Sítina žabí

Technology

12 hours ago

Author

Sítina žabí (Juncus bufonius) je nízká, vlhkomilná rostlina, jeden z mnoha druhů rodu sítina. Je rozšířena v celé Evropě a východním směrem její výskyt pokračuje přes Rusko a Střední Asii až Bajkalskému jezeru, místy překračuje i severní polární kruh. Mimo to roste ostrůvkovitě na Dálném východě a v jihozápadní Asii. Na americkém kontinentu roste v souvislém pásu na jihu Kanady a na severu Spojených států a nespojitě v Střední a Jižní Americe, stejně jako v severní a střední Africe. Zanesena byla na Nový Zéland a Pacifické ostrovy.

Ekologie

V přírodě České republiky, kde je původním druhem, se vyskytuje hojně, roste od nížin až do podhůří. Nejčastější je na vlhkých až mokrých, kyselých, písčitých, hlinitojílovitých nebo jílovitých půdách. +more Protože je poměrně nízká, vyhledává nezapojená místa na zamokřených loukách či polích, u mokrých cest, na březích vodních nádrží nebo odvodňovacích struh, na okrajích rašelinišť i obnažených rybničních dnech.

Svůj vývoj sítina žabí přizpůsobuje stanovištím, na kterém roste. Na místech trvale vlhkých vytrvává až do podzimu a vytváří stále nové a nové květonosné lodyhy a kvete od června do října. +more Na místech jen krátkodobě zamokřených se chová jako efemérní rostlina, v době vlhka vyklíčí a vykvete, s příchodem sucha uzraje a uschne, na opětovně zatopeném stanovišti může mít ve stejném roce i druhou generaci. S nástupem prvých mrazů umírá.

Popis

307x307pixelů Jednoletá bylina rostoucí v dosti hustých trsech, jejíž nejvyšší lodyhy nedosahují výše než 30 cm. +more Lodyhy jsou tenké až niťovité, vzpřímené nebo vystoupavé, olistěné a na bázi bývají červenohnědé. Listy na lodyhách, mohou být dlouhé až 12 cm a široké 1,5 mm, jsou úzké, čárkovité, na okrajích slabě podvinuté a pochvy mají bez oušek.

Asi od poloviny výšky se lodyhy větví v kružel dlouhých, většinou přímých větví. Na nich vyrůstají od sebe vzdálené květy, které jsou jednotlivé nebo ve svazečcích po dvou až třech. +more Květenství je podepřeno dlouhým, čárkovitým listenem podobným listům a květy listeny krátkými a vejčitými. Šest okvětních plátků roste ve dvou kruzích, jsou žlutozelené, blanitě lemované, úzce vejčité a špičaté, tři vnější jsou delší než vnitřní. Také ve dvou kruzích je šest tyčinek a uprostřed nich semeník s přisedlou bliznou. Často dochází k samoopylení, aniž by se otvíraly kleistogamické květy.

Plody jsou zašpičatělé, trojpouzdré tobolky kratší než vnitřní okvětní lístky. Obsahují drobná, elipsoidní semena, s jejichž pomocí se sítina žabí rozšiřuje. +more Na vlhkém stanovišti může zakořenit i adventními kořeny z polehlé lodyhy.

Important

Kategorie:Flóra Mongolska

Kanada

Nový Zéland

Spojené státy americké

Taxonomie

Následkem rozlišných stanovišť je extrémně variabilním druhem. Je nejrozšířenějším v celém komplexu morfologicky blízkých druhů Juncus bufonius agg. +more, který bývá někdy označován jako Juncus bufonius s. l. .

Význam

Sítina žabí je i přes téměř globální rozšíření hospodářský bezvýznamnou bylinou a někdy je hodnocena jako plevel. Obvykle však příliš neškodí, vyskytuje se hlavně na podmáčených a písčitých místech, která nejsou pro pěstování užitkových rostlin vhodná.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Juncus+bufonius/callback/]Botanický ústav AV ČR - rozšíření sítiny žabí v ČR[/url]