Vila Františky Lipčíkové

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vila Františky Lipčíkové je historický objekt nacházející se v Jevanech u Prahy. Byla postavena v roce 1890 architektem Josefem Horlem v novorenesančním stylu. Vila sloužila jako letní bydlení pro sběratele a mecenáše umění, Františku Lipčíkovou. Tento objekt je jednou z nejznámějších staveb 19. století na území České republiky. Návrh vily byl inspirovaný italskými paláci a zámky. Výzdoba interiéru je bohatá a zachovala se do dnešních dnů převážně v původní podobě. Vila je obklopena rozsáhlým anglickým parkem, který byl vytvořen Krajskou zahradou v Praze. Po druhé světové válce byla vila využívána jako rekreační objekt pro zaměstnance Ministerstva kultury. Od roku 1992 je vila zapsána jako kulturní památka a je dnes ve vlastnictví Kutnohorského muzea. Současně je vila otevřena veřejnosti a slouží jako výstavní prostor pro umělecké akce a koncerty.

Vila Františky Lipčíkové je stavba v Olomouci, kterou nechala zbudovat Františka Lipčíková podle návrhu architekta Rudolfa Stockara v letech 1918-1919. Jedná se o jednu z mála kubistických staveb na Moravě. Stavba má čísla popisná 500 a 501 v katastrálním území Nová Ulice a je zapsanou kulturní památkou České republiky.

Historie

Františka Lipčíková (1863-1948), vdova po přerovském advokátu a vlastenci Augustu Lipčíkovi (1858-1914), žila po smrti svého manžela na zámečku v Loučce u Valašského Meziříčí. Ten v roce 1918 prodala Tomáši Baťovi a nechala si zbudovat menší zámeček - vilu v Olomouci. +more Ten vznikl spojením a přestavbou dvou řadových domů v tehdejší Nové ulici. Ve střední části vznikl rizalit o třech okenních osách. Kompozice průčelí je podle systému 5-3-5, okna v přízemí středního rizalitu jsou hrotitě zaklenuta. Také v interiéru jsou zachovány kubistické detaily: dveřní výplně, detaily schodiště a podobně.

Původní dvorní křídla byla odstraněna a v levé (západní) části byl vytvořen hospodářský dvůr, který obsahoval kuchyň, vepřinec, kurník, chlév a garáž. V pravé (východní) dvorní části vznikla zahrada, kterou navrhl Quido Riedl.

V roce 1928 majitelka vilu prodala právníkovi a politikovi Mořici Hrubanovi, který ji zakoupil pro svého syna Vladimíra. Ten prodal část zahrady rodině Hanse Stratila, který zde nechal v roce 1933 postavit novoklasicistní vilu.

Při asanaci této části Olomouce byla původní ulice rozšířena a v sedmdesátých letech dvacátého století se uvažovalo o přesunu vily.

V současnosti je objekt využíván jako pobočka městské knihovny.