Románský cement

lichfieldské katedrály stojí sedm postav vytesaných do románského cementu Cementárna „Alamo Portland and Roman Cement Works“ v Brackenridge Parku v San Antoniu, Texas, Spojené státy americké. Místo bylo 12. prosince 1976 zapsáno do Národního registru historických míst Kostel svatého Klementa na Henwick Road v St John's ve Worcesteru. Postaven v letech 1820 až 1821 v neonormanském stylu, který se stal populárním až ve 40. letech 19. století. Architekt Thomas Lee Jun zvolil zdobenou, poněkud strohou fasádu, obloženou románským cementem Titsey Place - západní průčelí hlavní část domu pochází z roku 1775. V roce 1826 byl podle návrhu Williama Atkinsona nově obložen románským cementem.

Románský cement (nebo též románské vápno či přírodní cement) je vysoce hydraulické historické stavební pojivo, které se tradičně vyrábělo v šachtových pecích z druhohorních vápenců a jílů při nízké teplotě výpalu. Románský cement byl často používán na stavbách datovaných od druhé poloviny 19. +more století až do počátku 20. století. Pro toto pojivo je charakteristická značná rychlost tuhnutí při současné velmi dobré konečné pevnosti a povětrnostní odolnosti. Byl používán mimo jiné i k odlévání ozdobných prvků fasád na budovách pocházejících z výše uvedeného období. Postupem doby upadl románský cement v zapomnění poté, co byl vytlačen portlandským cementem, který je ale připravován z poněkud jiných surovin a při vyšších teplotách výpalu.

Podrobněji

Vysoce hydraulické pojivo vzniká pálením slínovců - sedimentárních jemnozrnných hornin složených z vápenců obohacených převážně složkami z jílových minerálů. Slínovce jsou vypalovány při teplotách 800 až 1200 °C tj. +more pod hranicí slinování jílů. Laickým a velmi hrubě zjednodušujícím pohledem možno konstatovat, že svými vlastnostmi leží románský cement někde mezi hydraulickým vápnem a běžným portlandským cementem. Vlastnosti: * rychle tuhnoucí pojivo (doba počátku tuhnutí je 7 až 20 minut), ale existují i výrobky s počátkem tuhnutí 2 minuty; * žlutá až hnědá barva (v závislosti na teplotě); * velmi dobrá odolnost proti atmosférickým vlivům a krystalizaci solí.

Historie

Pojivo známé jako Parkerův nebo románský (římský) cement si nechal v roce 1796 patentovat James Parker. Patent se týkal výroby pojiva pálením vápenců (při teplotách v rozmezí 800 až 1200 °C) obsahujících jíly z ostrova Sheppey (u pobřeží Anglie v ústí řeky Temže do Severního moře). +more Navzdory označení produktu přídavným jménem „římský“ bylo jeho složení velice odlišné od hydraulických pojiv používaných v antickém Římě. Z Anglie se následně výroba „římských" cementů rychle rozšířila po Evropě a také do USA.

První (neúspěšný) pokus o založení továrny (v Häringu v Tyrolích) na výrobu románského cementu v Rakousku se datuje do roku 1830. Cechmistr František Klink z Kufsteinu v Tyrolích založil v roce 1842 továrnu na výrobu románského cementu a odtud pak pramenilo i označení produktu coby „kufsteinské vápno“ (zkráceně „kufštein“). +more Toto pojivo bylo ve větší míře použito teprve roku 1859 při stavbě železničního mostu přes řeku Salzach v Solnohradsku. Největšího rozkvětu doznalo používání románského cementu v 19. a počátkem 20. století. Budovaly se z něho portály vchodů a sloužil pro architektonickou a uměleckou výzdobu objektů. Postupně se kufsteinské vápno rozšířilo po celém území Rakousko-Uherska. Pokud bylo jemně rozemleto vznikla silně plastická kašovitá licí hmota vhodná k odlévání figurálních odlitků či tvorbu ornamentálních detailů. Dodnes (rok 2008) je silně hydraulické kufsteinské vápno v řadách památkářů významným pojmem a synonymem vysoce trvanlivého materiálu štuků a umělého kamene.

První továrna na románský cement v českých zemích byla zřízena roku 1860 v Bohosudově u Teplic. (Roku 1869 až 1872 byla založena továrna v Podolí u Prahy. +more) Počátkem 70. let 19. století probíhal na Moravě geologický průzkum s cílem nalezení materiálů vhodných pro výrobu cementu. Výsledkem této geologické prospekce bylo založení první cementárny na Moravě v Tlumačově (1872 až 1873), kde se vyrábělo silně hydraulické vápno nazývané „kurovické“. Toto hydraulické vápno (pálené z vápencového ložiska v okolí Kurovic u Tlumačova) mělo vynikající vlastnosti a tato moravská varianta románského cementu je známa pod názvem „kurovina".

Ve druhé polovině 19. století a počátkem 20. +more století se románský cement velmi často používal ve stavebnictví při realizaci fasád a dekorativních prvků. Problémem nebyla ani tak technologie vlastní výroby románského cementu, jako spíše fakt, že těžba nebyla schopna garantovat jednotnou kvalitu vstupní suroviny, jejíž složení variovalo v závislosti na zdroji - ložisku (lomu). V průběhu 20. let 20. století byl románský cement postupně vytlačován rychle se rozšiřujícími portlandskými cementy, jenž garantovaly stálou kvalitu a jejich hromadná produkce tlačila jejich ceny dolů.

Oblasti použití

V běžném stavebnictví lze románský cement užít při strojním i ručním zpracováním tam, kde je požadován specifický vzhled povrchu tak, aby se jevil jako kámen nebo rustikální omítka a to i v případech tvorby různých dekorativních či nosných prvků speciálně podporujících vzhled přírodního kamene. * Při restaurování památek, kdy je kladen důraz na vzhled a pevnost materiálu, lze z románského cementu vytvářet také staticky namáhané nosné prvky, jakými jsou například žebra kleneb v gotických památkách, různá zábradlí apod. +more * Snadná zpracovatelnost spolu s možností regulovat tuhnutí a tvrdnutí předurčují románský cement k výrobě uměleckých předmětů, soch a jiné kreativní práci ve stavebnictví za současně působící výhody, kterou je přírodní vzhled takto vytvořených objektů. * Pevnost tohoto pojiva jakož i jeho vodotěsnost dedikují aplikaci románského cementu k výrobě kašen či nádob na vodu pro potřeby tvorby prvků městského mobiliáře nebo objektů zahradní architektury. I zde je přidanou hodnotou přírodní vzhled a relativně snadná zpracovatelnost. * Rychlost tuhnutí románského cementu, vodotěsnost a jeho dostatečná pevnost se nabízejí k využití při opravě silnic a komunikací s tím, že po 30 minutách od opravy je možno uvolnit provoz na opraveném úseku i při jeho plném provozním zatížení. * Stejné vlastnosti jako pro opravu silnic a komunikací lze využít i ve prospěch oprav kanalizace i v dalších oblasti vodohospodářských staveb.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Pojivo * Vápno * Hydraulické vápno * Cement * Portlandský cement

Externí odkazy

Kategorie:Stavební materiály