Vejcožrout africký
Author
Albert FloresVejcožrout africký (Cuculus gularis) je středně velký pták z čeledi kukačkovitých, který se vyskytuje v různých oblastech Afriky. Je to parazitický pták, který klade svá vajíčka do hnízd jiných ptáků a nechává je vylíhnout a vykrmit svého potomka. Vejcožrout africký je považován za nomáda, který migruje v závislosti na dostupnosti potravy. Tento pták je velmi přizpůsobivý a obývá různé druhy prostředí, včetně otevřených savan, lesů, zahrad a zemědělské půdy. Jeho potrava se skládá převážně z hmyzu, jako jsou housenky, kobylky a brouci, ale také se živí plody a semeny různých rostlin. Samec vejcožrouta afrického je výrazně zbarvený, s tmavě modrým peřím na hlavě, hřbetě a ocasu a převážně bílým peřím na hrudi a břiše. Samice je méně výrazná a má hnědé zbarvení. Tento pták se rozmnožuje během deštivé sezóny a samec se vydává na hledání samice, s níž poté společně hnízdí. Vejcožrout africký je často pozorován při svém charakteristickém volání, které je slyšet hlavně v ranních hodinách. Je chráněn některými přírodními rezervacemi, ale jeho populace je stále ohrožena ztrátou přirozeného prostředí a lovem.
Vejcožrout africký (Dasypeltis scabra) je druh hada z čeledi užovkovitých (Colubridae) a rodu vejcožrout (Dasypeltis). Druh popsal Carl Linné roku 1758. Areál výskytu tohoto druhu se podle tradičního pohledu táhne od Egypta až do Jihoafrické republiky. Izolované populace zasahují až na Arabský poloostrov. Pro přesné vytyčení areálu výskytu je nicméně nutný další výzkum taxonomických a distribučních rozdílů v rodu Dasypeltis, některé populace považované za vejcožrouta afrického totiž mohou být ve skutečnosti jinými druhy.
Vejcožrout africký se může vyskytovat v různorodých biotopech, od suchých areálů po lesy. Aktivní je především v noci. +more Je to menší druh hada s úzkou hlavou, měří na délku 60 až 110 cm. Zbarvení může být variabilní a je doplněné skvrnami. Vejcožrout africký je známý pro svou úzkou potravní specializaci, živí se totiž výhradně ptačími vejci. Vykrmuje se během období, kdy ptáci hnízdí, a během zbytku roku pak nemusí přijímat potravu. Velcí dospělci mohou pozřít až vejce do velikosti slepičího. Pro konzumaci takto velké tuhé potravy se hadovi vyvinuly pružné čelisti se zakrnělými zuby, díky kterým může had polknout vejce třikrát větší, než je průměr jeho hlavy. Po polknutí je vejce v hrdle rozbito specializovanými obratli, výživný obsah had polkne a skořápku vyvrhne. Samice klade dvě snůšky, ve kterých může být 6 až 25 vajec. V zajetí se může vejcožrout africký dožít věku přes 22 let.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je vejcožrout africký hodnocen jako málo dotčený druh, převážně pro toleranci množství biotopů a také široký areál výskytu. I přesto se nicméně objevuje úbytek druhu následkem ztráty přirozeného prostředí nebo pronásledování pro obchod se zvířaty.
Chov v zoo
Tento druh byl na počátku roku 2022 chován podle databáze Zootierliste ve 12 evropských zoo, včetně dvou českých: