MongoDB\Model\BSONDocument Object
(
[storage:ArrayObject:private] => Array
(
[_id] => Tajga
[text] => MongoDB\Model\BSONDocument Object
(
[storage:ArrayObject:private] => Array
(
[@attributes] => MongoDB\Model\BSONDocument Object
(
[storage:ArrayObject:private] => Array
(
[bytes] => 13212
)
)
[0] => {{různé významy|tento=severském biomu|druhý=ruském městě|stránka=Tajga (město)}}
{{Infobox - ekoregion
| název = Tajga
| obrázek = Swedish_Spruce_Forest.jpg
| popisek = švédský smrkový les
| mapa = Taiga ecoregion.png
| popisek mapy = rozšíření severských jehličnatých lesů
| biogeografická oblast = [[Palearktická oblast|palearktická]], [[nearktická oblast|nearktická]]
| rozloha = 17 000 000 km2{{cite web|url=http://www.wilds.mb.ca/taiga/tbsfaq.html |title=Taiga biological station: FAQ |publisher=Wilds.m.ca |access-date=2011-02-21}}
| kontinent = Evropa, Asie, Severní Amerika
| stát = Rusko, Mongolsko, Japonsko, Norsko, Švédsko, Island, Finsko, Spojené státy americké, Kanada, Spojené království, Saint-Pierre-et-Miquelon (Francie)
| podnebí = [[Köppenova klasifikace podnebí|Dfc, Dwc, Dsc, Dfd, Dwd, Dsd]]
}}
[[Soubor:Вид с г. Чёрная сопка в направлении р. Базаиха - panoramio.jpg|náhled|Sibiřská tajga v Krasnojarském kraji v Rusku]]
'''Tajga''' (rusky тайга́, islandsky barrskógabeltið; souvisí s mongolskými{{Cite web|url=https://en.oxforddictionaries.com/definition/taiga|archive-url=https://web.archive.org/web/20180717041741/https://en.oxforddictionaries.com/definition/taiga|url-status=dead|archive-date=July 17, 2018|title=taiga {{!}} Definition of taiga in English by Oxford Dictionaries|website=Oxford Dictionaries {{!}} English|access-date=2018-07-17}} a turkickými{{Cite web|url=https://www.dictionary.com/browse/taiga|title=Definition of taiga {{!}} Dictionary.com|website=dictionary.com|language=en|access-date=2019-06-12}} jazyky) nebo '''Severský jehličnatý les''' je [[biom]] , který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Je charakterizovaný [[Jehličnatý les|jehličnatými lesy]] tvořenými převážně [[Smrk|smrky]] a [[Jedle|jedlemi]] (temný les), [[Borovice|borovicemi]] a [[Modřín|modříny]] (světlý les).
Tajga je označována za největší suchozemský biom na světě{{cite web|url=http://www.ucmp.berkeley.edu/exhibits/biomes/forests.php#boreal|title=Berkeley: The forest biome|publisher=Ucmp.berkeley.edu|access-date=2019-05-12|archive-url=https://web.archive.org/web/20190620145416/https://ucmp.berkeley.edu/exhibits/biomes/forests.php#boreal|archive-date=2019-06-20|url-status=dead}}. V [[Eurasie|Eurasii]] pokrývá většinu [[Švédsko|Švédska]], [[Finsko|Finska]], velkou část [[Rusko|Ruska]] od [[Karélie]] na západě až k [[Tichý oceán|Tichému oceánu]] (včetně velké části [[Sibiř|Sibiře]]), velkou část [[Norsko|Norska]] a [[Estonsko|Estonska]], část [[Skotská vysočina|Skotské vysočiny]], některé nížinné/pobřežní oblasti [[Island|Islandu]] a oblasti severního [[Kazachstán|Kazachstánu]], severního [[Mongolsko|Mongolska]] a severního [[Japonsko|Japonska]] (na ostrově [[Hokkaidó]]). V [[Severní Amerika|Severní Americe]] pokrývá většinu vnitrozemí [[Kanady]], [[Aljaška|Aljašku]] a části severní části přilehlých [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].{{cite web|url=http://www.trails.com/list_11901_list-plants-animals-canadian-wilderness.html|title=List of Plants & Animals in the Canadian Wilderness|publisher=Trails.com|date=2010-07-27|access-date=2016-12-26|archive-date=2018-09-14|archive-url=https://web.archive.org/web/20180914022617/https://www.trails.com/list_11901_list-plants-animals-canadian-wilderness.html|url-status=dead}}
Hlavní dřeviny se v závislosti na délce vegetačního období a letních teplotách ve světě liší. [[Skandinávie|Skandinávská]] a finská tajga se skládá ze směsi smrků, borovic a [[Bříza|bříz]], ruská tajga má v závislosti na regionu smrky, borovice a modříny, zatímco východosibiřská tajga je rozsáhlý modřínový les; tajga Severní Ameriky je převážně smrková.
Tajga ve své současné podobě je relativně nedávným jevem, existuje teprve posledních 12 000 let od začátku [[Holocén|holocénu]] a pokrývá území, které bylo v pozdním [[Pleistocén|pleistocénu]] [[Mamutí step|mamutí stepí]] nebo pod skandinávským ledovcem v Eurasii a pod [[Laurentidský ledovcový štít|Laurentidským ledovcovým štítem]] v Severní Americe.
Ačkoli ve vysokých nadmořských výškách přechází tajga přes Krummholz do [[Alpínská tundra|alpínské tundry]], nejedná se výhradně o alpínský biom a na rozdíl od subalpínského lesa je velká část tajgy nížinná.
Pro tajgu je hrozbou [[globální oteplování]]{{Cite web|last=Graham|first=Karen|date=2021-05-19|title='Zombie fires' may become more common as the climate warms|url=https://www.digitaljournal.com/tech-science/zombie-fires-may-become-more-common-as-the-climate-warms/article|access-date=2021-06-04|website=Digital Journal|language=en-US}} a způsob, jakým by měl být [[Propad uhlíku|pohlcený]] nebo vypuštěný oxid uhličitý{{Cite web|title=Carbon Emissions from Boreal Forest Wildfires {{!}} Union of Concerned Scientists|url=https://www.ucsusa.org/resources/carbon-emissions-boreal-forest-wildfires|access-date=2022-05-31|website=www.ucsusa.org|language=en}} zpracováván v rámci uhlíkového účetnictví, je sporný.{{Cite web|date=2021-05-18|title=How should the world's nations account for the carbon absorbed by their forests? We better figure it out|url=https://bellona.org/news/carbon-dioxide-removal/2021-05-how-should-the-worlds-nations-account-for-the-carbon-absorbed-by-their-forests-we-better-figure-it-out|access-date=2021-06-04|website=Bellona.org|language=en-US}}
== Obecná charakteristika ==
Tajga se vyskytuje především na [[Sibiř]]i, zejména v její střední a východní části, dále ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[poloostrov]]ě [[Kola (poloostrov)|Kola]], ve [[Finsko|Finsku]] a v [[Karélie|Karélii]] a v severozápadním [[Rusko|Rusku]], Na americkém kontinentu se vyskytuje ponejvíce v [[Kanada|Kanadě]] a na [[Aljaška|Aljašce]].[[Soubor:Вид на гору Нуорунен с горы Кивакка 2.jpg|náhled|Pohled na tajgu ve Finsku]]
[[Soubor:О загадочных местечках.jpg|náhled|Jezero v tmavé tajze]]
Základní podmínkou pro rozšíření jehličnatých lesů je [[podnebí]] – především délka [[vegetační období|vegetačního období]], kdy po dobu 1–4 měsíců průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 °C. Na severu tajga přechází v [[tundra|tundru]] (přechodný pás s roztroušenou stromovou a keřovou vegetací se nazývá [[lesotundra]]), na jihu pak v biom [[Opadavý listnatý les|smíšených a listnatých opadavých lesů]], případně do chladné [[lesostep]]i. Díky velkému množství srážek a následné chemické reakci se spadaným jehličím vznikají [[podzol|podzolové půdy]]. Následně kyselá voda z půdy vymývá sloučeniny železa, které klesají níže a tvoří nepropustnou vrstvu. Na takových půdách se potom vytvářejí [[Bažina|bažiny]], močály a [[rašeliniště]], které jsou pro severskou tajgu typické. Organická hmota je soustředěna jak v živých rostlinách, tak v odumřelé biomase. Významnou biologickou roli v cyklické obnově porostů tajgy hrají často i velkoplošné [[lesní požár]]y.
== Flóra ==
Rostlinná složka tajgy je poměrně druhově chudá a dosti uniformní. Co do fyziognomie porostů lze rozlišit dva základní druhy tajgy. Takzvaná tmavá tajga se vyskytuje na vlhčích, živinami bohatších půdách, zpravidla mimo permafrost; jedná se o zapojené lesy s převahou [[smrk]]ů a [[Jedle|jedlí]] a hustým, často neprostupným podrostem z keříčků různých druhů [[Brusnice (rod)|brusnic]], vysokých bylin a bohatého mechového patra. Naproti tomu takzvaná světlá tajga pokrývá klimaticky extrémnější stanoviště např. ve vyšších horách, v oblastech s velkými výkyvy teplot (východní Sibiř), chudou či suchou půdou, rašeliništi nebo na permafrostu; v řídkém, někdy až parkově rozvolněném porostu dominují [[modřín]]y, které tvoří i nejsevernější hranici lesa, a světlomilné [[borovice]]; významný je výskyt odolných drobných listnáčů a keříků, zvláště [[Bříza|břízy]], [[Topol osika|osiky]] a [[Vrba|vrby]]. Společná pro všechny oblasti je přítomnost [[Cirkumboreální oblast|cirkumboreálních]] (obtočnových) vegetačních prvků. [[Soubor:Саха (Якутия). Поля тукуланов (песчаные дюны). (10118322213).jpg|náhled|Světlá modřínová tajga v Jakutii]]
== Fauna ==
Boreální jehličnaté lesy mají nápadně podobné zástupce živočišného světa, většinou jde o stejné nebo blízce příbuzné druhy. V eurasijské i severoamerické tajze se tak vyskytuje [[Medvěd hnědý|medvěd]] [[Medvěd hnědý|hnědý]], [[vlk]], [[Liška obecná (šelma)|liška]] [[Liška obecná (šelma)|obecná]], rosomák severní, [[rys ostrovid]], [[Los evropský|los]], [[poletuška slovanská]], [[bobr]], [[křivka obecná]], a [[datlík tříprstý]]. Na zimu přicházejí do tajgy [[Sob polární|sobi]] z [[Tundra|tundry]] na severu.
Pouze v Eurasijské tajze žije [[burunduk páskovaný]], sobol sibiřský, lovený pro cennou kožešinu. V lesích východní Asie žije [[kabar pižmový]], lovený kvůli svému pravému [[Pižmo|pižmu]]. Z ptáků se zde vyskytuje [[ořešník kropenatý]], jeřábník lesní, borové lesy preferující [[tetřev hlušec]] a také [[tetřívek obecný]] upřednostňující bažinnou tajgu. Hadi a obojživelníci jsou v tajze zastoupeni minimálně, vyskytuje se zde například [[zmije obecná]] či mlok sibiřský. Zato jehličnaté lesy, v nichž převládají 1 až 2 druhy dřevin, trpí kalamitním výskytem hmyzích škůdců – [[Kůrovci|kůrovců]], [[Obalečovití|obalečů]], [[Pilatkovití|pilatek]] a mnišek.{{Citace monografie
| příjmení = Horník
| jméno = Stanislav
| příjmení2 = kolektiv
| titul = Fyzická geografie II
| vydavatel = SPN
| místo = Olomouc
| rok vydání = 1986
}}{{Citace elektronického periodika
| titul = ScienceDirect.com {{!}} Science, health and medical journals, full text articles and books.
| periodikum = www.sciencedirect.com
| url = https://www.sciencedirect.com/
| datum přístupu = 2023-03-05
}}
== Využití ==
Hospodářsky významný je lov kožešinové zvěře a těžba [[dřevo|dřeva]] (především [[Skandinávie]]). Lidská sídla se v pásmu jehličnatých lesů vyskytují jen sporadicky, podobně i síť silnic a železnic není příliš rozvinutá. Hlavní roli hraje letecká a vodní doprava. V těžbě nerostných surovin je nejvýznamnější [[ropa]] a [[zemní plyn]] na [[Sibiř]]i a [[Aljaška|Aljašce]].
== V Česku ==
S jehličnatými lesy se setkáváme často mimo oblast jejich přirozeného výskytu (např. Česko, Švýcarsko, Rakousko), kde rostou ve vysokých nadmořských výškách nebo v podmáčených oblastech. Jde o tzv. [[Smrčina|klimaxové smrčiny]], popř. rašelinné smrčiny a podmáčené smrčiny. Někdy se tyto porosty označují i pojmem horská tajga, ovšem většina jehličnatých lesů je v Evropě pěstována uměle.
V Česku je kromě horské tajgy podle biologických průzkumů izolovanou oblastí tajgy území v oblasti [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralska]], mezi [[Česká Lípa|Českou Lípou]], [[Doksy]], [[Stráž pod Ralskem|Stráží pod Ralskem]] a [[Bakov nad Jizerou|Bakovem nad Jizerou]]. Podle archeologa Petra Meduny specifický ráz místní krajiny souvisí s relativní neúspěšností [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] založených měst [[Bezděz (okres Česká Lípa)|Bezděz]], Doksy a [[Kuřívody]].{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bartozs
| jméno = Jakub
| titul = Vědci se podívali nově na Máchův kraj a překvapivě našli tajgu
| periodikum = iDnes.cz
| odkaz na periodikum = IDNES.cz
| datum vydání = 2010-07-04
| datum přístupu = 2015-03-11
| url = http://zpravy.idnes.cz/vedci-se-podivali-nove-na-machuv-kraj-a-prekvapive-nasli-tajgu-pum-/zahranicni.aspx?c=A100701_141011_domaci_jba
}}{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Urválková
| jméno = Tamara
| titul = Tajga pod Bezdězem
| periodikum = Český rozhlas Plus
| odkaz na periodikum = Český rozhlas Plus
| datum vydání = 2014-01-23
| datum přístupu = 2015-03-11
| url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/magazinleonardo/_zprava/tajga-pod-bezdezem--1304710
}}
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Taiga|1137217349}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Taiga}}
* {{Wikislovník|heslo=tajga}}
{{Biom}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Příroda|Stromy|Životní prostředí}}
[[Kategorie:Biomy]]
[[Kategorie:Lesy]]
)
)
)
)
Tajga -
Cesko.wiki 