Tuzex

Odběrní poukaz (bon) v hodnotě 5 Kčs do podniku zahraničního obchodu TUZEX. Tuzex byla v dobách československého socialismu a dočasně ještě po Sametové revoluci síť obchodů, ve kterých se za valuty zahraničních měn nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici. Valuty československé koruny nebyly přijímány. Název Tuzex bylo zkratkové slovo utvořené ze slov tuzemský export. Obchody sloužily k odčerpání valut zahraničních měn od obyvatelstva.

Jednalo se o podnik zahraničního obchodu, který vznikl 1. +more července 1957 podle vyhlášky č. 122/1957 Ú. l. , poté byl v období od 1. ledna 1969 do 31. prosince 1970 na základě vyhlášky ministra zahraničního obchodu 202/1968 Sb. „o určení Tuzexu, akciové společnosti, k provádění některých zahraničních obchodů“ přeměněn v akciovou společnost, která byla na základě vyhlášky ministra zahraničního obchodu 163/1970 Sb. „o zřízení Tuzexu, podniku zahraničního obchodu“ od 1. ledna 1971 zlikvidována a opět přeměněna na podnik zahraničního obchodu. 19. srpna 1991 byl podnik opět přeměněn v akciovou společnost TUZEX, a. s. , která 26. března 1998 přešla do likvidace.

Předchůdcem Tuzexu byla organizace Darex (zkratka pro dárkový export), založená v roce 1949. Obchody tohoto druhu existovaly i v dalších komunistických státech, v Polsku to například byla síť Pewex (Przedsiębiorstwo Eksportu Wewnętrznego, Podnik vnitřního/tuzemského exportu). +more V SSSR pak byly prodejny Berjozka, ve východním Německu prodejny Intershop, v Maďarsku Intertourist, v Rumunsku Comturist a v Bulharsku Corecom.

V tehdejší době to bylo prakticky jediné místo, kde byla po desítky let k dostání západní spotřební elektronika, potraviny, vozidla, oblečení, kosmetika. Z počátku se zde zboží prodávalo v drobném, avšak postupně se stal Tuzex velmi populární. +more Zboží bylo exkluzivní a navíc nedostatkové.

Úprava celních tarifů podpořila Tuzex tak, že nákup zboží v Tuzexu byl výhodnější než jeho dovoz ze zahraničí.

Přehled Tuzexů

Praha

Stav v roce 1968: *Praha 1: Lazarská 1/Spálená 4 (kubistický dům Diamant; oděvy); Široká 22 (automobily); Pařížská 16 (dnes Prada; potraviny); Palackého 13 (textilie); V jámě 1 (suvenýry); Národní 43 (antikvity); Uhelný trh 11 (potraviny); Na příkopě 12 (sklo Moser); Štěpánská 40 (hotel Alcron; suvenýry); Dlouhá 23 (galanterie, oděvy, vlněné zboží, obuv); Dlouhá 38 (průmyslové zboží, bytové doplňky); Ve Smečkách 24 (potraviny) *Praha 2: Tylovo náměstí 3 (potraviny) *Praha 7: Veletržní palác (automobily, průmysové zboží, suvenýry) *Praha 9: Sokolovská 1314 (nábytek) *Praha-Ruzyně - Free Shop *Generální ředitelství, později i parfumerie, bižuterie, hodiny: Rytířská 13. Dále byly v Praze Tuzexy např. +more v budově Koospolu (z roku 1977), na Pankráci v již zbourané nízké stavbě vedle budovy Motokovu nebo v Bělohorské 72 (v místě křížení s ulicí Pod Drinopolem; vodka Finlandia a vůbec finské zboží, údaj o provozu z roku 1987).

Předmět činnosti

Podle textu vyhlášky z roku 1970 byl hlavním předmětem podnikání Tuzexu tuzemský i zahraniční maloobchodní prodej zboží všeho druhu za cizí měny.  Výrobky, které prodával, dovážel Tuzex buď prostřednictvím organizací zahraničního obchodu nebo i přímo. +more Přímo směl dovážet exkluzivní výrobky a novinky v rozsahu pro spouštěcí prodej a zboží podle individuálních požadavků zákazníků.  Tuzex byl oprávněn prodávat zboží i ve vybraných provozovnách jiných podniků a organizací, které jsou k tomu zvlášť zmocněny příslušným ústředním orgánem.  .

Výraz „za cizí měny“ zahrnoval prodej za tzv.  „Odběrní poukazy podniku zahraničního obchodu Tuzex“ (lidově nazývané bony). +more Tyto byly v příslušné vyhlášce z roku 1981 definovány následovně: „Čerpací poukaz je listinou, s níž je spojeno právo její držitele uhradit ní v tuzemsku ve výši nominální hodnoty vyjádřené na této listině v Kčs kupní cenu zboží prodávaného nebo služby poskytované Tuzexu [. ] za devizové prostředky . Odběrné poukazy vydává Tuzex a jeho jménem československé devizové banky a jiné osoby jím zmocněné za devizové prostředky, které Státní banka československá nakupuje v souladu s devizovými předpisy podle platného kurzovného lístku, případně i za jiné devizové prostředky za podmínek stanovených Státní bankou československou.  “.

Předmětem podnikání byl i prodej tuzemského zboží v drobném za cizí měny.

Zboží v prodejnách

Sortiment tvořilo převážně smíšené zboží.  Od potravin přes kosmetiku, oblečení až po předměty dlouhodobé spotřeby. +more Zboží bylo považováno za exkluzivní a navíc bylo nedostatkové.  Kromě toho byly např. pračky, spotřební elektronika (rádia, magnetofony, přehrávače) a automobily považovány za kvalitnější a spolehlivější.

Některé výrobky a značky z Tuzexu se staly legendární.  V roce 1968 se na pultech prodejen objevily první džíny od italské firmy Rifle. +more Ty se zejména mezi mladými staly nejnakupovanějším druhem oblečení v Tuzexu a tak i synonymem pro džíny.  Jako rifle byly nazývány i ostatní značky, které přišly do Tuzexu později (Wrangler, Levi Strauss, Pace, Wildcat, HIS, Mustang).

Díky Tuzexu se v Československu prosadila a získala zde své renomé spousta zahraničních značek.

V roce 1988 tvořilo 2/3 sortimentu dovezené zboží, převážně z nesocialistických států, 1/3 tvořilo zboží československých výrobců určené na export.  K 31. +more prosinci 1986 bylo v provozu jen na území České socialistické republiky (bez Slovenska) 102 prodejen. V roce 1988 měl Tuzex 170 prodejen a roční obrat 250 milionu dolarů. „Ve 170 prodejnách Tuzexu v celé ČSSR bylo loni prodáno na 60 tisíc televizorů, 30 tisíc videorekordérů a přehrávačů a 10 tisíc osobních počítačů,“ uvedla ČTK ve své zprávě v dubnu 1989.

První platební karty v Československu

Pro platby v Tuzexu byly vydány i první platební karty v dějinách Československa. V roce 1988 vydala Živnostenská banka takzvané dispoziční karty k tuzexovým účtům, které sloužily k bezhotovostnímu placení v prodejnách Tuzexu a pro výběr odběrních poukazů na pobočkách tehdejší Státní banky československé a ČSOB.

Automobily

V bývalém Československu bylo možné koupit automobily v prodejnách firem Tuzex a Mototechna. V Mototechně spíše převažovala nabídka produkce ze zemí RVHP, kdežto Tuzex byl exkluzivnější svět sám pro sebe.

Automobily kupované v Tuzexu byly převážně exportní modely a převyšovala nabídka zahraničních značek. V Tuzexu se dal objednat prakticky libovolný vůz ať už nový, či ojetý. +more Přes Tuzex se do oběhu dostávaly velmi zajímavé kousky. Například Citroën GS, Saab 99, Ford Cortina, Austin Allegro, Volvo 360GL a bestsellery osmdesátých let Fiat Uno, Ford Escort, Peugeot 205 a Peugeot 309 či Renault 5. Auta si v Tuzexu kupovali prakticky všichni prominenti z řad herců, zpěváku, sportovců atd.

Tuzex ve spolupráci s Benzina n. p. +more například prodával zahraničním motorizovaným turistům poukázky na benzín, které museli použít místo placení valutami.

Západní auta v 60. letech zastupovaly následující modely: Hillman Minx, Simca Aronde, Simca 1300, 1500, 1301 a 1501, Fiat 500, 600, 850, 125 1300, 1500, Ford Taunus, Ford Cortina 1300, Renault 8, 16 a 6 a Saab 96.

V 70. letech: [[Polski Fiat 125p| Fiat 124 Sport Coupé [Fiat 125p]], 126p, 127, 128, 131, Simca 1301 a 1307, Chrysler 160 a 180, Talbot Horizon, Toyota Corona, Renault 5, 12, 15, 17 a 20, Austin Alegro a Saab 99. +more Některé z nich (Fiat, Renault, Ford) se objevily i v cenících Mototechny. Koncem 70. let se v Tuzexu už dal objednat „prakticky libovolný vůz, ovšem s patřičnými obstrukcemi a poplatky“.

V 80. letech přibyly modely: Renault 9, 11 a 21, Peugeot 205, Fiat Uno, Ford Escort a Sierra, Volvo 340, Daewoo Racer a Toyota Corolla. +more V roce 1988 už nabídka obsahovala i německá auta (Opel Kadett 1. 4 LS, VW, BMW, Mercedes), jakož i novější Peugeot 309 GLD a Volvo 360. Na Slovensku se tuzexová auta prodávala pouze v Bratislavě (Rožňavská 24) a Košicích (Dopravní 3). V Česku v Praze (Čistovická). Prodávaly se i v Brně v Pasáži Jalta.

Současnost

V letech 2006-2012 byla pod touto značkou provozována cestovní agentura a obchod se zakázkovým zbožím a službami.

V polovině roku 2014 přešla práva a ochranná známka na společnost TUZEX CZ s.r.o., která chystala oživení této značky v průběhu roku 2016.

Odkazy

Reference

Související články

Vekslák

Literatura

HAVLÍK, Adam. Místo jedněmi zbožňované, jinými zatracované: Podnik zahraničního obchodu Tuzex a jeho působení v socialistickém Československu. +more Praha: ÚSTR, 2019. Dostupné také [url=https://www. ustrcr. cz/wp-content/uploads/2019/06/SI_34_s198-223. pdf]online[/url], 9. března 2024.

Externí odkazy

[url=https://www.retrokatalog.cz/Tuzex-a3_0.htm]Katalogy a adresy Tuzexů v ČSSR[/url] *

Kategorie:Podniky zahraničního obchodu Kategorie:Obchodní řetězce působící v Česku Kategorie:Obchodní řetězce působící na Slovensku Kategorie:Firmy založené roku 1957 Kategorie:Zaniklo 1998 Kategorie:Maloobchodní firmy