Sluneční chrám

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Sluneční chrám je starověká stavba nacházející se v městě Konárky na území dnešního Iráku. Jedná se o chrám zasvěcený slunečnímu bohu Šamašovi, který byl významným božstvem v mezopotámské kultuře. Sluneční chrám byl vybudován v období starověkého Babylónu a byl jedním z největších a nejdůležitějších chrámů té doby. Jeho konstrukce byla složitá a obsahovala několik významných prvků, jako například vysokou věž zvanou zikkurat, která byla symbolem spojení nebes a země. Sluneční chrám sloužil jako místo uctívání Šamaše a probíhalo zde mnoho slavností a rituálů spojených s úctou k tomuto božstvu. Sluneční chrám byl také důležitým administrativním centrem, které spravovalo rozsáhlý majetek a zajišťovalo průběh obřadů a festivalů. V současnosti z chrámu zůstaly jen ruiny, které jsou významnou památkou starověké babylónské kultury a přitahují mnoho turistů a archeologů.

Sahureův sluneční chrám v Abúsíru Sloupy ve stylu palmy u vstupu do chrámu; rekonstrukce podle Ludwig Borchardta z roku 1910 Sluneční chrám je moderní označení užívané v egyptologii pro specifický typ egyptského chrámu určený ve starověkém Egyptě k provozování kultu slunečního boha a budovaný výhradně panovníky 5. dynastie. Z pramenů je známo, že v oblasti mennoferské nekropole vzniklo celkem šest těchto staveb, archeologicky jsou prozatím doloženy dvě. Podle shodného mínění badatelů byla jejich výstavba projevem vzrůstajícího významu kultu boha Rea v královské ideologii a zvláštního vztahu členů této dynastie s ním, který se projevil také trvalým zavedením jména „syn Reův“ do královské titulatury. Podoba jejich architektonického plánu je do značné míry analogická podobě modelu soudobých pyramidových komplexů; ostatně také funkčně a nábožensky byly chrámy spojeny s pyramidovými komplexy svých stavebníků a pravděpodobně souvisely více s představou posmrtného života králů než se službou slunečnímu bohu v přítomnosti. Výzkum slunečních chrámů je jedním z výzkumných projektů Českého egyptologického ústavu.

Sluneční chrámy 5. dynastie

První faraon 5. +more dynastie Veserkaf, který byl vnukem vnukem 3. faraona 4. dynastie Radžedeffa, nechal vybudovat svůj pyramidový komplex s novou substrukturou slunečního chrámu. Jeho zachované jeho zbytky byly odkryty v roce 1954 a popsány německým archeologem Herbertem Rickem. Sestával z ohrazené nekryté plochy s rozměry přibližně 44 × 83 metrů, v jejímž centru se nacházel obelisk, kde se odehrávaly kultovní obřady. Podle zápisu na Palermské desce bylo chrámu faraonem určeno hospodářské zázemí obdělávanou půdou a jejími výnosy.

Tato forma zádušních rituálů v duch boha slunce Re (Nḫn Rˁ. w) se pak v obdobném stylu opakovala i v dalších generacích faraonů +more_dynastie'>5. dynastie. Faraon byl považován za syna boha Re, což mělo posílit jeho legitimitu vládce .

Známé chrámy

Z pramenů je známo, že sluneční chrám nechalo na mennoferské nekropoli vybudovat celkem šest panovníků 5. +more dynastie. Protože byl funkčně spojen s pyramidovým komplexem příslušného panovníka, je zřejmé, že s výjimkou chrámu Menkauhora, který svou hrobku zcela jistě postavil jinde, se všechny stavby tohoto typu nacházely v oblasti archeologické lokality Abúsír, kde byli jejich stavitelé také pohřbeni: * Veserkafův sluneční chrám nazvaný Reova (sídelní) pevnost a umístěný severně od později postavené Sahureovy pyramidy, * Sahureův nazvaný Reova louka, jehož některé bloky byly z nejasných důvodů nalezeny v pozdějším chrámu vybudovaném Niuserreem, * Neferirkareův nazvaný Místo Reova potěšení, * Neferefreův nazvaný Reův obětní stůl, * Niuserreův sluneční chrám nazvaný Potěšení Reovo a nalezený v Abú Gurábu severně od chrámu Veserkafova, * Menkauhorův nazvaný Místo, na němž Re vychází.

Vesekafova pyramida se sice nachází v Sakkáře, ale i jeho sluneční chrám je umístěný v Abúsíru; v tom ovšem není třeba spatřovat nějakou zvláštní okolnost, protože oddělení obou pohřebišť bylo uměle vytvořeno teprve archeology v 19. století a nemá kořeny ve starověku.