manažery, společníky a akcionáře. Praha: Grada, 2005. Účetnictví a daně. . * DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Žďár nad Sázavou: Organizační kancelář, 2009. . * DUŠEK, Jiří. Účetní uzávěrka a závěrka v přehledech: snadno a rychle. Praha: Grada, 2014. . * DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 8. , 2011, str. 16-18. * DUŠEK, Jiří. Pentální účetnictví. Účetnictví č. 10. , 2011, str. 19-22. * DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví výkaz o peněžních tocích - 1. část, Účetnictví 8/2009, str. 14-18 * DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví výkaz o peněžních tocích - 2. část, Účetnictví 9/2009, str. 17-22 * FREIBERG, František. Cash-flow: řízení likvidity podniku. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 1997. . * HOLEČEK, Bohumír. Přehled o peněžních tocích. Účetnictví, daně a právo v zemědělství č. 5. , 2004, str. 14-20. * HORAD, Daniel. Jak poskládat cash-flow. Účetnictví č. 11. , 2014, str. 5-17. * HOUDEK, Václav. Cash flow a management. Účetnictví č. 6. , 1994, str. 168-176. * HOUDEK, Václav. Cash flow - nově. Účetnictví č. 3. , 1996, str. 73-80. * JANHUBA, Miloslav. Základy teorie účetnictví. 2. , upr. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. . * JANHUBA, Miloslav. Teorie účetnictví: (výběr z problematiky). Praha: Oeconomica, 2010. Vysokoškolská učebnice. . * JANHUBA, Miloslav, Marie MÍKOVÁ, Jaroslava ROUBÍČKOVÁ a Vladimír ZELENKA. Finanční účetnictví: obecné otázky. V Praze: C. H. Beck, 2016. . * KLAINOVÁ, Naděžda: Nový cash flow (Přehled o peněžních tocích), Reklamní agentura TWIN, Olomouc 1996, * KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích - 1. část, Účetnictví 8/1998, str. 247-251 * KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích - 2. část, Účetnictví 9/1998, str. 278-281 * KLAINOVÁ, Naděžda. Programové zpracování přehledu o peněžních tocích - 3. část, Účetnictví 10/1998, str. 320-322 * KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. , rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. . * KOVANICOVÁ, Dana.

(italsky) * PACIOLI, Luca. Summa di aritmetica, geometria, proporzioni e proporzionalita. P. 1-2. Venetiis: Paganinus de Paganinis 10.-20.9., 1494.

Externí odkazy

Kategorie:Účetnictví