Viereckschanze

Val ludéřovských Šancí Viereckschanze (česky čtyřúhelníkové valy) je německý výraz, používaný v archeologické terminologii české i jinojazyčné jako označení pro čtyřúhelníkové areály ohraničené valy. Pro tyto objekty je charakteristický čtvercový až obdélníkový tvar o straně 50-200 metrů. Uvnitř ohrazení se nacházejí stopy po polozemnicích i větších nadzemních stavbách. Většina plochy však byla nezastavěna. V některých případech se uvnitř ohrazení nacházejí zahloubení interpretované někdy jako kultovní šachty, které mohly sloužit při obětování, nebo jako místo pro odložení použitých kultovních předmětů. U zkoumaných šachet byla zjištěna hloubka někdy až několik desítek metrů (např. 35 metrů v Holzhausen u Mnichova).

Rozšíření

Mšeckých Žehrovic

Tyto typické terénní útvary se objevují hojně v pozdní době laténské od Francie až do střední Evropy s těžištěm v jižním Německu. Řídce se vyskytují i v Čechách, kde jsou nejlépe prozkoumaným objektem čtyřúhelníkové valy u Mšeckých Žehrovic a Valy u Markvartic. +more K částečně prozkoumaným areálům patří Valy u Bělčic.

Na Moravě je známa dosud pouze jediná, zatím nezkoumaná , označovaná jako Švédské šance u Ludéřova, která v případě, že výzkum potvrdí (již nyní ovšem velmi pravděpodobné) laténské stáří objektu, by byla nejvýchodněji položeným objektem tohoto typu v Evropě vůbec.

Charakteristické znaky

Čtvercový nebo obdélníkový prostor o rozměrech stran cca 50-200 metrů a výměře do 2,5 ha, orientovaný podle světových stran, uzavírají v rozích vyvýšené hliněné sypané valy bez vnitřní konstrukce s příkopem o průřezu ve tvaru písmene V. Na jedné straně (ne severní) bývá ve valu patrné přerušení pro vstup, aniž by však byl přerušen příkop; uprostřed či při některé ze stran bývá zjištěna hluboká šachta; zástavba, pokud je zjištěna, bývá řídká. +more Budovány byly na místech s dalekým výhledem a alespoň v Čechách a na Moravě na okraji tehdy osídleného prostoru.

Datování a interpretace

Čtyřúhelníkové valy jsou datovány do 2. +more-1. století př. n. l. bývaly považovány za kultovní místa, ale okolo roku 2005 převážil názor, že se jednalo o sídliště obývaná pravděpodobně místní elitní vrstvou obyvatel. Z německých jsou známé nálezy studen. Z jedné z nich byl získán soubor dřevěných sošek, což vedlo k hypotézám o využívání studen jako obětních šachet. Ve skutečnosti však sloužily nejspíše jako zdroj vody. Na českých se místo považované za pozůstatek studny nachází pouze v ohrazení u Skřipele.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Keltové