Cesko.wiki Třesavka velká
Author
Albert FloresTřesavka velká (Pholcus phalangioides) je pavouk z čeledi třesavkovití.
Vědecká synonyma
Aranea phalangoides Fuesslin, 1775 * Pholcus lambertoni Millot, 1946 * Pholcus litoralis L. Koch, 1867 * Pholcus phalangoides Fuesslin, 1775
Popis
Třesavka velká dosahuje velikosti těla 7-12 mm (z toho hlavohruď 3 mm), ovšem působí mnohem větší kvůli dlouhým končetinám (v rozpětí i více než 5 cm).
Nápadný pavouk s bizarním vzhledem. Hlavohruď je kruhovitá, vpředu s vystouplým očním hrbolkem, na kterém jsou oči uspořádány po třech na obou stranách (dvě triády) a mezi nimi uprostřed se nachází jeden pár očí zřetelně menších. +more Ve středu hlavohrudi je jednolitá tmavá skvrna. Sternum je jednobarevné, šedavé. Zadeček je protáhlý, u samic, které čekají mladé, je zadeček oválný. Na svrchní straně zadečku bývají tmavší skvrnky (stigmata), zejména u samců. Celkové zbarvení je šedavé, béžové.
Vzhledově, zejména dlouhýma nohama, připomíná sekáče - tak získala druhové jméno phalangioides (sekáči - Phalangioidea). Na kloubech noh jsou tmavší skvrnky. +more Ovšem při bližším pohledu je zřetelně viditelné rozdělení těla (tenkou stopkou) na hlavohruď a zadeček. Také na rozdíl od sekáčů umí tkát sítě.
Výskyt
Je hojná na mnoha místech Evropy, přičemž v severních částech střední Evropy je vzácnější.
V Česku je doložena od roku 1959, první nález pochází ze Semil z obchodu s ovocem a zeleninou (Jan Buchar).
Ekologie
Třesavka velká je nepůvodní druh zavlečený do Evropy ze Středomoří a rychle se rozšiřuje ve střední Evropě.
Dle dat České arachnologické společnosti byla v ČR nejčastěji pozorována samice, a to v květnu, v nadmořské výšce 300-350 m v interiéru budov.
Jedná se o synantropní druh, který se vyskytuje převážně v budovách, hlavně ve vyhřívaných a suchých sklepích, v obytných místnostech, také v kůlnách, garážích atp. Přezimuje výhradně v nezamrzajících prostorách. +more Ve volné přírodě ho téměř nenalezneme.
Zpravidla na rozhraní stěny a stropu snová řídké sítě s nepravidelně uspořádanými vlákny a zavěšuje se hřbetem dolů, přichycena koncovými drápky končetin. Při vyrušení rozkmitá tělo zavěšené v síti (odtud český název rodu třesavka a čeledi třesavkovití), takže se v zorném poli případného predátora rozostří a nelze ji postřehnout.
Živí se hmyzem (např. rybenkami), stínkami a také jinými pavouky včetně třesavky sekáčovité, druhu v ČR původního, nebo pokoutníky. +more Ulovenou kořist zabalí - drží ji třetím párem nohou a omotává ji vláknem pomocí čtvrtého páru nohou. Usmrcuje ji poměrně silným jedem. Současně s ním vstříkne do těla kořisti trávicí enzymy, takže potravu přijímá natrávenou (mimotělní trávení); po chvíli z těla vysaje řídkou kašovitou hmotu. Zvláštností je neuvěřitelně výkonný savý žaludek (např. pakomára vysaje jedním otvorem v jeho noze).
Jed třesavky velké působí i na případné predátory, viz lehké přiotrávení pouštního pavoukovce solifugy, která třesavku pozřela. Člověku ale jed třesavky neublíží - třesavka není schopná prokousnout lidskou kůži.
Výsledky studie Novotného a Huly naznačují, že třesavka velká může negativně ovlivnit populace původních českých druhů pavouků, protože dospělci konzumují mláďata jiných druhů. To může mít škodlivý účinek na budoucí populace původních synantropních druhů. +more Testováno bylo pět druhů: skákavka skleníková (Hasarius adansoni), třesavka Simonova (Psilochorus simoni), snovačka skleníková (Parasteatoda tepidariorum), pokoutník tmavý (Tegenaria atrica) a pokoutník domácí (Tegenaria domestica).
Odkazy
Reference
Literatura
BELLMANN, Heiko a kol. Pavoukovci a další bezobratlí. +more Přel. a doplnil Antonín Kůrka. Praha: Knižní klub, 2003. Zoologická encyklopedie. (soubor), . * BUCHAR, Jan a KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. 2. , uprav. vyd. Praha: Academia, 2001. . * DOLEJŠ, Petr. Revize třesavek Pholcus phalangioides v Národním muzeu. Pavouk: zpravodaj České arachnologické společnosti [url=://arachnology. cz/dl/13665 * NOVOTNÝ, Břetislav a HULA, Vladimír. Is araneophagy a reason for the spread of the Daddy Long-legs spider Pholcus phalangoides. [Je araneofagie příčinou šíření dlouhonohého pavouka Pholcus phalangoides. ]online]. 2017, prosinec, č. 43, s. 5-7. ISSN 1804-7254. Dostupné z:[/url] Posterová prezentace projektu. 30th European Congress of Arachnology, Nottingham (Anglie), Nottinhgam University, 20. -25. 8. 2017. Projekt podpořený grantem IGA FA MENDELU Brno č. IP_29/2016. Souhrn dostupný na: https://mafiadoc. com/august-20-25-2017-university-of-nottingham-a-uk_5a14f9771723dd5e1465b2cb. html * REICHHOLF-RIEHM, Helgard. Hmyz a pavoukovci. Překlad František Krampl a Jaroslav Marek. Praha: Ikar, 1997. 287 s. Průvodce přírodou. .
Video
Pavouci Česka. Třesavka velká (Pholcus phalangioides) vs. +more ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). In: Youtube [online]. Publikováno 25. 4. 2016 [cit. 9. 10. 2018]. Dostupné z: https://www. youtube. com/watch. v=FT2SkhUbuEg.
Externí odkazy
[url=https://www.youtube.com/channel/UCESriU73hXKYgaWxPV0md2Q]Pavouci Česka na youtube[/url] * [url=https://www.youtube.com/watch?v=XQq_uHRSGcY]Pholcus Ekdyze (třesavka svlékání)[/url]
*