Umělé dýchání
Author
Albert FloresŽelezné plíce - opuštěný lékařský dýchací přístroj
Umělé dýchání spočívá v dodávání vzduchu postiženému, který spontánně nedýchá. Obvykle se provádí v rámci resuscitační péče.
Odborná lékařská péče používá dýchacích přístrojů, vzduch je do plic pacienta vháněn přes trubice, zavedené do průdušnice nebo přes masku.
V laické první pomoci jde o dýchání z úst do úst. Bližší popis viz Kardiopulmonální resuscitace. +more V mnohých případech se obnoví spontánní dýchání bezvědomého již jen tím, že mu zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist. Pokud po uvolnění dýchacích cest nedojde k obnovení dýchání, zahajujeme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst v rytmu 30 stlačení a 2 vdechy. Dýchání z úst do úst se v laické první pomoci nedoporučuje, pokud: * neumíme provádět umělé dýchání - pacientovi to může spíše uškodit * nejde nám to - v dýchacích cestách je obstrukce (např. po dušení cizím tělesem) * je ohroženo naše bezpečí - osobu neznáme, obáváme se přenosu nakažlivé nemoci V případě, že splňujeme některý z výše zmíněných bodů, pokračujeme pouze ve stlačování hrudníku, frekvencí 100-120 kompresí za minutu.
V případě dýchání z úst do úst vydechovaný vzduch obsahuje dostatečné množství kyslíku (16% oproti 21% v atmosféře). Vydechovaný vzduch tedy zabezpečí dostatečné zásobení tkání kyslíkem za předpokladu činnosti srdce nebo srdeční masáže.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:První pomoc Kategorie:Anesteziologie a resuscitace