Vilínovité
Author
Albert FloresVilínovité (Hamamelidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenotvaré. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy, rozšíření v mírném a subtropickém pásu severní polokoule i v tropech. V Evropě čeleď není zastoupena. Některé druhy, zejména vilíny a lískovníčky, jsou v Česku pěstovány jako okrasné rostliny nápadné zejména brzkým kvetením a podzimním zbarvením listů.
Charakteristika
Vilínovité jsou opadavé nebo stálezelené keře a stromy s jednoduchými střídavými (nebo výjimečně vstřícnými) listy s palisty. Odění je nejčastěji složeno z hvězdovitých chlupů nebo z hvězdovitých až štítkovitých šupin. +more Pupeny jsou nahé nebo kryté šupinami. Listy jsou obvykle dvouřadě uspořádané a řapíkaté. Čepel je celistvá nebo dlanitě členěná, se zpeřenou nebo dlanitou žilnatinou, celokrajná nebo zubatá. Palisty jsou drobné až velké, vyrůstající z větévky a přilehlé k řapíku, u většiny zástupců v páru, u rodu Mytilaria jednotlivé a obklopující pupen, u rodoleji (Rhodoleia) palisty chybějí. Květy jsou malé až středně velké, jedno nebo oboupohlavné, pravidelné nebo výjimečně lehce souměrné (rodoleja), v úžlabních nebo vrcholových květenstvích, většinou v klasech nebo hlávkách, méně často v hroznech, stažených thyrsech nebo latách. Okvětí je rozlišené na kalich a korunu, kališní lístky v počtu 4 nebo 5 (nebo až 10), korunní lístky v počtu 4 nebo 5. Tyčinky jsou volné v počtu 4 nebo 5 a střídající se se staminodii, výjimečně je tyčinek mnoho. Semeník je spodní nebo polospodní, částečně až zcela srostlý ze 2 plodolistů s jedním nebo několika vajíčky. Čnělky jsou volné. Plodem je kožovitá nebo dřevnatá, jedno až mnohosemenná tobolka. Semena jsou s tenkým endospermem.
Charakteristickými obsahovými látkami jsou zejména třísloviny.
Soubor:Leverkusen Kaiser-Wilhelm-Allee 0089. jpg|Květenství fotergily větší (Fothergilla major) Soubor:Exbucklandia populnea 2. +morejpg|Listy Exbucklandia populnea Soubor:Sycopsis sinensis RJB2. JPG|Květenství Sycopsis sinensis Soubor:Rhodoleia championii1. jpg|Květenství rodoleji Rhodoleia championii.
Rozšíření
Čeleď zahrnuje asi 30 rodů a 140 druhů. Vyskytuje se v jihozápadní a střední až jihovýchodní Asii, v severní Austrálii a na Nové Guineji, ve východní a jižní Africe a na Madagaskaru, ve východních oblastech Severní Ameriky, ve Střední Americe a navazující nejsevernější oblasti Jižní Ameriky. +more Centrum diversity je ve východní Asii. V tropické Americe jsou vilínovité omezeny na horské polohy.
Ekologické interakce
Vilínovité opylovány větrem i hmyzem, především mouchami a včelami. Opylovače láká buď nektar nebo pyl. +more Květy rodoleji (Rhodoleia), uspořádané v hlávkách podepřených nápadnými listeny, jsou opylovány ptáky. Větrem jsou opylovány např. květy Distylium. U rodu fotergila (Fothergilla) jsou opylovači lákáni nápadnými dlouhými tyčinkami se zploštělými nitkami, nahrazujícími korunní plátky. Hmyzosprašnost je u tohoto rodu považována za druhotnou. Semena jsou z vysychajících dřevnatých tobolek vystřelována do okolí, u vilínů až do vzdálenosti 10 metrů. Mnohé druhy rostou podél vodních toků a jejich semena jsou přinejmenším z části šířena vodou.
Historie
Nejstarší nálezy fosílií předků dnešních vilínovitých pocházejí z konce druhohor, z období křídy. Tyto nálezy jsou dosti řídké, náleží mezi ně †Archamamelis, †Allonia a †Androdecidua endressii. +more Naproti tomu nálezy ze spodních třetihor jsou již poměrně hojné. Nejstarší nálezy fosílií vilínu (Hamamelis) pocházejí z počátku třetihor, z paleocénu. Lískovníček †Corylopsis reedae je datován do spodního eocénu, do doby před 50 miliony let. V období třetihor se tento rod vyskytoval i v Evropě a Severní Americe. Do období spodního eocénu spadají i nálezy fotergily †Fothergilla malloryi.
Taxonomie
Čeleď vilínovité je v současném pojetí dělena na 4 podčeledi: * Exbucklandoideae - asi 7 druhů ve 2 rodech (Exbucklandia, Rhodoleia), jižní Čína a východní Himálaj až Sumatra * Mytilarioideae - 2 druhy ve 2 rodech (Mytilaria laosensis, Chunia bucklandioides), jižní Čína a Laos * Disanthoideae - pouze Disanthus cercidifolius, pocházející z Japonska * Hamamelidoideae - asi 80 druhů ve 23 rodech, od mírného pásu po tropy, nejvíce druhů ve východní Asii.
V některých systémech (např. Cronquist) byly do vilínovitých řazeny i rody ambroň (Liquidambar) a Altingia, jimž je v současné taxonomii vyčleněna čeleď Altingiaceae.
Zástupci
dvoukvětec (Disanthus cercidifolius) * chlupovětvec (Trichocladus) * fortuneovka (Fortunearia) * fotergila (Fothergilla) * lískovníček (Corylopsis) * parocie (Parrotia) * parociovka (Parrotiopsis jacquemontiana) * rodoleja (Rhodoleia) * sinowilsonie (Sinowilsonia henryi) * Sycopsis * vilín (Hamamelis)
Význam
V medicíně je využíváno svíravého účinku tříslovin obsažených v listech a kůře zejména vilínu viržinského (Hamamelis virginiana). Je používán na různé kožní choroby, při léčbě hemoroidů a snižuje také horečku. +more V domorodé medicíně byly vilíny používány při léčbě různých neduhů jako je bolest ledvin, průjmy, silné menstruace, krvácení z nosu a podobně a také jako tonikum.
Některé druhy vilínovitých jsou v ČR pěstovány jako zajímavé parkové a zahradní dřeviny s atraktivním podzimním olistěním a neobvyklými květy. Vilín (Hamamelis), nejčastěji pěstovaný rod, je zajímavý kvetením v zimním až předjarním období. +more Dále se pěstuje lískovníček (Corylopsis) a fotergila (Fothergilla), v botanických zahradách a arboretech i parotie (Parrotia), parociovka (Parrotiopsis), dvoukvětec (Disanthus), sinowilsonie (Sinowilsonia) aj. V subtropických zemích je vysazován krásně kvetoucí stálezelený okrasný keř Loropetalum chinense.
Soubor:Corylopsis spicata4. jpg|Květenství lískovníčku klasnatého (Corylopsis spicata) Soubor:Parrotia persica leave red. +morejpg|Podzimní zbarvení parotie perské (Parrotia persica) Soubor:Hamamelis x intermedia 'Pallida'2. jpg|Kvetoucí kultivar vilínu prostředního Hamamelis x intermedia 'Pallida' Soubor:Fothergilla major 'Mt. Airy'. JPG|Kvetoucí fotergila větší, Fothergilla major 'Mt. Airy' Soubor:LoropetalumChinensis. jpg|Loropetalum chinense.
Seznam rodů
Chunia, Corylopsis, Dicoryphe, Disanthus, Distyliopsis, Distylium, Embolanthera, Eustigma, Exbucklandia, Fortunearia, Fothergilla, Hamamelis, Loropetalum, Maingaya, Matudaea, Molinadendron, Mytilaria, Neostrearia, Noahdendron, Ostrearia, Parrotia, Parrotiopsis, Rhodoleia, Sinowilsonia, Sycopsis, Trichocladus
Odkazy
Reference
Literatura
Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. +more 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. . * Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. . * Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. . * Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. .
Externí odkazy
[url=http://www. mobot. +moreorg/MOBOT/Research/APweb/welcome. html]Angiosperm Phylogeny[/url] * [url=http://efloras. org/florataxon. aspx. flora_id=2&taxon_id=10396]Flora of China: Hamamelidaceae[/url] * [url=http://efloras. org/florataxon. aspx. flora_id=1&taxon_id=10396]Flora of North America: Hamamelidaceae[/url] * [url=http://delta-intkey. com/angio/www/hamameli. htm]The Families of Flowering Plants: Hamamelidaceae[/url].