Zemské volby v Čechách 1883

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Zemské volby v Čechách 1883 byly volby konané v Českém království 28. a 30. června 1883, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci rakousko-uherského, respektive předlitavského ústavního systému. Probíhaly podle kuriového systému.

+more images (1)

Dobové souvislosti

V roce 1883 byla v Předlitavsku již po čtyři roky u moci konzervativní vláda Eduarda Taaffeho, kterou na Říšské radě (celostátní parlament) podporovala staročeská strana společně s polskými poslanci a německorakouskými konzervativci (takzvaný železný kruh pravice). Zemské volby roku 1883 byly prvním hlasováním po vzniku této koalice. +more Přechodem do provládního tábora ukončili staročeši definitivně politiku pasivní rezistence a aktivně se zapojili do práce zákonodárných sborů.

Česká politická scéna byla počátkem 80. let dominována staročeskou stranou, zatímco mladočeská strana byla pasivní a zásadněji se neodlišovala. +more Na celostátní úrovni podporovala drtivá většina českých politiků vládu Eduarda Taaffeho.

Výsledky voleb

Strana	Poslanci
Abs.	%	±
left colspan=5\|České strany	left colspan=5\|České strany	left colspan=5\|České strany	left colspan=5\|České strany	left colspan=5\|České strany
left\|Národní strana	71	29. +more3	2
left\|Národní strana svobodomyslná	12	5. 0	2
left\|samostatní mladočeši	5	2. 1	5
left\|samostatní kandidáti	3	1. 2	3
left\|klerikální kandidát	1	0. 4	1
Češi celkem	Češi celkem	92	38. 0	9
left colspan=5\|Německé strany	left colspan=5\|Německé strany	left colspan=5\|Německé strany	left colspan=5\|Německé strany	left colspan=5\|Německé strany
left\|Ústavní strana	37	15. 3	46
left\|Němečtí nacionálové	36	14. 9	36
left\|samostatní kandidáti	1	0. 4	1
Němci celkem	Němci celkem	74	30. 6	9
left colspan=5\|Velkostatkářské strany	left colspan=5\|Velkostatkářské strany	left colspan=5\|Velkostatkářské strany	left colspan=5\|Velkostatkářské strany	left colspan=5\|Velkostatkářské strany
left\|Strana konzervativního velkostatku	70	28. 9	70
left\|Strana ústavověrného velkostatku	0	-
Velkostatkáři celkem	Velkostatkáři celkem	70	28. 9	0
virilní poslanci	virilní poslanci	6	2. 5	1
Celkem	Celkem	242	100	1

Volební systém do Českého zemského sněmu odpovídal parametrům, které zde nastavila již únorová ústava roku 1861. Zvoleno bylo 236 poslanců a to ve čtyřech skupinách: kurie venkovských obcí, skupina měst, skupina obchodních a živnostenských komor a kurie velkostatkářská, ve všech s omezeným volebním právem (volební cenzus). +more Na sněmu pak tyto čtyři volební skupiny tvořily tři kurie (poslanci zvolení za skupinu měst a skupinu obchodních a živnostenských komor zasedali v společné kurii měst). Kromě nich na sněmu zasedalo šest nevolených virilistů, kteří mandát nabývali z titulu své funkce.

Ve volbách v etnicky českých obvodech jasně zvítězila staročeská strana, zatímco mladočeši získali jen 12 mandátů. Obě tyto hlavní české politické strany ovšem svůj volební postup koordinovaly a kandidovaly ve shodě jako státoprávní klub. +more Ten navrhl 84 kandidátů, z nichž bylo zvoleno 83. Jedinou výjimkou byl obvod Sušice, Horažďovice v kurii venkovských obcí, ve kterém státoprávního kandidáta porazil klerikál Jan Duben. V pěti etnicky českých obvodech pak státoprávní klub nenavrhl oficiálního kandidáta a zvoleni zde byli nezávislí kandidáti svobodomyslného (mladočeského) ražení. Z hlediska etnické rivality mezi Čechy a Němci přinesly volby úspěch českým pozicím. V kurii venkovských obcí a měst a komor bylo zvoleno 89 Čechů (v předchozích volbách 85) a 62 Němců (předtím 66). Němci nadále disponovali slabou většinou v kurii měst (44:43 poslancům), ovšem v kurii venkovských obcí byla silná česká většina (49:30). České etnikum ovládlo všechny volební obvody v Praze, německý kandidát nicméně uhájil mandát v městské kurii v obvodu České Budějovice (byť početní rozdíl mezi českým a německým voličským táborem se zde od předchozích voleb snížil).

Výraznější přesuny politických sil proběhly ve velkostatkářské kurii, kde získala většinu Strana konzervativního velkostatku, která sdružovala šlechtu a velké pozemkové vlastníky odmítající centralistické pojetí rakouského státu. V kombinaci se staročeskými úspěchy tak měl zemský sněm poprvé od počátku 70. +more let 19. století federalistickou (nebo alespoň autonomistickou) většinu. V menšině se naopak ocitli centralisticky orientovaní čeští Němci. Ti postupně přecházeli na defenzivní strategii; v roce 1884 neúspěšně navrhli administrativní rozdělení Čech podle etnické hranice a od roku 1886 zahájili pasivní rezistenci a po zbytek funkčního období se nezapojovali do činnosti sněmu.

Podle sociálního a profesního dělení byli etnicky čeští poslanci zemského sněmu zvolení v kuriích měst, venkovských obcí a živnostenských a obchodních komor rozděleni následovně: 57 buržoazních a maloburžoazních vzdělanců (z toho 21 právníků, 6 lékařů a lékárníků, 7 vysokoškolských učitelů, 6 středoškolských učitelů, 1 učitel nižších škol, 6 vědců a novinářů, 4 katoličtí kněží a 6 samosprávných úředníků), 9 buržoazních podnikatelů (z toho 6 továrníků, 2 obchodníci a peněžníci a 1 manažer), 7 příslušníků maloburžoazie (z toho 1 řemeslník a živnostník a 6 blíže neurčených měšťanů), 17 příslušníků agrární buržoazie (z toho 13 rolníků či statkářů a 4 mlynáři) a 2 šlechtičtí velkostatkáři.