Recyklace textilií
Author
Albert FloresHadrář v Paříži roku 1899 Recyklace textilií je systém sloužící k racionálnímu využití odložených textilií a textilních odpadů. Sestává ze sběru, třídění a použití starých textilií novým spotřebitelem nebo jejich úpravy spolu s textilními odpady na druhotnou surovinu.
Použité textilie sbírali nebo skupovali po domech asi od 18. až do 20. +more století hadráři (nebo haderníci) a prodávali je nejdříve papírnám a později trhárnám na přípravu k výrobě příze. Systematická recyklace textilií byla poprvé zavedena v prvních letech 19. století v Anglii zpracováním vlněných odpadů na přízi shoddy.
Asi od poloviny 19. století se stalo italské Prato nejznámějším střediskem zpracování textilních odpadů.
V současné době organizují sběr většinou zpracovatelské podniky (zpravidla do kontejnerů na pevně stanovených místech) nebo charitativní spolky (v určitých termínech odvozem od domu).
V západní Evropě (například v Německu nebo Švýcarsku) pochází asi 80 % sběru z kontejnerů a 20 % od dobročinných organizací. Soukromé osoby zde darují (nebo se zbavují) ročně cca 10 kg použitých textilií, údaje o jejich skladbě se značně rozcházejí. +more Podíl oděvů kolísá mezi 40 a 66 %, zbytek jsou koberce, záclony, posteloviny atd.
Podle jedné studie nakoupili v roce 2007 v Německu spotřebitelé 1130 tun textilií a ve stejném roce se tam popsaným způsobem nasbíralo 750 tun použitého textilního materiálu. Švýcaři dosahují s podobným systémem srovnatelné výsledky. +more Kontejnery na použité textilie v Bruselu.
Někteří výrobci speciálních textilií organizují vlastní sběr, např. Gore-Tex, Sympatex (membrány), DuPont (ochranné oděvy z polyethylenu Tyvek). +more Kontejnery v Praze, dárcovský projekt Textileco.
Třídění
lze rozdělit na dvě části
a) Třídění textilií získaných ze sběru
Jde o hrubé rozlišení podle předpokládaného účelu použití:
Způsob použití | Podíl v % |
---|---|
Prodej jako second hand a na charitativní účely | 40-60 |
K rozstříhání na čisticí hadry | 15-16 |
K úpravě na druhotné suroviny | 15-20 |
Ke spálení | do 10 |
Nepoužitelný materiál | do 10 |
b) Třídění materiálu ke zpracování na druhotné suroviny
se zpravidla provádí u výrobců nebo obchodních firem, které se zabývají jak materiálem ze sběru, tak i průmyslovými odpady z textilní výroby.
Třídí se zejména s ohledem na možný způsob úpravy odpadu podle materiálového složení, barevného odstínu, technologie původního zpracování atd.
* Rozlišení u vlněných textilií určených k trhání, například:
Původní zpracování | Tradiční označení | Délka vláken v mm | |
---|---|---|---|
původně | po trhání | ||
Měkké (ruční) pleteniny | Zefír | 100-150 | nad 50 |
Strojní pleteniny | Shoddy, Golfes | 100-150 | do 35 |
Lehké nevalchované tkaniny | Tibet (nebo Tybet) | 100-150 | 20 |
Těžké valchované tkaniny | Mungo | 100 | 10-15 |
Směsi s vlnou | Alpakka, Extrakt | 80-150 | 15-20 |
* Trhanému materiálu z bavlny se obvykle říká katun, trháním se krátí vlákna z původních cca 25 na 15 mm.
* Plošné textilie z umělých vláken se třídí (pokud se dají rozpoznat) podle druhu. Ke zpracování na druhotné suroviny se hodí všechny druhy až na polyuretan (elastany).
* Průmyslové odpady přicházejí k recyklování zpravidla tříděné ve výrobně.
Průměrný výskyt:
Výrobní stupeň | Druh odpadu | Ø výskyt (%) |
---|---|---|
Výroba umělých vláken | nitě | 4-6 |
Přádelna | vlákna, nitě | 3-5 |
Tkalcovna, pletárna | tkaniny, pleteniny, nitě | 2-4 |
Barevna, úpravna | tkaniny, pleteniny | 3-5 |
Konfekce oděvů | tkaniny, pleteniny | 15-20 |
Úprava na druhotné suroviny
Naprostá většina druhotných surovin se získává ve formě vláken. Vlákna mohou pocházet z * vyčištěných vlákenných odpadů přádelen * plošných textilií rozvolněných trháním * (částečně) rozvolněných plošných textilií a nití krácených sekáním * roztavených odpadů z umělých vláken +morejpg|náhled'>Konteiner pro sběr starého šatstva, Luhačovice. .
Vlákenné odpady z přádelny
Odpady od mykacích strojů, výčesky a odsávaná vlákna od dopřádacích strojů se v některých přádelnách zčásti přimíchávají k vlastním výrobkům, většina se však prodává výrobcům odpadových přízí.
V přípravně ke spřádání se materiál zbavuje slupek, vlákenných smotků a prachu a niťových příměsí rozvolňováním na klepacích a čechracích strojích. Výsledná vlákna mají délku 10-20 mm, vlákna od dopřádacích strojů mají téměř stejné hodnoty jako prvotní surovina. +more Materiál je vždy jeden z komponentů ve vigoňových, frikčních a případně rotorových přízích.
Trhání plošných textilií a odpadů ze staplových přízí
K rozvolnění plošných textilií se používají trhací stroje. Stroj sestává z 1-5 bubnů opatřených ocelovými kolíky (cca 1-2/cm², délka 4-5 cm). +more Při pracovní šíři 800 mm může dosáhnout výkonu až 5000 kg/h. Před trháním se obzvlášť znečištěné odpady musí prát, případně karbonizovat (vlna) a napouštět olejovou emulzí. Intenzita trhání se přizpůsobuje druhu předkládané textilie (viz Třídění). Niťové odpady se dodatečně rozvolňují na druzetách a garnetách (působících podobně jako mykací stroje). Následkem trhání se v každém případě vlákna podstatně zkracují a značně snižuje jejich pevnost.
Trhaná vlněná vlákna se přidávají do mykaných přízí (např. shoddy až 70 %, ostatní trhané vlny cca do 30 %) z vláken jiných trhaných materiálů se vyrábí vigoňové a frikční příze nebo provazy technologií Kemafil.
Sekání nití z umělých vláken
Částečně rozvolněné plošné textilie a niti z umělých vláken, obzvláště filamentové odpady se krátí na délky do 10 mm na gilotinových nebo kruhových sekacích strojích. Použití: netkané textilie (např. +more kompozity), granuláty a taveniny na nové zvlákňování.
Recyklace koberců a netkaných textilií
Ve 20. století se podle některých odborných publikací používal materiál získaný recyklační technologií Lesti k výrobě izolačních desek apod. +more Z pozdější doby není o tomto způsobu recyklace nic známo.
Využití recyklace
Např. v Německu se v roce 1994 (zcela odlišně od shora citované studie. +more) vyřadilo 1,8 milionu tun použitých textilií, z těch šlo 23 % do prodeje jako second hand, 4 % se využila jako druhotná surovina a 73 % se nějakým způsobem zničilo (podíl spáleného materiálu na výrobě tepelné energie nebyl evidován). Podle této studie by bylo technicky možné 18 % využít jako druhotné suroviny a 60 % na hodnotné palivo.
Ze shora uvedených západoevropských údajů se dá odvodit, že z opotřebovaných textilií a z textilních odpadů by v současné době bylo možné získat ročně asi 15 milionů tun druhotných surovin.
V porovnání s tím: Roční světová výroba mykaných, vigoňových a frikčních přízí, netkaných a kemafilových textilií z recyklovaného materiálu dosahuje maximálně polovinu tohoto množství. Z příkladů výrobků z recyklovaných textilií nabízených v první dekádě 21. +more století (filamenty), (kobercové příze), (pletací příze a pleteniny) není viditelné v jakém množství se produkují.
Lepšímu využití recyklace brání pravděpodobně poměrně vysoké náklady na získání druhotných surovin a nedostatečně rozvinuté použití technických textilií, které jsou hlavním odběratelem recyklovaných produktů.
Odkazy
Literatura
Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
Reference
Související články
Recyklace * Textilní vlákno * Netkané textilie * Vigoň * Frikční předení * Bezvřetenové předení * Mykaná příze * [url=https://inodpady.cz/nova-technologie-na-podporu-trideni-a-recyklace-textilniho-odpadu/]Nová technologie na podporu třídění a recyklace textilního odpadu[/url].