Rabindranath Tagore

Rabindranath Tagore (1861–1941) byl indický básník, filozof, dramatik a hudebník, známý jako jeden z nejvýznamnějších literárních osobností v indické historii. Narodil se v Calcutě do rodiny zapojené do umění a kultury. Tagore vynikl ve tvorbě poezie, prózy, divadelních her a písní. Jeho nejznámější dílo, "Gitanjali" (Píseň obětování), získalo mezinárodní uznání a vedlo k jeho zisku Nobelovy ceny za literaturu v roce 1913, čímž se stal prvním Asiatem, který tuto cenu obdržel. Tagore byl také významným učitelem a zakladatelem školy v Santiniketanu, která prosazovala alternativní vzdělávací metody. Jeho myšlenky o svobodě, kultuře a národní identitě měly velký vliv na indické hnutí za nezávislost. Tagore se zároveň angažoval v politice a byl aktivním kritiky kolonialismu. Jeho literární a filozofické odkazy ovlivnily nejen jeho vlastní zemi, ale i mezinárodní kulturní scénu. Tagore zemřel v roce 1941 a zanechal po sobě nesmazatelnou stopu v literatuře a umění.