Stračka
Author
Albert FloresStračka Delphinium dictyocarpum na sovětské poštovní známce Stračka (Delphinium) je rod rostlin z čeledi pryskyřníkovité. Jsou to převážně vytrvalé byliny s dlanitě laločnatými střídavými listy a dvoustranně souměrnými květy v hroznovitých květenstvích. Plodem je souplodí měchýřků. Rod zahrnuje asi 350 druhů. Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule a v tropické Africe. Stračky jsou pěstovány jako okrasné zahradní trvalky a skalničky. Jsou to jedovaté rostliny a občas bývají příčinami otrav dobytka. Některé druhy mají význam v tradiční indické medicíně.
Popis
Stračky jsou vytrvalé nebo výjimečně dvouleté či jednoleté byliny s přímou, vystoupavou nebo zkrácenou, jednoduchou nebo větvenou lodyhou. Listy jsou přízemní a/nebo lodyžní, řapíkaté, s dlanitě laločnatou, v obrysu okrouhlou, pětihrannou nebo ledvinitou čepelí. +more Lodyžní listy bývají střídavé a menší než přízemní. Květy jsou modré, fialové, bílé, žluté nebo červené, oboupohlavné, dvoustranně souměrné, ve vrcholovém, hroznovitém nebo chocholičnatém květenství, někdy i jednotlivé. Kalich je pětičetný, barevný a víceméně nahrazuje korunu. Horní lístek je ostruhatý, postranní a spodní jsou vejčité až eliptické. Koruna je zmenšená, složená ze dvou volných, přisedlých, ostruhatých lístků, nacházejících se ve středu květu a doplněných dvěma petaloidními staminodii (v některých zdrojích jsou interpretována jako spodní korunní lístky). Tyčinek je mnoho (až 40). Gyneceum je apokarpní, složené většinou ze 3 nebo řidčeji z více (až 10) plodolistů se zřetelně vyvinutou čnělkou a mnoha vajíčky. Plodem je souplodí přisedlých, prohnutě válcovitých, na konci zobanitých měchýřků. Semena jsou tmavě hnědá až černá, vlivem přítomnosti vzduchových komůrek v osemení ale často mají bělavý vzhled. Často mají hrubý povrch.
Delphinium depauperatum 1. jpeg|Drobný druh D. +more depauperatum Delphinium semibarbatum (Ranunculaceae) (33217410545). jpg|D. semibarbatum s bílými květy Delphinium patens-9. jpg|Detail květu D. patens Delphinium luteum 2. jpg|Žlutokvětý druh D. luteum Delphinium cardinale, Otay Mtn. jpg|Červenokvětý druh D. cardinale Delphinium fruit (13630637243). jpg|Plody stračky.
Rozšíření
Rod zahrnuje asi 350 druhů. Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule, několik druhů roste v subsaharské tropické Africe. +more Jeho areál zahrnuje většinu pevninské Eurasie i Severní Ameriky. Stračky se vyskytují v celé Evropě s výjimkou Britských ostrovů a většiny Skandinávie. Největší areál má v rámci Evropy stračka vyvýšená. Je to také jediný druh vyskytující se v České republice, roste v montánních až subalpínských polohách většiny vyšších hraničních pohoří s výjimkou Beskyd. Z celé Evropy je udáváno celkem asi 14 druhů straček. Stračka karpatská je endemit západních Karpat a vyskytuje se výhradně na Slovensku a v jižním Polsku. V Alpách se vyskytují 3 druhy. Mimo stračky vyvýšené, rozšířené v celém pohoří, se v jihozápadních Alpách vyskytují druhy Delphinium dubium a D. fissum. Další druhy rostou v jižní a východní Evropě. Větší množství druhů se vyskytuje v Malé Asii a na Kavkaze.
Obsahové látky a jedovatost
Stračky jsou jedovaté rostliny, které občas způsobují otravy dobytka. Hlavními účinnými látkami jsou různé diterpenické alkaloidy. +more Nejběžnější z nich je deltalin. U silně jedovatého druhu Delphinium nuttalianum bylo zjištěno celkem 27 různých alkaloidů. Mezi nejtoxičtější náleží methyllykakonitin, nudikaulin a 14-deaktylnudikaulin a další alkaloidy s 19 uhlíkovou kostrou. Mají podobný účinek jako kurare, blokují přenos nervového signálu acetylcholinem v kosterním svalstvu. Obsah alkaloidů je u různých druhů různý a také závisí na vegetačním stádiu rostliny. Nejvyšší obsah bývá před rozkvětem. Příznaky otravy se začínají objevovat asi 3 až 4 hodiny po požití rostliny a zahrnují zejména svalový třes, slabost a neschopnost stát. V těžších případech nastupuje paralýza, nadýmání a smrt. Na otravu je citlivý zejména hovězí dobytek a také koně, kteří ale rostlinu jen zřídkakdy konzumují. Naproti tomu ovce jsou poměrně rezistentní.
Ze semen jihoevropské stračky jedovaté byl izolován alkaloid delfinin. Je znám již od roku 1819. +more Účinek je podobný působení akonitinu z oměje, je však o něco slabší. Při požití způsobuje slinění, dávení, kolísavou chůzi a těžký dech. Smrt nastává do 24 hodin. Na pokožku působí dráždivě.
Delphinine.svg|Alkaloid delfinin
Taxonomie
Rod Delphinium je v rámci čeledi Ranunculaceae řazen do podčeledi Ranunculoideae a tribu Delphinieae. Podle výsledků fylogenetických studií není monofyletický a jeho vývojový strom je promísen větvemi rodů Consolida (ostrožka) a Aconitum (oměj).
Zástupci
stračka jedovatá (Delphinium staphisagria) * stračka karpatská (Delphinium oxysepalum) * stračka Pawlowského (Delphinium × pawlowskii, D. elatum × oxysepalum) * stračka vyvýšená (Delphinium elatum)
Význam
Stračky jsou pěstovány jako zahradní trvalky. Byla vyšlechtěna řada hybridů a okrasných kultivarů s různě zbarvenými květy, některé i plnokvěté. +more Nejoblíbenější barva je modrá. Některé především méně vzrůstné druhy jsou pěstovány jako skalničky, mezi jinými Delphinium decorum, D. nudicaule a D. grandiflorum. Stračky vyžadují světlé až polostinné stanoviště. Vysoké druhy jsou citlivější na delší horká období. Potřebují dobré hnojení. Množí se dělením nebo bazálními řízky, botanické druhy i výsevem semen.
Některé druhy jsou využívány v indické Ájurvédě. Semena stračky jedovaté byla v minulosti hojně používána jako účinný prostředek k hubení vší.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pryskyřníkovité Kategorie:Skalničky Kategorie:Okrasné trvalky Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra severovýchodu USA Kategorie:Flóra severozápadu USA Kategorie:Flóra středojihu USA Kategorie:Flóra středoseveru USA Kategorie:Flóra subarktické Ameriky Kategorie:Flóra východní Kanady Kategorie:Flóra západní Kanady Kategorie:Flóra jihovýchodu USA Kategorie:Flóra jihozápadu USA Kategorie:Flóra Sibiře Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra východní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Mongolska Kategorie:Flóra ruského Dálného východu Kategorie:Flóra Arabského poloostrova Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indočíny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky Kategorie:Flóra východní tropické Afriky Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky