Sisal

Agave sisalana Sisal je textilní vlákno, které se získává z listů agáve sisalové (Agave sisalana). Rostlině se daří jen v tropickém a subtropickém pásmu.

Celosvětová produkce se snížila od 300 tisíc ročních tun na začátku století na cca 205 až 210 tisíc tun koncem 2. dekády. +more(Většina připadá na východní Afriku, ke známým producentům patří také Čína, Mexiko a Brazílie). Sisalová vlákna

Zpracování a použití sisalu

Rostlina sestává z 50-65 listů, každý váží 0,5-1,5 kg a obsahuje 4-7 % spřadatelných vláken. Hektarový výnos z pěstování agave dosahoval na začátku 21. století cca 1 tunu vláken.

Sisalová vlákna se mechanicky oddělují od dužiny listů agave na tzv. dekortikátoru (v principu 2 potěrací bubny za sebou, výkon až 200 tun za směnu, obsluha 8-10 pracovníků), napouštějí asi 10 % minerálního oleje a nechávají 2-4 dny uležet.

V přádelně procházejí svazky vláken „česacím“/vochlovacím strojem a podle délky se rozdělují na 4 třídy (od 60 do 110 cm). Potom následuje protahování a družení pramenů vláken na 4-5 pasážích protahovacích strojů (s hřebenovým průtahovým ústrojím). +more Dopřádání se provádí na křídlovém stroji. Za jemné příze se označují výrobky pod 25 ktex, nejjemnější se vypřádají asi do 7 ktex, zákrut příze bývá 40-100/m.

Barvení sisalu je obtížné. Před zpracováním se musí vlákna odklížit a zpravila bělit. +more Barví se reaktivními barvivy ve vločce. Výrobky ze sisalu Většina sisalových přízí se zpracovává splétáním na šňůry a lana. Například Brazílie vyváží jednoduché příze 1430 tex (700m/kg) s pevností v tahu nejméně 25 kg a trojmo skané příze 5000 tex (200 m/kg), které snášejí zatížení 170 kg. Brazilská sisalová lana o průměru 38 mm snášejí zatížení 9,5 tun.

Asi 10 % přízí se tká s použitím na koberce, bytové textilie a příp. na lešticí kotouče. +more Tkaniny se také bělí a barví (barvení je obtížnější než např. u bavlny).

Spotřeba sisalových vláken dosáhla vrcholu na začátku 21. století, od té doby neustále klesá. +more V 1. dekádě se odhadoval podíl textilií na celkové spotřebě sisalu asi na 70 % (60% šňůry a lana, 8% koberce a 5% technické textilie), zbytek se použil na výrobu papíru. Agave lecheguilla (Ukázka pouštních rostlin v Las Vegas) Sisal se také používá k výrobě kvalitních terčů na hru šipky a využívá se též při výrobě luxusních dámských klobouků a čelenek .

Ostatní druhy agáve pěstované na textilní vlákna

Nejznámější z nich je henequén. Ostatní druhy dávají ročně celkem asi 3 000 tun vláken. Jsou to:

Na Filipínách cantala a americana, v San Salvadoru letonae, lecheguilla (viz dolní snímek) a funkiana. se dají použít jen na štětiny kartáčů.

Odkazy

Reference

Literatura

Pospíšil a kol. : Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. +more 153-155 * Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 92-93 * Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 249-255.

Externí odkazy

Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Rostlinná vlákna z listů Kategorie:Agáve