Splešťule blátivá

Technology

12 hours ago

Author

Splešťule blátivá (Neottia nidus-avis) je jedním z druhů orchideje, která se vyskytuje hlavně v Evropě a Asii. Je to malá a nenápadná rostlina, která roste v zastíněných a vlhkých lesích. Charakteristickým znakem splešťule blátivé je absence zelených listů a chlorofylu, což způsobuje, že není schopna fotosyntézy. Přežívá díky symbióze s houbami, které ji dodávají živiny. Květy splešťule blátivé jsou drobné a nenápadné, obvykle hnědé až žluté barvy. Kvete v červnu a červenci. Je považována za ohrožený druh, který je chráněn zákonem.

Splešťule blátivá (Nepa cinerea) je dravá vodní ploštice, která vyhledává dna stojatých nebo pomalu tekoucích vod s bahnitým dnem a porostlými břehy. Hojně se vyskytuje především na zatopených rýžových polích v Japonsku, která jí poskytují dobré podmínky a spoustu potravy.

Má ploché, podélně oválné tělo hnědé barvy, asi 20 mm dlouhé. Malá hlava je vnořena do štítu. +more Na spodní straně hlavy vyrůstají krátká tykadla. Křídla jsou dobře vyvinuta. Na každé straně je větší a menší křídlo, která jsou spojena a toto spojení vede k zvláštnímu pohybu křídel. Křídla používá splešťule pouze na jaře v době páření. První pár končetin je přizpůsobený k lovu kořisti, další dva páry jsou kráčivé. U dospělých jedinců jsou nápadným znakem dvě asi 8 mm dlouhé dýchací trubičky na konci zadečku, které slouží k dýchání, aniž by se ploštice samotná musela vynořit.

Lov

Splešťule se živí především drobnými korýši a vodním hmyzem. Má velmi specifický způsob lovu. +more Rozvíří ve vodě bláto, které potom padne na ni a poskytuje jí maskování. Při čekání na kořist se splešťule vůbec nehýbe a pouze přijímá signály, které cítí díky malým vlnkám ve vodě, které vytváří pohybem její potenciální kořist. Když je kořist dostatečně blízko, chytí ji předními "loupeživými" končetinami, bodne ji svým sosákem a vpustí do ní jed. Jed kořist nejprve znehybní a poté způsobí, že se její vnitřnosti promění na tekutinu, kterou splešťule může vysát.

Páření

Samička splešťule je schopna se v době páření (na jaře) spářit až se 6-7 samci. Zde se uplatní její křídla, která používá k přemísťování až na vzdálenost čtyř kilometrů. +more Splešťule tak významně snižuje pravděpodobnost, že se spáří s příbuznými jedinci. Když samec samičku oplodní, samička vyleze nad hladinu (zpravidla na stéblo rákosu/ trávy), kde naklade až 70 vajíček. Tím pro ni role matky končí; veškerou odpovědnost přebírá samec, který vajíčka hlídá po dobu až 10 dní před predátory i před jinými samičkami, které by mohly vajíčka zničit a donutit ho k páření. Samec pětkrát denně sleze ze stébla, nabere vodu a vajíčka zavlažuje, aby neuschla a neodumřela. Po deseti dnech samečkovy péče se všechny najednou vylíhnou a spadají do vody. Tam se potomci drží v houfu a po několika dnech začínají lovit pulce. Během svého vývoje v dospělého jedince splešťule pětkrát opustí svůj těsný krunýř, až šestý krunýř jí zůstává napořád.

Na podzim a v zimě se ukrývají pod listím v lesích nedaleko vodních ploch, kde jsou chráněni před mrazem a mají dostatek vlhkosti.