Cesko.wiki Rusínština
Author
Albert FloresRusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Na Slovensku byla rusínština v roce 1995 deklarována jako spisovný jazyk; vycházejí zde školní učebnice v rusínštině. Hovoří jí také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.
Historie
Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky.
Oblast leží na rozhraní západoslovanského a východoslovanského prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě slovenských a polských vlivů lze pozorovat i maďarské, německé a rumunské. Koncem 18. +more století se o rozvoj rusínského spisovného jazyka zasloužil řeckokatolický biskup Ondřej Bačinský. V 19. století probíhalo rusínské národní obrození, jehož cílem bylo zformování spisovného slovanského jazyka pro karpatské obyvatelstvo. Osobnostmi rusínského národního obrození na Slovensku byli mj. , Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, spoluzakladatel Matice slovenské a Alexander Duchnovič. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné ukrajinštiny, ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi církevní slovanštiny a ruštiny či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen. vlevoV Užhorodu vycházely první noviny v rusínštině - Russkij vistnik, jejichž šéfredaktorem v letech 1924 až 1933 byl Andrej Bródy. V roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu a oficiální místa prohlásila Rusíny za Ukrajince. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného Československa a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním Slovensku. Menšinové školství i tisk používaly spisovnou ukrajinštinu. Rusíni se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem.
Po pádu Sovětského svazu se v roce 1992 v Bardejovských Kúpelích konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru rétorománštiny budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské koiné“ použitelné pro všechny Rusíny.
V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní Zakarpatské oblasti na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako Ukrajinci, většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. +more Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V Prešově se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě.
Rusínské kmeny jsou Lemkové, Bojkové, Huculové, Verchovinci a Doliňané (= Hajnalé).
Abeceda a výslovnost
Rusínština se píše cyrilicí, ale panonští Rusíni také píší latinkou. Rusínská abeceda se též nazývá alfabit, či azbuka a obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | А | Б | В | Г | Ґ | Д | Е | Є | Ё | Ж | З | І | Ї | И | Ы | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ю | Я | Ь | Ъ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| malé: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ё | ж | з | і | ї | и | ы | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ю | я | ь | ъ |
| kurzíva: | а | б | в | г | ґ | д | е | є | ё | ж | з | і | ї | и | ы | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ю | я | ь | ъ |
| transliterace (vědecký přepis) | a | b | v | h | g | d | e | ě | ë | ž | z | i | ï | y | y | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | ju | ja | ' | |
| výslovnost a transkripce (běžný přepis) | a | b | v | h | g | d | e | je | jo | ž | z | i | ji | y | y | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | ju | ja | měkký znak | tvrdý znak |
* rusínština obsahuje tři I (і, и, ы) * obsahuje ruské Ё („JO“) a ukrajinské Ї („JI“), tahle písmena se nenachází v lemkovském dialektu * G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ (např. +more етноґрафія = etnografie).
Historie rusínské jazykovědy
Mukačevský řeckokatolický biskup Jan Josef de Camellis (1641-1706) vydal v roce 1699 učebnici s názvem Букварь языка славеньска писанний чтенія оучитися хотящимъ полезное руковоженіе [Bukvar' jazyka slaveňska písanij čtenija oučytysja chotjaščym poľeznoje rukovoženije; Slabikář jazyka slovanského psaný chtějícím se čtení naučiti jako užitečná příručka].
První rusínskou gramatiku napsal řeckokatolický kněz, bazilián a filolog Arsenij Kocák (1737-1800).
Alexander Duchnovič vydal v roce 1847 rusínský slabikář Книжица читалная для начинающих [Knyžycja čytaľnaja dľa načynajuščych; Čítanka pro začátečníky].
První moderní gramatika rusínštiny je Карпаторусский букварь [Karpatorusskij bukvar'] z roku 1931 a Буквар. Перша книжечка для народных школ [Bukvar. +more Perša knyžečka dlja narodnŷch škol] z roku 1935.
Gramatika Ivana Harajdy z roku 1941 je poslední tradiční gramatikou rusínského jazyka. Autorem byl Ivan Harajda, výkonný ředitel Podkarpatské společnosti nauk a předseda jazykové sekce společnosti. +more Je nejvydávanější v celé historii rusínského jazyka.
Příklady
Číslovky
| Rusínsky | Česky |
|---|---|
| єден | jeden |
| два | dva |
| три | tři |
| штири | čtyři |
| пять | pět |
| шість | šest |
| сїм | sedm |
| вісем | osm |
| девять | devět |
| десять | deset |
Užitečné fráze
| Rusínsky | Česky |
|---|---|
| Добрый день. /Dobrŷj deň. +more | Dobrý den. |
| Слава Ісусу Хрісту. /Slava Isusu Christu. | Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus. |
| Слава навікы Богу. /Slava navikŷ Bohu. | Navěky amen. |
| Агой. /Ahoj. | Ahoj. |
| Май ся добрї. / Maj sia dobri | Měj se hezky. |
| Май ся. /Maj sia. | Měj se. |
| Як ся маєш. /Jak sia maješ. | Jak se máš. |
| Вшытко добре/Všŷtko dobre. | Všechno dobrý. |
Ukázka textu
Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - karpatské (Slovensko, Polsko, Rumunsko, a Ukrajina) a panonské (Maďarsko, Srbsko a Chorvatsko). Karpatské dialekty se velmi podobají ukrajinštině, panonské jsou nejvíc podobné šarišskému dialektu slovenštiny. +more Na Slovensku kodifikovaná lemkovsko-prešovská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod.
Výsledné porovnání
Když porovnáme texty, vidíme, že: * Panonská rusínština má málo společného s ukrajinštinou. * V lemkovském dialektu zas vidíme slovenský vliv: slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“. +more * Také je vidět, že rusínština má málo společného s ruštinou.
Vzorový text
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
PLIŠKOVÁ, Anna a Kvetoslava KOPOROVA. Rusyn'skyj jazyk pro čudžincjiv: vysokoškol'skyj učebnyk = Rusínsky jazyk pre cudzincov. +more Perše vydanja. Prjašiv: Prjašivska univerzita v Prjašovi, 2015. .
Související články
Jihokarpatská nářečí * Rusíni * Rusínská menšina na Slovensku
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090430050457/http://ukrcensus. gov. ua/results/general/nationality/zakarpatia/]Výsledky sčítaní lidu r. 2001, Zakarpatská oblast Ukrajiny[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100601024015/http://transatlas. com. ua/index. php. what=dictionary]Rusínsko-ukrajinský slovník online[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090104001317/http://www. premija-ru. eu/cz/index. htm]Nezávislá literární Ruská cena Podkarpatské Rusi. [/url] * [url=http://www. rusin. sk/]Rusíni Slovenska[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150402174939/http://www. holosy. sk/slovnicok/]Slovensko-rusínský slovník[/url] * [url=http://www. rusyn-rusnak. szm. sk/]Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины. [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20040531021132/http://rusnak. netfirms. com/rusnaci_na_internetu. htm]Ruski veb sajti[/url] - internetový rozcestník vedoucí na stránky různých rusínských politicko-kulturních organizací ve světě.