Vídeňská secese

České malířky a sochařky

Pepa Mařáková: Alegorie České malířky, které získaly základy v malování soukromě, využívaly možnosti dále se zdokonalovat v evropských uměleckých centrech. +more Tím byla koncem 19. století i Vídeň. V roce 1897 tu vznikl spolek Vídeňská secese, v jejímž čele byl Gustav Klimt. Později Vídeňské dílny (něm. Wiener Werkstatte) v roce 1903 s Josefem Hoffmannem a obojí měly velký mezinárodní ohlas. Členové spolku se stávali profesory uměleckých škol, ve kterých reorganizovali školství -Josef Hoffmann z Brtnice u Jihlavy a Alfred Roller, Anton Hanák a Hanuš Tichý z Brna. Hanuš Tichý učil nejprve v Umělecké škole pro paní a dívky. Ta byla přípravkou pro vyšší studia nebo studia v zahraničí. V ní studovala i Marie Teinitzerová. Ve Vídni se narodily tři malířky - Pepa Mařáková, která se učila u otce, pomáhala mu při výzdobě Národního muzea a jejíž nejznámější obraz je autoportrét s otcem, jenž dokládá její inteligenci a psychologický vhled. Anna Morstadtová studovala v Paříži, zůstala tam, a byla úspěšnou členkou klubu francouzských orientalistů a sochařka Mary Durasová, studovala na Uměleckoprůmyslové škole u Štursy a byla představitelkou neoklasicismu u nás. Její terakota v nadživotní velikosti Dívka v okně z roku 1926 patří k jejím nejosobitějším a poetickým sochám. Ostatní malířky - Zdenka Volová Vlčková, Valérie Myslivečková, Hella Guthová a sochařky Helena Johnová a Karla Vobišová Žáková studovaly na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni.

Uměleckoprůmyslová škola ve Vídni

Marie Teinitzerová +morejpg|náhled|upright'>Karla Vobišová: Dívka s vinnou révou V Uměleckoprůmyslové škole (německy Kunstgewerbeschule, dnes Vysoká škola užitého umění) získávali žáci a žákyně všeobecné vzdělání a naučili se speciálním znalostem, potřebným v uměleckých řemeslech. Od konce 19. století tu učili členové spolku Vídeňská secese: Josef Hoffmann, Koloman Moser, Alfred Roller, Michael Powolny, Anton Hanak. Ti byli i členové spolku Vídeňské dílny (Wiener Werkstätte) a představitelé jednotlivých uměleckých oborů v secesní Vídni.

Josef Hoffmann (1870-1956), architekt a designer, učil na škole od roku 1899. V roce 1903 založil s Kolomanem Moserem Vídeňské dílny podle vzoru anglických dílen. +more Jejich cílem byl návrh na předmět vysoké kvality, a to i řemeslné. Jedenáct žaček, které učil, spolupracovalo s těmito dílnami. Tři byly českého původu. Pro jeho nejvýznačnější stavbu, palác Stoclet v Bruselu, si přizval žačku školy Emilii Simandlovou (1880-1962), narozenou na Moravě, sochařku a keramičku, která vytvořila dekorace mezi okny. Jeho nejvěrnější žačka, Mathilde Floglová (1893-1950), narozená v Brně, všestranná návrhářka dílen, mu občas vytvářela dekoraci na jím navržené předměty, podobně i Lotte Calmová (* 1897 v Praze). Z českých žaček této školy byla nejvšestrannější Vorlová Vlčková (1872-1954). Vytvářela vitráže, keramiku, malbu na porcelán. Silně ovlivněny secesí byly její ilustrace, plakáty a příležitostné tisky. Ty byly i secesně symbolické.

Šperky, nejprve secesní, potom ve stylu art deco, tvořila Valérie Hachla-Myslivečková (1878-1968), která vystavovala i s Wiener Werkstatte.

Koloman Moser (1869-1918) byl představitel secesní grafiky. Ve svých originálních tiscích uplatňoval figuru i písmo. +more Pro Vídeňské dílny navrhoval nábytek a jiné předměty. Podobně i Hella Guttová (1900-1992) se věnovala grafice, kterou se naučila ve vídeňské škole, dokonce jako Moser začínala posíláním svých kreseb do novin a časopisů. Užívala tu spíše kubických tvarů silně zvýrazněných.

Alfred Roller (1864-1935) byl novátorem ve scénickém výtvarnictví. Pro Gustava Mahlera, ředitele opery, od roku 1903 vytvářel působivé jevištní dekorace. +more Pro Vídeňské dílny tvořil návrhy kostýmů. Z českých malířek se divadelním výtvarnictvím zabývala Vorlová Vlčková. Pro divadlo v Prostějově vytvořila kulisy a oponu. Hella Guthová pro mladé německé divadlo v Praze „Skupina 34“ navrhovala plakáty a kulisy.

Michael Powolny (1871-1954), keramik a sochař založil na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni keramické dílny. Jeho žačky se vyznačovaly velkou fantazií a byly úspěšné. +more Jednou z nich byla i Helena Johnová (1882-1962), která posílala své návrhy vídeňským dílnám.

Anton Hanák (1875-1934), secesní sochař, vytvořil mnoho monumentálních soch pro secesní architekturu ve Vídni. Na jeho portrétech žen se poučila česká sochařka Karla Vobišová Žáková (1887-1961), když byla studijně ve Vídni v jeho školním ateliéru.

Zakladatelky umělecko-řemeslných dílen

Podle vzoru Vídeňských dílen vzniklo v Praze v roce 1908 družstvo Artěl, které založili mladí výtvarníci mezi nimi i Teinitzerová (1871-1961), která přinesla své zkušenosti ze studií ve Vídni a Helena Johnová Teinitzerová si za dva roky založila vlastní dílnu v Praze s tkaninami, tkanými na ručních stavech a s abstraktními geometrickými vzory. Johnová po studiích se dvěma spolužačkami v roce 1911 založily úspěšné Keramické družstvo ve Vídni. +more Roku 1926 založila Teinitzerová dílnu i v Brně. Tu potom přenesla do Jindřichova Hradce, kde vznikly pod jejím vedením významné gobelínové dílny. Johnová po vzniku republiky založila keramickou dílnu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.

Prezidenti

Čestní prezidenti

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Umělecké spolky Kategorie:Rakouská kultura Kategorie:Secese Kategorie:Vzniklo 1897 Kategorie:Umění 19. +more století Kategorie:Umění 20. století Kategorie:Kultura ve Vídni Kategorie:Organizace ve Vídni .